Toy Story 3: Príbeh hračiek

Stejně jako každá pohádka musí mít obsah plný poučení a šťastný konec, tak jednou musela přijít chvíle, kdy se sladkostí a krásou Pixarských dítek přejím. Ten čas nastal. To samé v bledě modrém vidět i potřetí pro mě není ideální dárek pod stromek, natož jinam. Tentokrát však nepřišla očekávaná dávka velmi vtipných pomrknutí na filmového fanouška, ale nuda. Kromě vtipné reklamy na panenky Kena a Barbie jsem postrádal ten lehký humor. Ani ta sranda ala Prison Break neměla potřebné grády, stejně jako neustálé odpouštění všem zloduchům světa (doufám, že se ty děti poučí, ale spíš odpouštět nebudou už vůbec:)). A pro koho je vlastně trojka TS? Pro dospělého je málo temná, nemá tolik skrytých odkazů ani vtipu, pro mladé je stále hezky barevná, ale už se v ní můžou trochu ztrácet a nepříliš se bavit, což bych ale zjistil spíše v kolektivu dvaceti dětí... Kvůli přítomnosti malého počtu vtipných okamžiků, nulové "němé zábavě" (Wall-E je v tomhle excelentní), detailům (taška na odpadky, "špína" na hračkách, španělština pomocí tlačítka reset, hračka rozdýchává zalehnutí, brambora?!) a celkovému pocitu, že v matice je opakování matkou moudrosti, ale ve filmu je to ke škodě, dávám 3*. PS: nejlepší postavy? Bullseye a Barbie... (22.10.2010)

| Scenár: Michael Arndt / John Lasseter, Andrew Stanton, Lee Unkrich | Hudba: Randy Newman | Produkcia: Darla K. Anderson | Distribúcia: Walt Disney Pictures | Štúdio: Pixar Animation Studios | Rozpočet: 200 miliónov $ | Tržba: 1,063,171,911 $ | Na nostalgickú strunu hrajúci, do detajlu vyšpikovaný animákový klenot, v ktorom nevrzgá ani jediný element. Dejová a vizuálna akčnosť, emocionála funkčnosť, a nekonečná nápaditosť - to sú prívlastky tretieho príbehu hračiek, vďaka ktorým si zaslúžene odniesol sošku animáku roku. A to všetko s neustálym humorom! (25.01.2011)

Vedle chybějícího nadšení se naštěstí nedostavilo ani zklamání. Novým eskapádám Woodyho a Buzze Rakeťáka chybí efektivnější rozjezd a větší důraz na akční scény, a tak v jejich novém dobrodružství čeká diváka to nejlepší na samotném začátku a potom až na úplném konci. Temné ladění příběhu a slušné množství uspokojujích gagů je fajn, ale pro zmlsané oko kritikovo je potřeba nabídnout toho mnohem víc! Je to jasné: nejsladší zadostiučinění si z kina odnesou rodinky s menšími dětmi, ti ostatní dostanou "jen" nadprůměrný animák od zavedeného týmu profesionálů. Nerad bych tvrdil, že hopsající lampičce nějak záhadně dochází dech, a tak si na opodstatněnější lamentování počkám do jejich dalšího dítka (opět za rok v létě - Cars 2), ve které tímto vkládám nemalé naděje... (21.06.2010)

Technicky je Toy Story brilantní. Co se práce s emocemi týče, nemá Pixar konkurenci. Způsob, jakým dokáže DĚSIT skrze věci na první pohled roztomilé je až zarážející a skutečně strašidelný. Je dojemné, jakým způsobem se tvůrci dokázali po patnácti letech vrátit tam, kde začínali. Co je to ale platné, když příběh stojí za starou bačkoru a bez zjevné logické návaznosti je jen poskládan z různých scének, z nichž některé jsou brilantní a mají svoje místo (retrospektiva růžového medvěda), jiné jsou velmi zábavné, ale v příběhu nemají co dělat (Ken ukazuje Barbie svůj šatník). Výsledkem je prazvláštní paradox, kdy jsem odcházel z kina dojat, rozněžněn a naplněn a přitom zklamán a lehce naštván... A doteď jsem se nedokázal rozhodnout, které dojmy ve mě převládají... (06.08.2010)

„Kam si sa vybral, Zemiak?“ – „Pre teba PÁN Zemiak.“ S Woodym, Buzzom, manželmi Krumpľovcami, dinosaurom, Pánom Prasiatkom, mariňákmi drsného seržanta (R. Lee Ermey) a hlúpo kúzelnou Barbie, sme prežili nemalú časť svojich životov – 15 rokov nie je málo. Je v tom niečo z nostalgie, melanchólie, je tam smútok i zvláštna pachuť z niektorých etáp našich životov, kedy nie vždy všetko skončilo fajn len preto, že sme si to priali. Niektoré filmy to proste dokážu, stanú sa tak trocha súčasťou našich ozajstných a reálnych životov. Pokiaľ ste na Woodyho a Buzzových dobrodružstvách boli v rokoch 1995 a 1999 v kine, bude pre vás cťou pozrieť si záver trilógie. Je presne taký, aký mal byť. Hravý, rozkošný, plný nápadov... a smutný. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org. (09.12.2010)