Délka polibku devadesát

V kontextu Schormova interrupčního dokumentu Proč?, který vznikl jen o rok dříve, neztrácí téma porodnosti v socialismu na aktuálnosti ani zde. Ostatně tehdejší politika aplikovaná na rodinu dala posílit vztahům, jejichž dopady řešíme dodnes. Je to marnost nad marnost, to zakládání manželství a rodin jen podle toho, zda bude přidělen byt či nikoli. Lidi by při chuti byli, ale co dál, že? Moskalyk si dovolil v rozpuku šedesátek natočit ironický film bez zbytečně planých uměleckých ambicí a to potěší. Délka polibku devadesát je nechtěně humorná v celé své délce a poukazuje na jepičí život sensace, která pod pracovním označením paterčata plane stejně dnes jako tehdy. Nadto velmi příjemné civilní výkony Syslové a Vlacha. (18.06.2016)

Moskalykova sžíravá satira, nemilosrdně válcující (ne)reálný socialismus, skvělým způsobem odráží absurditu tehdejší doby, která byla natolik schizofrenní, že nakonec musím ten poněkud krkolomný nápad s paterčaty a moderní vilou vzít na milost a vnímat to jako určitou formu umělecké nonkonformity. Nejde o to, že se útočí na socialismus, ale spíš JAK! Vládní výbor pro paterčata, dotazník, svačinka (fakt viagra?!), dvacet let v podnájmu, vyměřovací komise... vrcholem je bezesporu demolice vily, během níž jsou odhalena mnohá nahrávací (nebo odposlouchávací) zařízení. Cenzura byla tehdy buď slepá anebo totálně imbecilní, jinak si to nedovedu představit. Hofman jako scénárista je překvapením, nečekal bych, že to je jeho práce. Vlach a Syslová sympatičtí, Libíček, aby se neřeklo, ale stejně se mi nejvíc líbil poťouchlý Krejča. Více iniciativy! (06.09.2016)

Strašná, totálně nesmyslná komedie. Sálá z ní křečovité budovatelské nadšení, jak kdyby se psal rok 1950. Povinný optimismus a jásání na povel. Komunističtí papaláši v černých brýlích (v čele s nepříjemným Krejčou), jak nějací zápaďáci - jak pěst na oko. Hloupé vtipy, které se opakují třeba pětkrát za sebou (zkraty - toto slovo se hodí na celý film). Maminka porodí paterčata, ale jako by je neměla. Po nastěhování do rádoby chytrého domu se o ně okamžitě přestane starat a spolu s nešikovným tatínkem, rekordmanem ve výrobě zmetků, zkoušejí vesele mačkat různá tlačítka spíše v hotelu než ve vile, protože vedle rodinky tam bydlí i pět sestřiček, prostitutky a další pakáž. S velkým sebezapřením jsem vydržel do půlky, ale dokoukat se to fakt nedalo. Zkusil jsem ještě pár sekvencí z druhé poloviny a tam šlo zase o nějaké rozmnožování králíků nebo co, takže nesmysl na entou pokračoval. (19.11.2017)

Připadá mi, že na konci roku zbylo na Barrandově v rozpočtu spousta peněz, a tak se narychlo přemýšlelo, co s nimi. Scénárista dostal za úkol během dvou hodin vymyslet děj, tak si zašel do restaurace na vydatný oběd, hodinu a půl se prospal a během maximálně posledních 10 minut naházel na papír všechny představy, co ho právě napadly. A podle toho film také vypadá. Smršť vzájemně nijak zvlášť navzájem pospojovaných scének a nešetření s penězi (např. jsem v žádném jiném českém filmu neviděl, aby v jednom obraze bez souvislosti s dějem jen tak přistál vrtulník). (12.02.2012)

Překvapuje mne nízké hodnocení (zatím hodnoceno 15 uživateli). Film pokládám za zdařilou satirickou komediii, nesklouzává do nepřijatelné trapnosti, což může být u satir problém. Za hereckou jedničku zde pokládám O. Krejču, který zde ve své postavě jednoznačně zářil se svými pohotovými funkcionářskými frázemi a klišé. Já jsem se bavil. (14.08.2009)