Vykúpenie z väznice Shawshank

Myslím, že na tento film může být Stephen King právem pyšný. Spolu s Osvícením a Zelenou mílí patří mezi jedny z nejlepších a nejznámějších adaptací jeho knih. Stejně jako má své kouzlo literární předloha, má své kouzlo i filmové Vykoupení z věznice Shawshank. Připomněl mi nezapomenutelné chvíle, které jsem prožívala při čtení povídky. Nejvíce mě dostal konec a hlavně závěrečná pasáž, jíž končí i samotná povídka. Jeden z filmů, při němž jsem na konci poměrně hojně slzela. Společně s mými dojmy a pocity z povídky, které prostupovaly celým snímkem a střídaly se s dojmy z něj, jsem byla obdařena nezapomenutelným a jedinečným filmovým zážitkem. Děkuji, Stephene Kingu. Děkuji, Franku. Děkuji, Morgane a Time. A všem, díky kterým mohl vzniknout "this incredible movie story..." King má obdivuhodný talent na vytváření rozmanitých a skvělých charakterů postav. A Frank Darabont má výborný talent při výběru herců, kteří tyto postavy v jeho filmech ztvární. "Doufám, že tam bude přítel a já mu podám ruku. Doufám..." (12.10.2007)

Tak tohle mě opravdu dostalo. Vidím to jako dnes, když jsem závěrečných 20 minut koukal s otevřenou pusou a jenom zašnul, jak to Andy skvěle provedl. Tim Robbins a Morgan Freeman byla naprosto skvělá volba. Jeden z nejlepších a nejkrásnějších filmů z vězeňského prostředí. Jenom škoda, že film neproměnil alespoň jednu ze svých sedmy nominací na Oscara, ale přece jenom měl hodně silného konkurenta Foresta Gumpa... Na závěr snad jenom dotat, že jasných pět hvězdiček a po právu podle hodnocení nejlepší film na csfd. (25.09.2007)

Vybírat nejlepší věc z kterékoli kategorie je pro mě utrpení, ale pokud se na tenhle post na ČSFD dostal Shawshank, nemám sebemenších námitek. Děkuji mistru hrůzy Stephenu Kingovi za to, že se pro jednou stal mistrem naděje a přinesl nám ji spolu s tóny Figarovy svatby. Děkuji Franku Darabontovi za to, že si udělal z adaptací Kingových vězeňských románů profesi a že se mu to zatraceně dobře daří. Děkuji Timu Robbinsovi a Morganu Freemanovi za to, že jsem díky nim nevěděla, zda se mám usmívat nebo ronit slzy, tak jsem nakonec vstala a začala hlasitě tleskat. Děkuji Bobu Guntonovi za to, že podal svého Nortona s takovou přesvědčivostí, že jsem se rozhlížela po krumpáči, který bych mu mohla zarazit do hlavy. Děkuji Jamesi Whitmorovi za to, že se mi nad jeho Brooksem svíralo hrdlo. Děkuji za lekci pokory, naděje a svobody. Děkuji...že už s tím mám jít do háje? Jdu. A beru si s sebou Shawshank. (16.08.2007)

Nejkrásnější film o přátelství, naději a touze po životě je jako šachy, když si dvě hodiny postupně buduje pečlivé rozestavení, skvělou taktikou odvede Vaši pozornost od důležitých a naoko skrytých tahů, aby v posledních dvaceti minutách vystoupil ze stínu utajení a zasadil nečekaný a drtivý šachmat, který Vás srazí na zadek. Nemá cenu, nejde se, ale hlavně nechce se Vám bránit, protože tohle k.o. není surové, ani krvavé, ono je jako něžné pohlazení od někoho, koho milujete, je jako ten nejhřejivější balzám a filmový divák by si mě tohoto pocitu, který se mu po skončení filmu dostane, velice vážit, protože ho zažije dvakrát třikrát za život. Nemám jedinou výtku a panu Darabontovi mohu pouze poděkovat. 25 miliónů dolarů(rozpočet)/28 miliónů dolarů(výdělek v USA) (10.08.2007)

Přestože tenhle žánr jaksi nespadá do mého resortu, musím říct, že Shawshank mě nadchnul. Krásný, netuctový příběh, který je vyprávěn zvolna, dlouho a zatraceně dobře. Ani jedno hluché místo, ani jedna chyba v obsazení, nadto se docela povedl i český dabing. Vše korunuje ta nejoslnivější pointa, jakou si zbědovaný divák, uvyklý stále stejným schématům, může přát. 90 % (01.03.2004)