Reklama

Reklama

Realita a vysněný svět se střetávají v myšlení narušeného muže v komorním dánském dramatu Kennetha Kainze, oceněném cenou Robert a cenou režisérů z festivalu Fantasporto. Oním mužem je zde Kriss Henriksen, vlastně ještě mladík, který trpí Asbergerovým syndromem, nevzdáleně podobným známějšímu autismu, a který většinu svého života strávil v psychiatrických ústavech. Rozhodně ho tedy bylo víc než času, který prožil po boku své matky, jež ho nenávidí jako hlavní důvod, proč je stále sama. To ale Krisse tolik netrápí. Jeho hlavním zájmem je totiž film Čisté srdce, melodrama ze 40. let, jež má na videokazetě a které viděl snad už tisíckrát, a to přes fakt, že kvůli vadě na konci pásky nikdy nezjistil, jak vlastně celý příběh dopadne. A protože ho hlavní hrdinka tohoto černobílého snímku, půvabná Linda, skutečně uhranula, rozhode se mentálně retardovaný Kriss, že ji společně se svým kamarádem z léčebny musí zachránit. Utečou proto z uzavřeného oddělení léčebny a vydají se vstříc světu, který byl pro ně až doposud zakázanou zahradou. Za zdí však na oba muže čekají nástrahy, které si nikdy ani nedokázali představit. V hlavní úloze neveselého nahlédnutí do zmatené mysli postiženého člověka exceluje dánský herec Anders Matthesen. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (21)

Matty 

všetky recenzie používateľa

Dva idioti jako od Triera během jednoho večera vymyslí a do praxe uvedou plán, který by hrdinové Prison Breaku kutili půl roku. Zde prvně vysvitlo, že s tímhle filmem něco nebude v pořádku. Stejně jako Kriss totiž pohlíží na svět příliš filmově a unikají mu relevantní „drobnosti“, které činí život autentickým. Naprosto selhává psychologie postav: jak máme přiznat ono čisté srdce agresivnímu jedinci, pro kterého neplatí žádné mravní imperativy, ale který se – k divákově zmatenosti – občas chová naprosto logicky? Býti zlým cynikem, sleduji Čistá srdce jako komedii. Komedii chladnou jako madlo od rakve. Film o lásce k filmu nakonec paradoxně slouží zejména coby důkaz, že filmy škodí zdraví. A nemusí jít nutně jen o uhlazené romance ze čtyřicátých let minulého století, jejichž režie by Kennethu Kainzovi zjevně sedla lépe. Bohužel se, Dán jeden, minul dobou. 50% ()

Sarkastic 

všetky recenzie používateľa

„Kdybych byl v Čistých srdcích, tak bych byl s Lindou. Žádný z nás by pak nebyl ve zlém světě sám.“ Kriss o sobě sám říká, že je kripl. Ze všeho nejvíc mu vyhovuje jeho zavedená, každý den se opakující rutina, přičemž jeho jediný kamarád Will to má stejně. Nemají ambice dostat se pryč z ústavu, poněvadž v němž mají vše, co potřebují, tedy hlavně sebe navzájem, relativní klid a film Čistá srdce. Jenže to se jednoho dne změní…Lze se na Krisse a Willyho zlobit? Soudit je za jejich chování, když to vlastně všechno mysleli dobře? A naopak, dokážete sympatizovat s 2 nevyzpytatelnými „magory“, když si uvědomujete, že mimo prostory ústavu jsou nebezpeční nejen sami sobě ale i okolí? Já Krissovi vlastně docela rozuměl, až mě to překvapilo. Každopádně jsem s napětím sledoval jeho putování, i když člověku bylo vcelku jasné, kam tohle všechno spěje. Nicméně vyčítat závěru naivitu asi dost dobře nedokážu, na to mi bylo Krisse až příliš líto, bez ohledu na to, co všechno udělal. Dávám slušné 4*, mé první filmové setkání s Kainzem dopadlo dobře. ()

Reklama

hygienik 

všetky recenzie používateľa

Tak toto mi nesadlo. Duševne chorý chlapík, ktorý žije len podľa filmu. Ak sa mu niekto nepáči - je naňho napr. nevrlý - vytiahne na neho pištoľ, ktorá je v jeho očiach predmetom dennej potreby, ako napríklad vidlička. A že tých "zlých" ľudí stretne kopu. A keď sa film dostane do situácie, z ktorej sa nedá scenáristicky jednoducho vykorčuľovať, nevadí - dáme tam strih a hlavný hrdina je už niekde inde so zdravou kožou. Alebo bude hlavný hrdina hovoriť plynule anglicky, hoci doteraz vedel len to, ako sa vlastne sám volá. Keď už pozerať film o duševne chorých, tak o takých, čo nechodia ozbrojení a cez ktorých si uvedomíte, aký je svet vlastne krásny. Napríklad http://www.csfd.cz/film/32273-osmy-den-huitieme-jour-le/ ()

Sandiego 

všetky recenzie používateľa

Čekal jsem sentimentální drama, dočkal jsem se drsného a autentického příběhu v nejlepší dánské tradici, jemuž se poměrně dobře daří propojovat současnost (snímanou takřka v dogmatickém stylu) s věrnou rekonstrukcí pamětnického filmu (na níž mají stěžejní podíl čeští tvůrci z Barrandova) a dosáhnout tak velmi dobře zvládnuté emocionální tečky, při níž se člověk těžko ubrání dojetí. ()

gogo76 

všetky recenzie používateľa

Som kripel a nikdy som sa nemal narodiť...Zo severu prichádza čoraz viac kvalitných filmov a ja im prichádzam na chuť. Príbehov o mentálne chorých som videl dosť, ale tento snímok radím k tomu najlepšiemu, čo som videl. Miestami je to taký mix žánrov, hlavne komédie, drámy a road movie, ale stále sledujeme nášho hrdinu, ktorý je doslova posadnutý filmom Čisté srdcia. Pozerá ho pri každej príležitosti stále dookola a stále má pri tom výraz, akoby ho sledoval prvý krát. Je tu dôležitý detail, ktorý veľmi výrazne ovplyvní dej a to je, že na videokazete Krissovi chýba koniec filmu. Sledovanie jeho obľúbeného filmu sa opakuje deň čo deň, až kompetentným dôjde trpezlivosť a zdroj jeho šťastia jednoducho prerušia. Kriss je rozhodnutý újsť a to spúšťa lavínu tragických udalostí. Je rozhodnutý hľadať hviezdu svojho filmu, netušiac, že od premiéry ubehlo mnoho rokov. Film má mnoho scén , pri ktorých sa dobre zabavíte a mnoho pri ktorých naopak ztuhnete. Je zaujímavé, že každý blbec dokáže položiť zaujímavú otázku. Vážne by Noem bral na svoju archu aj jedovaté hady a inú nebezbečnú háveď? Za necelých 80 minút režisér rozpovie všetko potrebné a ako celok to nemá hluché miesto. Preto 100%. ()

Galéria (11)

Zaujímavosti (1)

Reklama

Reklama