Tudorovci: Sex, moc a intrigy

Seriál, který nemá s historií rodu Tudorovců absolutně nic společného(většinu rozhodně ne).Ale pro mě pastva pro oči zejména kvůli Jindrovi v podání Jonathana Rhyse Meyerse, který byl ve skutečnosti tak odporný, že by se na to nikdo nedíval.Taky je to až moc plné sexu i když uznávám, že v dnešní době na to slyší uplně každý ale zdaleka málo šlechticů pokud teda nebyli nemocní bylo tak vypracovaných a krásných jak jsou tito herci ale budiž.Takže jako takový okrajový rámec pro zasvědcení jaké historické postavy se ve skutečnosti kolem Jindřicha VIII. motaly dobré. (19.07.2011)

Pokud něco na scénaristech HBO miluju, tak je to způsob, jakým vytvářejí postavy. Nejen, že naprosto stírají hranici mezi hlavní a vedlejší postavou (čímž jen tak mimochodem umocňují plasticitu světa), ale hlavně nakonec vždycky docílí toho, že v určitou chvíli fandíte i tomu největšímu záporákovi a ti, kdo se zdáli jako čestní klucí se promění zcela přirozeně ve svině. Zkrátka v případě Tudorovců na dichotomii kladní/záporní úplně zapomente. Pozoruhodné na seriálu je také jak se snaží středověk udělat co nejvíc cool. Jedná se hlavně o otázky životního stylu (ranný tenis) a oblékání. Mě osobně to úplně nesedí, ale ani mě to výrazně neuráží. Jedinou větší výtku bych měl ke králi, který za avizovanou plasticitou postav výrazně zaostává. Od chvíle, co se zamiluje do Anny Boleynové už jen tupě opakuje, že si ji vezme, že ji miluje a že pro to udělá vše... (16.04.2009)

Ani po čtvrté (a zřejmě poslední) řadě "Tudorovců" nemám důvod měnit své původní příznivé hodnocení. Tvůrci si s historickými fakty i postavami pohráli jak uznali za vhodné, pro své potřeby využili kdejaký drb a nepodloženou skazku, která se o Jindřichovi VIII. a spol. traduje, ale učinili tak způsobem, který nejen že neuráží dobrý vkus a zdravý rozum diváka, ale nejednoho milovníka historie jistě přiměje k tomu, aby si rozšířil své znalosti o Anglii tudorovské éry. Herci odvedli vynikající práci, mne osobně zaujala především jejich něžnější polovina. Nad sexy "potvorami" jako lady Misseldon (Charlotte Salt) nebo lady Hartford (Emma Hamilton) mužské oko zaplesá a dokonce i budoucí "Krvavá" Marie je v podání půvabné Sarah Bolger natolik roztomilá, že si získala moji bezvýhradnou náklonnost (a to i pře mé luteránské vyznání :-) ). Samostatnou kapitolu tvoří Jindřichovy manželky a jejich představitelky - seriálová Kateřina Aragonská (Maria Doyle Kennedy), Jana Seymourová (Anita Briem ve 2. sezóně, Annabelle Wallis ve 3.), Anna Klévská (Joss Stone) i Kateřina Parrová (Joely Richardson) byly bez výjimky nejen krásné ale i veskrze sympatické. Zvláštní schodou okolností mi naproti tomu postavy obou popravených královen byly nesmírně protivné a Natalie Dormerová (Anna Boleynová) ani Tamzin Merchant (Kateřina Howardová) mne fyzicky ani za mák nepřitahují, takže jsem si jejich exekuce docela užil :-)) . Po přečtení předchozích řádků by se mohlo zdát, že ke sledování seriálu mne vedly jen jakési temné pudy, ale ač hormony jistě hrály svoji roli, na své jsem si přišel především jako milovník dobrých historických seriálů. Závěrem mi nezbývá než podotknout, (a asi nejsem sám, kdo si něco podobného myslí) že ukončit spolu s životem Jindřicha VIII. celý projekt je docela škoda. V blízkosti anglického trůnu se intrikovalo a popravovalo s neutuchající intenzitou i po smrti Jeho Veličenstva a z panování mladších výhonků tudorovské dynastie by se jistě dalo vytěžit ještě pár slušných sezón, byť by se těžiště příběhu vzdálilo z bezprostřední blízkosti královské ložnice. (18.08.2010)

Tudorovci předvádějí to, na co jsme u seriálů ve stylu HBO zvyklí: zvýrazněné násilí, všudypřítomný sex, kvalitní řemeslo a ve srovnání s předchozím už slabší dramatickou linku, takže člověk bez slabosti pro historické reálie se může (ano, i přes přemíru sexu a násilí) uzívat nudou. Samotný Jindřich je ze všeho nejvíc arogantní floutek, který až příliš často předvádí dětinské záchvaty vzteku. Vlastně si sekyru nezasluží o nic míň než všichni ti, které pod ni poslal. Takřka všichni, kteří během dvou sezón ze seriálu zmizeli, byli bohužel velkými hereckými oporami - pletichář Sam Neil, Jeremy Northam jako vynikající Thomas Moore, královská Maria Doyle Kenedy a charismatická Natalie Dormer. Vlastně zbývá už jen jeden - James Frain jako sekretář Cromwell. Zkusme si tipnout, jak si s ním Jindřich VIII. poradí ;-) Po třetí sérii: Dějově slabší a roztříštěnější než předchozí, což je ale hlavně tím, že tahle etapa Jindřichova života žádný jednotný příběh ani nenabízí. Jindřich si (opět) našel nové oblíbence a těch starých se zbavil. Čtvrtá řada: Dramatičnost druhé série je definitivně pryč a my jen sledujeme sled událostí, o kterých se dočtete i na Wikipedii (což dříve tolik nevadilo). Do party se ke zbývajícím hercům přidala Joely Richardson jako laskavá a chytrá dáma Kateřina Parrová. Jinak je zarážející, že za čtyři série se tvůrci nepoučili ze svých chyb. Člověk by na konci čekal i nějaké to filozofické odfrknutí, přičemž seriál k jednomu už dlouho směřoval - na dost velkou svini se žádná voda nevaří. (02.02.2009)

"Tudorovci" nejsou dokonalí, ale dokážou skvěle vyvážit své slabší stránky. Průserem seriálu jsou hlavně na začátku směšné CGI krajinky a mdlá hudba, postupně se k tomu přidává i nešťastné herecké obsazení. Hlavním problémem je sám Rhys Meyers, který to jakž takž zvládal jako mladý Jindřích, u starého ale připomíná nějakou postavičku z Monty Pythonů. Nenadchla ani Natalie Dormer. Pak jsou tady ale i překvapení - a to hlavně ve vedlejších rolích: skvěle dozrávající Henry Cavill coby Charles Brandon, pak slabě začínající, ale skvěle finišující Sam Neill a Anthony Brophy (překvapivě dojemná role velvyslance Chapuye). Postupně začíná dorůstat i hudba - ústřední smuteční melodii nebo motiv Wolseyho konce (i když se hodně kradlo z Posledního Mohykána) mi na Spotify hraje dodnes. Ve třetí a čtvrté řadě chytá druhý dech i scénárista (i když je stejně půl seriálu o sexu a popravách), takže po pompézním finále musím dát za čtyři - prozatím je to asi nejlepší historický seriál, jaký jsem viděl. Nemluvě o tom, že jsem se - po Tudorovcích, White Queen a několika hodinách strávených na Wikipedii - konečně začal trochu chytat v anglické historii. Juj! P.S. S těmi popravami by to mohli mírnit - při kuchání zaživa si má milá musela odběhnout na WC odhodit boa. (09.03.2015)