Persepolis

Jedná se o velice zajímavý animovaný příběh, týkající se osudu mladé dívky pocházející z Íránu. Film zrežíroval Francouz jehož jméno je Vincent Paronnaud spolu s Marjane Satrapi, podle které byl příběh vytvořen. Stejně jako animovaná hrdinka filmu se narodila v Teheránu a velmi ji ovlivňovaly politické situace v Íránu. Stejně jako animovaná hrdinka filmu se ve čtrnácti letech vydala na popud rodičů studovat do Vídně, poté se vrátila do Teheránu a nakonec zakotvila ve Francii. Mimo nádherných animací, které po celou dobu trvání filmu neztrácely ani trochu ze své poutavosti se ve filmu také objevují pozoruhodné scény, které jsou velice vtipné, ale rázem na tuto veselou scénu naváže scéna pochmurná. Je to dobrá cesta k tomu, aby byl divák upoután k filmu po celou dobu jeho trvání. Film je také velmi originální co se týká tématiky, protože se jí zabývá hodně málo režisérů. Spousta lidí vůbec netuší jaká je životní situace lidí, kteří žijí v Íránu a jestliže se někteří přestěhují například do Evropy, pohlížejí na ně jako na nebezpečné a divné lidi. Ukázkový příklad podobné situace se objevuje například ve scéně, kde je zrovna hlavní představitelka ve Vídni a nemá kde bydlet. Všichni se jí vyhýbají a kdyby jí nebývala našla policie ve vážném stavu, zemřela by. (01.01.2010)

Animované filmy jsou bezesporu též základem jakéhosi kulturně-filmového vzdělání. V případě, že-li mluvíme o animovaných filmech 21.století jistě nám na paměť vyplavou právě filmová studia jako je Pixar, Dreamworks, Walt Disenty atd. Avšak u tohoto animovaného snímku se jedná o zcela jiný druh animace a vůbec, o jiný druh animovaného filmu. Právě o ten druh animovaného filmu, jež by měl patřit do filmové kartotéky v našich hlavách. Tu jinakost jistě tvoří i to, že film byl vytvořen podle stejnojmenného komixu, jež vytvořila Marjane Satrapi, francouzska íránského původu. Ta příběh jak napsala, tak nakreslila. Vrhla se rovnou do autobiografického díla a to hned prvního v íránské historii. Sama filmové zpracování komixu režírovala. „Spolurežisérem“ ji byl Vincent Paronnaud. Jedná se o černobílý animovaný film, který byl natočen před 4 lety. Jeho hlavním poselstvím je asi ukázat pravdivost, reálnost, poučení, vyrovnání se s životními situacemi a vůbec, životem takovým… Jak už jsem zmiňovala, film je to autobiografický, čili příběh o malé israelské holčičce, jež je nucena politickou situací v Íránu odcestovat do Švýcarska, vlastně vypráví o samotné autorce, které si vše prožila. Čili animovaná postava holčičky nese jméno po ni. Marjane vytvořila sama sebe. V útlém věku bylo potřeba, aby nepodléhala krutosti války a nemusela být toho svědkem a takl byla nucena odcestovat. Jenže na Marjane čekaly ve Švýcarsku další novotiny. Nový jazyk, nová kultura, nový lidé, s nimiž jsou spojené nové lásky. Musela se naučit žít jinak. V době kdy se vrací zpět do Íránu vlastně zjišťuje kolik věcí je úplně jinak. Její osobnost zesílí a bojuje proti politické situaci v Íránu. Řekla bych, že jistě i zde platí, že „v jednoduchosti je krása.“ Tou jednoduchostí myslím jednoduchost animace a krásu příběhu, jakožto intelektuálnější složky celého filmu. (18.01.2010)

Film zaujme už svou animací a samotný příběh to už jen celé umocňuje. Chvílemi zamrazí a vzápětí se divák hned pousměje. Jak film tak i samotný komiks vřele doporučuji. (25.02.2010)

Asi každý ma zafixované že animaky jsou spíš pro děti ale když jsem viděl v animaku rozhovor o komunismu dokáže to ve vás vyvolat zvláštní pocit. Tenhle příběh by dobře natočený jistě dostal taky hodně procent ale černobílá animace tomu dala korunu. (23.05.2010)

Nádhera. Uchvátilo mě to. Chci to i hraně. (19.07.2010)

Nádherná vec. Toľko humoru ale pritom i toľko melanchólie !! Navyše ten skvelý príbeh s náučným, morálnym ba dokonca filozofickým pozadím!!! Scéna punkového koncertu či zatrpknuté retrospektívne spomínanie hrdinky na svojho priateľa boli.......no nenachádzam slov. (21.07.2010)

Moc pěkná animace, opravdu moc pěkná. Příběh už tak pěkný není, místy jsem se nudila, ale nebylo to tak zlé. (06.08.2010)

Animák s moc pěkným a zajímavým zpracováním a stylizací prostředí, pojednávající také o tom, jak běžní lidé postupně přicházejí o svobodu při nástupu islámu coby ideologického podkladu pro represivní aparát totalitního režimu. (09.08.2010)

Výborný príbeh, ktorý diváka vtiahne do deja a naplno prežíva smutný osud hlavnej postavy. Chvíľami až cynický humor dotvára celkovo smutnú a depresívnu atmosféru. (09.07.2011)

Animovaný film o malé slečně z Teheránu, který vyrůstala v době revoluce.. Když ji rodiče poslali do Evropy, byla cizinkou v cizí zemi. Když se vrátila, byla cizinkou ve své vlasti.. Byly tam sice nějaké prvky komedie, ale díky mému zaujetí tamní kulturou, mi spíš z filmu bylo smutno a cítila jsem s hlavní hrdinkou.. Děj filmu byl přehledný - vykreslení minulosti bylo jen černobílé, zatímco přítomnost "hrála všemi barvami" - za to bych klidně dala i 6 hvězd :) (18.02.2012)

Une présentation réalistique tres bien faite par Marjane Satrapi. J´ admire bien cette oeuvre biographique surtout pour sa crédibilité avec rien d´ important imaginé. Elle est aussi tres unique pour sa nature didacticielle et elle peut etre bien utilisée par les étudiants francophones par exemple dans leur dissertation...:) (01.03.2012)

Animovaný filmy mě nijak extra neberou, ale tohle bylo jedním slovem - boží. Strhnout z hlavy ten pitomej šátek. (19.02.2015)

9/10 (04.12.2015)

"Uprav si šátek, sestro !" Vo svojej podstate autobiografický film režisérky, rozprávajúci jej životný príbeh. Takisto ako napríklad de Maupassant vo svojich knihách, aj tu sa len opisuje, čo sa vlastne dialo, film sa nesnaží hodnotiť ani vynášať rozsudky. Zaujímavý pohľad na dejiny Iránu, nám neznalým stredoeurópanom. Vážne témy sa striedajú s veľmi vtipnými scénami, z pohľadu ženy. O to je to zaujímavejšie. Škoda len trochu násilne uťatého konca filmu. (24.11.2016)

Zvtárnění, tedy animace, s násilnou návazností scén zabila tak silné téma, které umí člověka jak rozčílit, tak zdrtit. (10.02.2017)

Mimoriadne zaujímavý príbeh i spracovanie. Veľmi oceňujem pestrosť emócií, ktoré je možné vo filme vidieť i cítiť. (20.02.2017)

Místy depresivní, místy docela vtipný a sarkastický. Je to svého druhu ojedinělí animák. Bohužel, v době před vypuknutím revoluce si žily snad nejvíce svobodně. Mohli poslouchat hudbu jakou chtěli, nemuseli nosit plenu přes hlavu, oblékaly se jako na západě, ženy dostali volební právo, používali kosmetiku, mohli se líbat a držet za ruce, mohli pít alkohol, nebyla žádná prohibice prostě ty byli o několik let napřed než za komára. Muži měli také omezení ale těch bylo opravdu málo oproti ženám, nepochopitelným pro mě byl zákaz držet svoji holku za ruku ale trest dostane žena, né muž. Ideopolicie jako v Orwellovském světě jenže místo toho to nebyla ideo ale náboženská policie, to stejné akorát v bledě modrém. Peršané měli svoje náboženství do doby, kdy tam nevnikli v 7.století pouštní negři. To je vidět co dokážou Arabové když se přivandrujou se svým islámem. Bohužel i v dnešním Íránu žije pořád velké procento Arabů, to oni násilím vnutili většině nearabských zemí islám. Peršané je národ plný talentů což dokazuje i jejich kinematografie. (06.01.2018)

Animák pro dospělé publikum, který osloví především lidskostí a pohledem ze strany ženského pohlaví, nic inovativního ani dokonalého, což nevadí jelikož myšlenka a zpracování přebíjí nedostatky. Pro většinu Evropanů určitě velmi poučné zjištění o tom jak to v Íránu chodí a i když si neustále stěžujeme, můžeme být rádi za to kde jsme se narodili a prožili dětství. (23.06.2018)

Živé, srozumitelné, chytré a ironické. Taky nejsem obzvlášť fanouškem animáků, ale tenhle film stojí za vidění po stránce informační i umělecké. Zvlášť jsem si oblíbila Marjaninu babičku... (21.02.2008)

Hocičo, čo by vizeralo takto by u mňa by u mňa malo minimálne 3 hviezdičky. Aj keby to bol remake scary movie 4. Tento film ma dostal jediným obrázkom ,ešte než som sa dozvedela, o čom to vôbec je. Nechcela by som to hrané za nič na svete. Toto je placatá animácia presne ako má byť. Dúfam že sa raz dožijem letu človeka na mars a 3D kúsku z ktorého by moje oči nedostávali cukrovku, tu ma rušili snáď iba tie farebné časti. Komiks som nikdy nevidela, ale nemyslím, že by u mňa mohol tromfnúť spôsob, akým tu ktosi uviedol obraz do pohybu. Príbeh príbehom možno ani nie je. Po chvíli sa začnete na vtipoch smiať trošku opatrne, keď veselú scénu s takmer matematickou presnesťou strieda ďalšia, pri ktorej tuhne úmev na tvári. Pravdou na konci zostáva, že ani zo všetkým úsilím sa nieviete rozhodnúť či bol napokon lepším miestom totalitný irán alebo vlažnosť západného znudeného života. (10.09.2008)