Môj pes Skip

"Čím to je, že ako deti chceme , aby čas utiekol čo najrýchlejšie, chceme rýchlo dospieť, aby sme zase ako dospelí chceli presný opak..." Neplánoval som to sledovať, ale deti v nedeľu doobeda tradične zasadli a ja som hneď v úvode zahliadol K. Bacona a to rozhodlo. Príbehov o tom, ako rodičia kúpia malému synovi psa tu bolo veľa, ale tento je predsa trochu iný. Oceňujem hlavne osadenie príbehu do povojnového obdobia, ale film sa od iných podobných odlišuje aj Baconovým vojnovým zranením alebo nejednoznačným hrdinom. "Najlepší Hitlerov kamarát" mohol dostať o čosi väčší priestor. Najviac však poteší kvalitné herecké obsadenie a dojal ma i samotný záver , kde miesto malého chlapca hovorí už dospelý muž, ktorý má na svet už iný pohľad, ale na svojho milého psa Skipa nikdy nezabudol. Film občas pobaví (útok na Hitlera), ale dokáže i dojať a isté je, že oči psíčkarov neostanú suché. 80%. (17.08.2014)

Tenhle film jsem viděl několikrát a nikdy jsem se neubránil slzám. Spolu se Zelenou mílí to jsou jediné dva filmy, kterým se to podařilo. Nejsilnější byl snímek v době, kdy byl můj nejmilejší pes v životě již hodně starý a představoval jsem si, že je to on místo Skipa. Já vim, je to trochu sobecké, ale i tím si film vysloužil čtyři hvězdičky. Obsahově to možná není příliš světoborné, ale dojemnější film aby člověk pohledal. (22.06.2005)

Škoda výběru zlé karty v podobě hlavní dětské role Frakieho Munize. Obdivuji jakoukoliv odlišnost, ale on už má od přírody takový přitroublý výraz v tváři a když přitom ještě neustále dělal různé úšklebky, tak mě to jako diváka otravuje. Nebyl mi vůbec sympatický, a pak udeřil psa, tak tomu k závěru filmu vůbec nepomohlo. Jinak mě ten konec dojal. Bylo to krásné zakončení, probrečela jsem ho, protože vím, jaké to je denně myslet na psího přítele, který už je jen v mých vzpomínkách. (21.02.2013)

„Prečo si v detstve prajeme vyrásť čo najrýchlejšie?“ Vynikajúci Kevin Bacon ako vojnový veterán, vynikajúci Luke Wilson ako vojnový veterán, vynikajúca Diane Laneová ako veteránska mama a nostalgická atmosféra „dávnej doby“ á la STOJ PRI MNE!, plného krásnych scén (scéna z lesa napríklad). Nedá sa svietiť: napriek „tradičnému“ scenáru a „neprekvapivej“ réžii, otlačí MÔJ PES SKIP srdce trhajúcimi poslednými minútami svoje tľapky do srdiečka každého diváka, ktorý v detstve vyrastal po boku zvieraťa, pretože „zviera, ktoré sme v detstve milovali, nás do dospelosti veľa naučí o láske, priateľstve, smrti a láske“. (30.10.2004)

Jeden z mála filmů od kterých původně nečekáte vůbec nic, o to víc jste nakonec mile překvapeni. Krásná a sentimentální vzpomínka na dětství, v níž se určitě mnoho z nás najde. Příjemná retro atmosféra ameriky v období 2. sv. války, dobří herci a působivá hudba... ale především po hooodně dlouhé době upřímný a krásně nostalgický film, který mě dojal k slzám! (28.10.2009)