Trhák

>Jíši horor pičtur šou< aneb jak se za hnusákoffských časů na >blablandovskym vršíčku< trhaly žánry... Škoda jen, že je to jen takový kolchozně podbízivý a i na svou dobu pitomý blábol, i když jak vidno stádu líbivý i v dobách postnormalizačních... A že mě to ani nepřekvapuje, však stačí se mrknout na dnešní role zde šaškujících pseudokulturní kvazisvobody doživších se protagonistů, že... Víc už nic, ta druhá hvězda jen za hrstku(!) vskutku povedených scénářem daných hlášek... Jinak v igitátorovi tahle matérie i po víc jak třiceti letech způsobuje nějaký duševní trhání, nebo co... °-/ - - - - - (Poprvé viděno s pošetilostí sobě vlastní v kině v trhlých dobách, hodnocení kdysi po nějakém repete mnohé, komentíř zde jen tak čestně z plezíru jako dvastačestý - 21.1.2012) (21.01.2012)

Paródia normalizačnej plytkosti jej obdobou. Scenáristická ruka dua Smoljak-Svěrák je rozoznateľná na prvý aj tretí pohľad. Lenže to, čo bolo v roku 1980 považované za nápaditý humor, vyvolá dnes len zhovievavé pousmiatie. Myšlienka je zrejmá - autor sa môže snažiť koľko chce, jeho kritika pomerov sa ale vždy autocenzúrou tvorcov a vydavateľov diela zmení na niečo s optimistickým vyznením. Na niečo, čo ospevuje a chváli život v spoločnosti. Film to sparodoval vydarene. Problémom je, že samotný "odvážny námet" predstavený v príbehu je len priemerný komunálny príbeh. Zagorovej herecký výkon sa tiež predýchava ťažko. Na druhú stranu scéna s Kukurom nechávajúcim žiť chrobáka a následné problémy s hadom a labuťami je úchvatná. Spolu s piesňou Smyslníci smyslní a so záverečnou apokalypticko - optimistickou scénou z kinoamfiteátra vo víre víchrice posúva celok do trojhviezdičkových hodnôt. Pozitívne hodnotenie ovplyvnila aj postava producenta - trhača košieľ a pesnička Juraja Kukuru Sek sem. Estetika kúzla nechceného humoru. Zopakovanie si tohto zážitku je predurčené trošku sadomasochistickou záľubou v počúvaní pesničiek vzniknutých v období vlády KSČ a KSS. Pomerne talentovaní a hlasovo disponovaní speváci robili vtedy z času načas strašné úklony režimu, len aby mohli hrať na výslní a zarábať na kadejakých pochybných západných i východných kšeftíkoch. Boli to presne tie isté piesne akými je Trhák slušne napchatý. (01.12.2014)

Neprávem oprvrhovaný film, vzniklý na objednávku Zdeňka Podskalského, který pánům S+S pomohl se prosadit na Barrandově.Socialistická komedie, nuda, blbost...Chyba je když to berete vážně!Je to uhozený, trhlý a neskutečně srandovní muzikál o tom jak se natáčí kýčovitý a hloupý agitační muzikál...Jak zde už píše karels přede mnou: Buď Trhák milujete, nebo nenávidíte...Můj otec ho nesnáší, já ho můžu vidět kdykoliv...No a pak samozřejmě je tu nádherná role pana Petra Čepka - všimněte si jak je scéna v místnosti se slavnou replikou "Koho zajímají vaše dožínky".Pan Čepek několikrát vyprskl smíchy a řechtá se i teď, jenom se skloněnou hlavou.Jinak ta scéna nešla natočit :-) (20.01.2006)

Z tohoto filmu mi najviac utkvela v pamäti pieseň o chrobákoch, ktorú spieva Juraj Kukura Hane Zagorovej. Na stupidnosť toho textu a Kukurov hlboký bass sa nedá zabudnúť. Takže: "Nech brouka žít. Hleďme na tu havěť drobnou - myška, muška, bleška, šváb. Tu si trousí, tu si zobnou. Špína chlap, kdo na ně šláp. Máš je ctít. Nech brouka žít. Žuchty, čvachty, piškumpré. Ať se pachtí světem dál. Chramsty, prousty, sakrblé. Lev i prostý hovnivál. Protoplazmy proto né. Lni láskou k nim k bližním svým. Nech brouka žít. Hleďme jak se kukla larví. Krmme tlouště, aby tloust. Jak to správně píše Darwin, živočich je taky chroust. Máš jej ctít. Nech brouka žít. Žuchty, čvachty, piškumpré. Zpěv ať pozná a ne pláč. Chramsty, prousty, sakrblé. Veš i statný paroháč. Protoplasmy proto né. Lni láskou k nim k blížním svým. Měj brouka rád i já ho mám. ** (17.11.2011)

Komedie lehounká jako vánek! Střihač měl sice trochu tupé nůžky, ale o to tu opravdu nejde. Nejde tu o nic. Tato svěží komedie je oslavou českých komedií se všemi rysy, které mají mít. Některé hlášky jsou tak typické, čímž podezírám pány Svěráka a Smojlaka, že jim koukal přes rameno samotný Jára Cimrman a trochu jim do toho kecal. Zdeněk Podskalský předvedl tvůrcům jihoamerických telenovel, že k tomu, aby se nakonec všichni zamilovali a vzali, nepotřebuje 800 dílů, ale stačí 94 minut!! (02.06.2008)