Vykúpenie z väznice Shawshank

Na velmi ošemetnou a těžko zodpověditelnou otázku "který film je podle vás nejlepší", mi dal do úst tímhle dílem Frank Darabont odpověď, za kterou se opravdu nebudu stydět. Pokud bych měl jenom jednu (možná dvě :) možnost, pak právě sem patří 6*. Bohužel jsem nestihl tenhle film v kině, ale vydáním na DVD jsem si ho konečně vychutnal i v originále a je to fakt nádhera (tím nechci hanět český dabing, který je mimochodem vynikající). (14.02.2003)

Slyšel jsem o tom mnoho, ale nevěřil jsem. Rok 94 byl zjevně velmi silný rok (vždyť hned 3 snímky jsou na vrcholu nejoblíbenějších filmů na čsfd). Zjistil jsem, že mám rád filmy s vězeňskou tématikou, i třeba taková Poslední pevnost je můj velice oblíbený film, ačkoli vykrádá to nejlepší právě z Shawshanku. Přesto jsem nečekal, že by na mě Shawshank Redemption udělalo takový dojem. Tim Robbins a Morgan Freeman hrají naprosto skvěle napsané postavy, skvělý scénář i dialogy, hudba, zápletka...až k samotnému vyvrcholení. Po zhlédnutí jsem měl chuť si ho hned pustit znova...100% (25.05.2013)

Opravdu úžasný film se skvělým příběhem, hudbou i hereckými výkony a asi nejlepším závěrem, který jsem kdy viděl. Ten konec ve mě zanechal opravdu úžasné pocity a celý film se opravdu skvěle sledoval. Myslím, že své postavení ve zdejším žebříčku a i místo v mé TOPce si po právu zaslouží. (02.04.2015)

Přestože tenhle žánr jaksi nespadá do mého resortu, musím říct, že Shawshank mě nadchnul. Krásný, netuctový příběh, který je vyprávěn zvolna, dlouho a zatraceně dobře. Ani jedno hluché místo, ani jedna chyba v obsazení, nadto se docela povedl i český dabing. Vše korunuje ta nejoslnivější pointa, jakou si zbědovaný divák, uvyklý stále stejným schématům, může přát. 90 % (01.03.2004)

Po čtyřiceti letech bloudění na pouštním, vězničním buzerplace bankéř vyvede do zaslíbené země Mexika Žida, teda Ira Freemana, čímž z něj udělá freemana. Doufám, že to nemusím interpretovat politicky... Pokud mě k tomu nikdo nebude nutit, tak se raději budu tvářit, že jsem se koukal na pohádku o vytrvalosti, naději, drobnostech, co pomáhají přežít další den a božích mlýnech, co melou pomalu, ale když se jim pomůže, tak jistě. +++++ V pohádkách se zlo dává poznat ihned a zlem zůstává, dobro se někdy musí hledat, ale nakonec se najde. Občas přitom trpí, občas zlu nezabrání působit utrpení, ale nakonec, za doprovodu melancholického, někdy až tesklivého klavíru, vítězí. Jeho prohry i finální výhra se umí strefit do diváka, až zaslzí. Pomáhá v tom i životní moudrostí nasáklý vypravěč s hlasem Freemana. Škoda, že chvílemi ujiždí ve svých promluvách k mudrování, jež jakoby se inspirovalo motivačními příručkami a new age guruy. Shawshank je dojákem, jemuž hrozí pád ke kýči, ale precizně odvyprávěným, sice s ploššími záporáky, ale slušně navrženým hlavním hrdinou, navíc s ucházející fabulí. Darabont (nebo King?) si v některých případech příliš lacině hraje s umísťováním (hádám zpětným, tj. po vymyšlení příběhu) náznaků, např. Monte Christem, nebo "rekontextualizací" (Brooks was here / Red was here). Takhle se vodí divák v dětství. Škoda, v rámci dojáků na mě Shawshank zabral nadprůměrně. A mohl i lépe. (04.10.2014)