Scott Pilgrim proti zvyšku sveta

Jsou snímky, na které názor dozraje a jsou takové, které se ani po čase nehnou. V době vzniku jsem se filmu, ve kterém bude hrát punk, rock, parta sympaťáků a na motivy komiksu se ve videoherním hávu budou vyřizovat účty s expartnery, nemohl dočkat. Přemluvil jsem k návštěvě kina kamarády a došlo k noční můře každého zdejšího diváka. Zatímco trailery takřka nepolíbení přátelé se slušně bavili a děkovali za tip, já si mohl hlavu ukroutit a k průměrnému hodnocení jsem se došplhal jen horko těžko s přihlédnutím k neodolatelnému Culkinovi a obrovskému množství vizuálních nápadů. Nechápal jsem, co taková sebranka krásných holek v čele s Envy a s Ramonou mohla nebo může vidět na motajícím se cucákovi bez charizmatu, kterého ještě navíc hraje Michael Cera. Do toho mě rozčarovaly repetitivní souboje, eticky problematický konec, zkrátka jsem nemohl přestat remcat. Pokaždé, když v následujících letech Scotta někdo zmínil, často v nadšeném vzpomínání na bezuzdnou podívanou plnou legrace, vrtalo mi hlavou, proč právě mně není souzené si s panem Pilgrimem potykat. Proto jsem se s ním po třinácti letech setkal znovu - a dopadlo to naprosto stejně. Nemůžu vystát hlavního hrdinu, nerozumím dějové úloze Knives, snad jen těch začínajících, v budoucnu o poznání slavnějších hvězd, tu vnímám ještě víc. Beru reprízu jako nečekaně nutnou přípravu na animovaný seriál, který vypráví stejný příběh, ale jde na to naštěstí úplně jinak, ale s tímhle jménem se v hrané podobě už naštěstí kamarádit nebudu. (06.12.2023)

Po 5 minutách jsem věděl, že nepůjde o můj šálek čaje, po 10 minutách jsem si uvědomil, že nefalšovaně trpím. Přesto jsem jako typický slaboch vydržel další půl hodiny, abych konečně pochopil, že každá další minuta je jednoznačnou ztrátou času a je na světě spoustu zajímavějších činností, sexem počínaje a chutnou krmí konče, kterým mohu dát přednost. Přednost si vlastně v tomto případě zaslouží cokoli. Mohl bych se rozepsat o komiksové estetice, ale tou je ovlivněná řada filmů, které mi docela sedly. Mohl bych se rozepsat o tom, že to je film zaměřený na mladou generaci, ale to byli Misfits taky a báječně jsem se u nich pobavil. Pro Scotta Pilgrima se nejlépe hodí přívlastek pubertální. Pubertálně natočený a určený puberťákům. Navíc s prominutím založený na stereotypu a následné nudě. Neměl mi co nabídnout, ale nepopiratelná profesionalita mě nutí nadělit jednu hvězdičku. Celkový dojem: 25 %. (28.08.2014)

I LOVE IT!!! Ani nevím kde začít, jak mě Scott Pilgrim a hlavně jeho souputníci a antagonisti převálcovali. ...Hlavou ti prochází podprostorová dálnice, kterou používám... Asi deset minut (do prvního reálného setkání s Ramonou Flowersovou) mi trvalo rozhodnout se, jestli to bude svébytně stylová leč fakt divná záležitost nebo transcendentálně pubertální výlet do pop-rockové nirvány, se kterým je mi zatěžko najít srovnání - první věta ale už prozradila, jaká alternativa zvítězila:) "Osmibitové" logo Universalu, zpočátku na pěst byvší hlavní hrdina, kterému nakonec nemůžete nefandit, comicsové záběrování a efekty, dokonalí sidekickové, kterým vévodí nestarající se Alison Pill a racionální (cokoliv osouložující) gay Kieran Culkin, a slušná řádka pekelně přitažlivých děvčat (kromě dokonale "jako Darja ze South Parku" sprosté Aubrey Plazy, která má zcela záměrně jiný než dekorativní účel), to stačí na docela slušnou zábavu, i kdyby tam všichni bubeníci nebyli bubenice, no ne? Jenže ony jsou tyhle všechny komponenty ještě proložené tunou vizuálních nápadů a v daném kontextu dokonalých hlášek. ...Další písnička je pro kluka, který pořád řve z balkónu - jmenuje se Nenávidím Tě, Prosím Zemři... Indické demon hipster chicks nechť jsou mi svědky, že takhle parádně vyladěnou pozitivní ulítlost jsem neviděl od Interstate 60 (která byla samozřejmě jiná). Muzika je taky minimálně jako doprovod k tomu co vidíte vynikající, a Black Sheep od Brie Larson a Metric je novou stálicí mého playlistu (a samotná Brie zřejmě stálicí mých fantazií;)). Sluší se dodat, že pokud byste mě někdy chtěli zavraždit pomocí smíchu, můžete to zkusit s dvojníky Chrise Evanse (který to svým výkonem brutálně nandává Wolverinovi), veganskými superschopnostmi odbarveným exSupermanem Brandonem Routhem nebo třeba Gogo Yubari/Kelly Osbourne lesbou Mae Whitmanové:) A našlo by se toho víc, i když nepřiznat vám, že Scott Pilgrim jako správný nevyzrálý puberťák (byť je mu lehce přes dvacet) vrcholí předčasně, by bylo nečestné a nesportovní. Není to prostě dokonalé a hodně záleží na vašich zálibách a hudebním vkusu, jestli vůbec a jak moc si tuhle Pouť užijete. Možná nějaká lehoučká intoxikace taky neuškodí;) Já jsem se skvěle bavil a na některé scény se díval hned několikrát. Je skoro škoda, že Wright a jeho tým vybrakovali celou sérii comicsů o Scottu Pilgrimovi jedním filmem - s tou bandou co prošla castingem bych se totiž hrozně rád potkal znova. Ale co se dá dělat, hlavní je, že si můžu užívat potěšení z rozkošné a herecky dokonalé Mary Elizabeth Winstead... tedy chtěl jsem říct z povedeného filmu;) 90%, i když časem možná půjdu o kousek níž. (20.08.2012)

Režisér Edgar Wright patrně natočil ten nejlepší teenagerský film, který, ač je adaptací komiksu, v sobě má všechno podstatné a který si díky zvoleným výrazovým prostředkům jistě najde cestu k divákům generace Y. Celý snímek je odvyprávěn ve stylu počítačové hry, kdy divák spolu s hlavní postavou prochází jednotlivými levely, tedy jednotlivými epizodami, ve kterých je navíc zachován narativní model komiksu. Z toho, co jsem měl možnost zhlédnout, jde jednoznačně o nejúplnější a nejsofistikovanější převedení komiksové látky do filmových okének, skutečně jsem měl při sledování filmu pocit, že si alespoň chvílemi listuji v komiksu anebo svírám v ruce joystick. Výhodou bude jistě i skutečně umělecké kódování reality ve fázi scénáře a komiksové předlohy, tenhle Věčný svit neposkvrněné mysli pro náctileté má pod povrchem komiksové slupky onu hloubku a reálný rozměr, kterým nakopne všechny ty konkurenční Kick-Assy do ... Škoda, že na můj vkus bylo těch soubojů až příliš, klidně bych hrál tuhle videohru jen na tři, třeba delší, kola... Podobné filmy: Defendor, Kick-Ass (01.12.2010)

V podstatě si neumím představit, že by převod videoherního narativu a komiksového stylu do filmových vyjadřovacích prostředků mohl dopadnout lépe. Nejde o to, že jednotlivé dílčí prkvy byly k vidění jinde ve stejném provedení, aby se vyjádřila specifičnost čtení komiksů oproti filmům či se vyjadřovala specifičnost časoprostorového pojetí a zákonů fikčního světa videoherní logiky oproti té filmové. Jde o to, že v takové míře a takto pohromadě ony dílčí společné prvky nebyly nikdy předtím k vidění. Neznamená to ale, že by se oslabovala síla filmového média na úkor her či komiksů, jako se to přihodilo jiným věrným adaptacím, ale naopak dochází k ozvláštnění na mnoha rovinách. Když už si člověk říká, že by mohlo dojít k tomu, že by se ono nepřeberné množství ozvláštňujících prostředků stalo konvencí, najednou na nás čeká narativní či stylistická finta. A ačkoliv bude tento biják oceňován především za svoji montážní stránku, uznání si zaslouží spíše mizanscénové (jak se to skloňuje?) řešení, což je patrné na famózně inscenované závěrečné bitce dvou párů. Čirej nerdgasm. (12.10.2010)