V službách vojny

Můžete to brát jako modelové ztvárnění všech forem posttraumatického stresu nebo - pokud uvažujete o vstupu do US Army - jako upozornění, jak je důležité přečíst si smlouvu, než ji v náborové kanceláři podepíšete. Film je jednorozměrný. Jeho jediným záměrem je burcovat proti /ne/spravedlivosti, které se na svých vojácích dopouští americká vláda. V rámci jednorozměrného záměru je to dobrý snímek, ale nemá nic navíc. (27.10.2017)

Vyšinutí a rozčarování ze zažitých hrůz konfliktu v Iráku se hlavní hrdina snaží nechat za sebou, jenže armáda mu bez odůvodnění pozastaví odchod do civilu. A protože on se za žádnou cenu nechce vrátit do boje, stává se z něj dezertér, čili hledaná osoba mimo zákon. Původně se zdálo, že toto (po)válečné drama o návratu domů a začleňování se zpět se tzv. přizpůsobuje MTV generaci, ale takhle povrchní naštěstí není. Naopak své pravdy podává poměrně pádně, i když na konci sklapne a otočí. Ale jak také jinak? Lepší 3*. (22.03.2016)

Přišli jsme z války, kam jsme dobrovolně narukovali, plni zloby na vládní systém a zjistili, jsme, že se nedokážeme zařadit zpátky do společnosti...co a jak dál? Chastat, rvát se anebo se vrátit zpátky do armády? Film se zabývá traumaty mladíků, kteří se vrátili z války v Iráku, ale bohužel vcelku neotřelý pohled na život po návratu ubíjí místy trochu šablonovitě napsaný scénář. Plejáda "mladých, krásných a nadějných" dělá co může, ale co naplat...Škoda, kdyby v některých dějových liniích a hlavně v charakterice některých postav, film šel víc do hloubky, byl by to jeden z těch protiválečných snímků ke kterým se bude vracet nejeden divák... (26.08.2009)

Filmy s vojenskou tématikou se mi v poslední době začínají líbit a pokud mají i myšlenku, tak jsem ještě víc spokojená. Příběh nám přibližuje partu kamarádů, kteří spolu sloužili v Iráku. Někteří z nich se vracejí domů jako hrdinové, někteří zemřeli při boji, jiní jsou doživotní mrzáci. Hlavní postava Ryana Phillippeho chce s armádou skončit, jenže v den propuštění zjistí, že ho posílají do další akce v Iráku. Uteče, stane se z něj dezertér a jediná šance je zmizet ze Spojených států a začít nový život v Mexiku. Film řeší problém, o kterém se moc na veřejnosti nemluví - onen fakt, že vojáků je málo a vláda schválně ruší veškeré propušťáky a pozastavují odchod do civilu. Další známé herecké tváře - Joseph Gordon-Levitt a Channing Tatum potěší svými hereckými výkony. (05.02.2011)

Jednou jsem četla výpověď člověka, který byl nasazen do války ve Vietnamu. Pak byl poslán podruhé, po třetí si o to zažádal sám a po čtvrté jeho prosbě o to, aby tam mohl znovu jet, nahoře konečně zatrhli. Nechápala jsem jeho uvažování a nechápu to dodnes. Přiznal 150 zabitých Vietnamců a to je pro mě nepředstavitelná hrůza. Myslím, že jako u ženy je to omluvitelné, ale moc bych za to nedala, že i mnozí muži v tom musí mít někdy zmatek, protože normální to rozhodně není Tady bylo na pár vojácích demonstrován jen zlomek toho, jak to může s osobností, myslí a duší muže, který podstupuje něco podobného.....tady se jednalo o Irák (ve výsledku je to ale jedno kde) udělat. Někdo to zvládne a v mysli si to zablokuje, ale pak jsou tu ti druzí, kteří to nedokáží a vyrovnávají se s tím různým způsobem. Režírovala to žena, tudíž se to nevyhnulo silným emotivním momentům a ačkoliv jsem si to uvědomovala, že je to svým způsobem cílené, tak mě stejně v jeden moment Kimberly dostala a já si pro ten papírový kapesníček musela dojít. Válka je potvora v jakékoliv podobě a možná si to ani neuvědomujeme, protože jsme za pecí, ale na světě se bojuje ne jen na těch hodně známých místech, ale současně jsou jich desítky jiných, o kterých se k nám ani zpráva nedostane. Něco podobného jako v tomto filmu jsem viděla třeba ve filmu Válečníci, který byl také spíš psychologicky laděný. Viděno v rámci Projekt 52 films by Women (21.02.2016)