Poslední kanibalové

Doba, keď boli v Taliansku "in" kanibalské filmy bola síce krátka, ale zato intenzívna. Ani tento film sa nevymyká od ostatných, aj keď patrí do skupiny tých lepších. Napriek tomu je jasne povrchný, s explicitným zámerom priniesť brutalitu a iba šokovať. Také rozrezanie krokodýla je iba pre silnejšie žalúdky, horšie ale je, že sa tak deje ešte za živa. Nechýba ani boj s gumeným krokodýlom, nemilosrdná džungla so svojimi divokými zvieratami (hady, mravce) či príprava ľudského tela na paprike a s babánovými listami - delikatesa. Nelogický je viacmenej iba záver, keď kanibali nechávajú dvojicu belochov utiecť až k lietadlu. Poteší celkom pekná domorodkyňa Me Me Lai, ktorá sa producíruje nahá. (14.02.2021)

Deodatova kanibalská prvotina a svým způsobem i korunovace. Na jednu stranu velmi dobrý horror, tentokrát ani ne tak morbidní, jako spíš založený na depresivní a ubíjející atmosféře neznámé a neprostupné džungle. Na kanibalský horror skvělý děj a profesionální herecké výkony, nenajdete tu tolik porna (což by mi až tak nevadilo) ani krve (což je pro mě trochu zklamání, na rozsekání těla si počkáte dost dlouho a rozhodně není tak brutální, jako bývá ve většině kanibalských horrorů a jaké bych chtěl). Jakkoliv je krutá atmosféra drsné džungle fascinující a svíravá a jakkoliv je scénář dobrý, nepatří tento film ke špičce, jaká se od Deodata dá očekávat. Příčinou je především v závěru nepříliš padnoucí hudba, debilní konec (a já jim tak fandil!) a také stopa jakési romantické dějové linie, která sice neskončí svatbou, naopak, ale přesto trochu štve. P. S. Krásná obálka - která s filmem nemá vůbec nic společného. (06.05.2009)

Pro mne osobně nejlepší kanibalský film, jaký byl kdy natočen. Deodato tímto započal pár let trvající éru kanibalských-gore-explotačních horrorů a sám se také korunoval na krále ve výrobě těchto kontroverzních filmů... Film "Poslední kanibalové" mi nepřišel tak samoúčelně brutální, jako všechny další kanibalské filmy, které po něm přišly. Je na svoji dobu a zemi původu (Italové nikdy točit filmy neuměli ...) perfektně filmařsky zvládnutý, napínavý, drsný, chvílemi brutální a pro někoho možná šokující. Připadne mi ale ze všech těchto filmů nejvíce reálný, spíše vystihuje šokující setkání členů dnešní moderní civilizace s domorodci na úrovni doby kamenné. Všechny brutální a nechutné záběry zde mají svůj účel pro vytvoření uceleného obrazu kanibalské společnosti, zde ještě neslouží pro šokování diváka za každou cenu. A to si na filmu velmi cením. Jinak musím ještě vyzdvihnout úžasné prostředí, ve kterém se film odehrává. Podle mne tohle není jen dobrý kanibalský "horror" (osobně bych tento film horrorem dnes již nenazýval), ale obecně dobrý film ... (13.12.2007)

Na kanibalské filmy jsem zanevřel už v dobách VHS, jelikož mě všechny připadaly praštené a mizerně natočené. Gore scén jsem se už tehdy přemlsal a zde nebyly skoro žádné. Celkově příběh pokud je opravdu dle skutečné události zaujal, ale pokud bych se chtěl dívat na podobné filmy, tak remake na dnešní dobu. (04.11.2023)

Jungle Holocaust sa dá hodnotiť prinajmenšom dvoma spôsobmi, pričom v oboch prípadoch sa jeho kvality výrazne menia. Ako samostatné dielo je Deodatova práca zavrhnutiahodný, skomolený odpad - veľa nezmyselných strihov, neschopnosť budovať súdržnú dejovú líniu, veľa nemotivovaných scén, extrémne samoúčelného násilia. Film postráda akúkoľvek estetickú, alebo remeselnú hodnotu, je sexistický a rasistický, ponúka príbeh podobný obsahom magazínov Rugged Men, Mans Conquest, Man´s World... a ich charakteristické črty špičkuje do morbídneho maxima. ___ V rámci žánru je Jungle Holocaust zásadným dielom. Postrádanie estetických, či remeselných kvalít je v rámci Mondo Filmu legitímnou žánrovou konvenciou, rovnako všetka režijná ťarbavosť, skomolenosť, samoúčelnosť, nemotivovanosť atď. __ Deodato v Jungle Holocauste ustanovil podobu Mondo filmu na nasledujúcich pár rokov - nejde o dokumentárny film, ako v prípade Savage Man, Savage Beast, v porovnaní s Deep River Savages od U. Lenziho je Jungle Holocaust po Mondo stránke čírejší, surovejší, odpútaný od romantického pátosu a možnosti porozumieť si s domorodcami. Deodato o tri roky neskôr dotiahol Mondo film do jeho milovanej aj nenávidenej podoby v Cannibal Holocauste, prinášajúcom okrem iného aj mockumentárny found footage štýl, a skeptickú relativizáciu postavenia bieleho muža (nech vyzerá v rámci filmu akokoľvek naivne a plocho) čo ostáva jeho najväčšou devízou. __ Jungle Holocaust je bipolárna snímka, ktorej bipolárnosť sa miesi do zvláštnej jednoliatosti . Čistý brak a zásadná snímka zároveň, moje hodnotenie je mixom týchto dvoch pozícií. Na záver na naskytuje otázka, či je možné Deodata viniť za nastavenie daných žánrových pomerov? Osobne si nemyslím, že by ktokoľvek iný vyvinul Mondo film ako žáner kvalitnejší a uvedomelejší. (01.01.2017)