Ghetto No. 1

Sympatický pokus o ucelenejšie zmapovanie cigánskeho problému v Čechách. Východiskom, ku ktorému sa dokument vracia, je jedno z najväčších rómskych sídlisk – mostecký Chánov. Pohľady na každodenný život ghetta a výpovede jeho obyvateľov sa striedajú pohľadmi osôb, prichádzajúcich do kontaktu s Cigánmi na rôznej úrovni – od riaditeľky chánovskej základnej školy po poslancov europarlamentu. Všetko zasadené do kontextu histórie Rómov v Čechách (zaujímavá je súčasná reflexia ich genocídy počas Protektorátu a krátko pred ním). Celok vyznel ako snaha o popísanie aktuálneho stavu, nie ako odsúdenie kohokoľvek. Naopak, bolo vidieť i snahu niečo robiť, a vymaniť sa z neľahkého postavenia. Rôznorodosť názorov a obrazy každodenných aktivít a pasivít vytvárajú zaujímavý a nejednoznačný pohľad na to, čo stojí za každodenným životom uprostred, polo zničených, odpadkami obklopených, panelákov. Výsledok má dosť ďaleko od zjednodušujúco jednostranných mediálnych obrazov komunity, ktorá sa s väčšinovou spoločnosťou za dlhé roky vôbec nezžila. Pozn. Kratučký vstup Petra Bakalářa, autora podnetnej (aj keď vedeckou obcou stádovito odmietnutej) knihy Psychologie Romů, bol jedným z najzaujímavejších pohľadov na opis cigánskej komunity, prostredníctvom definovania ich stratégie prežitia zameranej na početnosť potomstva. Naznačil tiež možnú pomoc spoločnosti, ktorá len ak bude sama dostatočne bohatá, môže sa vzdať dostatočne účinne veľkej časti svojich prebytkov na dorovnanie stále sa prehlbujúceho sociálneho a inteligenčného handicapu Rómov, nezvládajúcich zapojenie sa do informačnej spoločnosti. (04.04.2007)

Dokument, který výborně popisuje situaci, která se ani po 14 letech nezměnila. Romové mají jinou mentalitu - orientace na bezprostřední uspokojování potřeb, intenzivní vazba na širokou rodinu, malý zájem o standartní vzdělávání a individuální vyniknutí, pocity ohrožení většinovou společností, jiný postoj k práci, rozdílné pojetí času, jiné pojetí čistoty, odlišný vztah k bydlení a jeho okolí, jiné pojetí pravdy a cti, odlišné vnímání křivdy a způsoby jejího odčiňování, jiné rozlišování mezi fantazií a realitou, jiné druhy mezigeneračních vazeb. Když se v dokumentu říkalo, že by Romové mohli přestoupit k islámů, naskočila mi husí kůže. Když do Chánova přijdete v pracovním týdnu v poledne, máte pocit, že probíhá nekončící párty. Rodiny stojí venku před paneláky. Romské děti vůbec nevědí, že peníze vznikají jinak než vyzvednutím na poště. Říká se, že jediná možnost je vzdělání a vytržení Roma z jejich komunity. Ale pracovnice úřadu s přímými zkušenostmi v dokumentu říká, že ani vzdělaný Rom práci nehledá. Romové mají tu vlastnost, že od 14. století se s námi nechtějí pářit i když před sto lety vzniklo rčení "každý pořádný chlap měl aspoň jednou za život Romku". Výborná kniha na toto téma je Romové v české společnosti, kterou mají v každé knihovně. Velmi se mi líbil příspěvek vynikající psychiatra bakaláře a doporučuji si přečíst jeho knížku Tabu v sociálních vědách.Při zoufale nízké porodnosti českých žen (naštěstí nás nahrazují převážně Ukrajinci) se nezdá až tak hloupé komunistické sterilizování Romek. Jedna Romka , která byla už asi po desáté těhotná to vyjádřila trefně: "a prečo by som mala chodit zbytočně prázdná?" (14.01.2021)

Pomalu aby se člověk bál to okomentovat, zvlášť když je rodilý mostečák jako já... Pokud pominu všeobecně známé pokrytectví politiků a jejich "upřímný a hluboký" zájem o lidi obecně pouze a jen před volbami, pokud pominu všeobecně omílané fráze, pokud pominu notoricky známé obrázky Chanova, musím se ptát co mi z dokumentu zbyde a co mi přinesl? Úhel z jiného pohledu? A o kolik stupňů...? Moc nového ne, ale aspoň se něco děje, že...? Tím nechci říct, že se jedná o super doment, tím nechci říct, že to je špatný dokument, jen nevím co tím chtěl autor říct, nějak mi to uniká... Ano je tu problém, to se ví, ten byl již tolikrát popsán, ale co dál...? A jak dál...? (24.06.2009)

"Vy nechodíte do školy kluci?" Cikaně 1: "Joo, chodíme. On nechodí." "A proč nejste ve škole?" "Eee..." Cikáně 2: "Jsme nemocný ne?" Cikáně 1: "Mnnn, my deme domů. Mě začíná bolet hlava." "Co? Proč nejste ve škole?" "Bolí mě hlava." :-) Koktaná "moudra" Herr Papeho se poslouchala mnohem hůře. Naopak se mi líbil nápad konfrontace záběrů Chánov X vepřín. Štěstí, že se pašící nemohou nijak ohradit. To jsou přeci jen užitečná a prospěšná zvířátka...a chutná k tomu ;-) (27.01.2009)

Dokument o Romech a Chanovu. To je zajímavá látka. I uvedení do širších historických souvislostí se povedlo. Jenže autorovi to nestačilo. A tak přihazuje vepřín v Letech, neoprávněné sterilizace a vytváří z toho na umění si hrající bulvár. Režijně a technicky je to stěží průměrné a závěrečný autorův komentář by si zasloužil vystřihnout a zahodit. (20.10.2007)