Všetci moji blízki

Scénář: Matěj Mináč, Jiří Hubač .. Česko-koprodukční pocta zachránci židovských dětí Nicholasi Wintonovi (nelze nedoporučit tento Mináčův dokument), před spáry nacistického očistného programu tak trochu ala Schindlerův seznam. Výborné herecké výkony, zajímavý scénář, strhující a dojemný závěr. Mírně opomíjený film, který patří zejména tématem k špičce české kinematografie. 85%. (09.05.2006)

Jeden z nejlepších českých filmů, který je bohužel o skutečnosti a realitě. Velmi dobře zde zahráli naši nejlepší herci - Abrhám, Bartoška, Šafránková a podobně. Je to smutný snímek, protože, jak už jsem řekla, je o realitě a nic zde není zkresleno. Určitě Vás dojme a možná dovede až k pláči. Stojí zato tento kvalitní snímek vidět. (08.05.2006)

Po dlouhé době jsem si to pustil a film se mi líbil ještě víc než prve. Snímek se dá brát různě. Jako pocta panu Wintonovi, (židovským) obětem nacizmu nebo prostě jako vzpomínkové drama odehrávající se v době předválečné a následně za války. Myslím, že atmosféra té doby na mě opravdu dýchala, herecký výkony byly naprosto přesné (všichni v hlaních a vlastně i vedlejších rolí podali výborný výkon, ale rozhodně nesmím opomenout zmínit nezvykle zápornou roli pana Mariána Labudy, která mu ale sedla). Závěrečná scéna na nádraží mě dojala už při prvním zhlédnutí (asi i o něco víc než samotné záběry s panem Wintonem, které jsem už viděl mnohokrát jinde, ale tím zase nechci snižovat jejich hodnotu) a výsledný dojem ještě podpořila krásná hudba. Silné 4*. (25.03.2008)

Židovská tématika je - samozřejmě po právu, stále jsme jí dlužníky - až příliš v centru pozornosti; příliš v tom smyslu, že hrozí její sklouznutí do fráze, klišé, braku, tezovitého stereotypu. Přesto se čas od času i tady podaří vytvořit mimořádné dílo, které vyráží dech objevností tématu, nápaditostí scénáře, tvůrčí flexibilitou režie a jasným zaujetím herců pro jejich atraktivně jímavé role. Dětský příběh z českého maloměsta, z rozhraní národní snášenlivosti a počínajícího nacihnědnutí země, vyniká tím vším. Jsme vtahováni do současnosti děje, splýváme s protagonisty, jásáme nad jejich zdary a trneme i padáme tam, kde se proti nim staví doba a nemrav zločinu. Kousek té stříbřitě chvějivé dětské vzpomínky se podařilo mistrovsky přenést na televizní obrazovku - neméně působivý by byl i na stříbrném plátně - a postavit tak pomník muži, který udělal vše pro to, aby pomohl těm, nad nimiž zlomil svíce celý civilizovaný svět, byť ještě netušící apokalypsu židovské etnocidy. Připomenout a připomínat, že i v lidském životě naší postmoderní současnosti stále existují nadčasové hodnoty a lidé, kteří je ztělesňují, není nikdy marnotratné. A vždy je to nenahraditelně cenné a nevratné. (02.04.2008)

Popis idylického života rozvětvené židovské rodiny sice nemusí úplně zaujmout (a malilinko nudí), ale poslední třetina filmu zážitek bohatě znásobí a závěrečná dokumentární pětiminutovka mě až dohnala k slzám. Pan Winton byl zkrátka kabrňák a Mináčovi budiž ke cti, že se tomuto opravdovému hrdinovi ve svých dílech tolik věnuje. Výborní Bartoška, Abrhám a Labuda. (27.03.2017)