Kanibali

Táto vetva horrorového žánru ide úplne mimo mňa. Kanibalské filmy ma nikdy nedokázali niečím osloviť a tým pádom ani zaujať. Videl som pár kúskov, ale prišlo mi to ako strata času. "Cannibal Holocaust" sa mi však najviac vryl do pamäti. Je mi akýmsi symbolom cannibal-horroru. No, či je moje hodnotenie objektívne... ťažko posúdiť. ** (31.01.2008)

jak okometovat něco tak nechutnýho jako je Cannibal Holocaust... mám z toho tak rozpoluplný pocity... nevím jestli mi má být hnusně z toho, co jsem viděla a co tu čtu.. nebo se mám bát, že se něco takovýho stalo a nejspíš ještě někde děje.. a docela je mi na nic.. když vím, že se tohle někomu líbilo.. chraň páně jestli si někdo vezme příklad z toho, jak potrestat svou ženu za cizoložství.. nebo jak "správně" roztáhnout ženskou při znásilnění.. nebo má snad někdo zájem o nový způsob rodění, kam se pak hrabou ženský co svý děcko hodí do kontaineru, proti tomu jak se kanibalové zbavují nechtěných miminek.. a jak co udělali reportéři s želvou.. to byl vrchol mý trpělivosti.. mám pokračovat?? možná je tu teď malý spoiler.. ale pardón.. je mi to jedno.. protože jestli se tohle opravdu někomu líbí.. Bůh s námi (01.04.2009)

No, podle ohlasů jsem čekal něco mnohem horšího. Nebojte, je to film a je to poznat, i když díky Blairwitchovské kameře působí celkem moderně. Ano, místy je to brutální, ale to, že je to uděláno dokumentaristicky působivě, mě nezbavuje filmového nadhledu, který mám třeba u "Dawn of the Dead". Ano, vraždí se tam zvířata v přímém přenosu. To, že je to použito pro účely filmu je odporné, tohle není dokument, kde domorodí lovci loví podobným způsobem zvěř a kde podobné věci jsou nutné pro přežití kmene. Tohle je film a hranice filmové etiky tady myslím překročena byla. Násilí a brutalita na lidech byly také mnohokrát natočeny s daleko větším důrazem (napadá mě třeba Gibson), ale tady to díky zmíněné dokumentárnosti působí opravdu věrohodně a daleko surověji. No a ta hudba je vážně ujetá a kontrast vytváří dokonalý. Kdyby režisér ubral plyn, mohl z toho být vážně zajímavý snímek, takhle spíše než zamyšlení vyvolává paletu pocitů od rozpaku po znechucení a já sám mám s jeho hodnocením také velké problémy. (08.11.2005)

Zhlédnutí tohoto šokujícího a kontroverzního díla jsem dlouho odkládala, protože mi na něj zatím nepřišla ta správná "chuť." Pak nadešel ten moment, já se usadila a pustila si Cannibal Holocaust. Mé představy se však docela hodně lišily od toho, co jsem viděla. Všechny ty orgie, vraždění, brutalita, realistické záběry jsou možná odporné, příšerné, někteří se na to možná ani nedokáží dívat, ale mě celý tento film jaksi nechal chladným. Při vraždění zvířat či scénách, kde domorodci pojídali dokumentaristy, a kde jsem asi měla cítit něco jako odpor, rozhořčení, šok, vztek, či bych měla nad tím hnusem odvracet oči, jsem v klidu, aniž by mnou něco z toho více pohnulo, sledovala celý film. Že byla ta nebohá zvířata skutečně zabita, je otřesné. Ale spíš než to a pocity němého šoku a nepochopení především při scéně s mravenečníkem a prasátkem, které mě docela trochu "zabolely", jsem si uvědomila, že to nejvíce šokující v tomto filmu vlastně nepochází jen od domorodých kmenů. To největší zlo je zde také pácháno partou mladých dokumentaristů. Oni tam nepřišli natočit dokument. Oni přišli na cizí území, ke zcela odlišné "kultuře" a začali s úsměvy na tváři vraždit zvířata a tyranizovat domorodce v jejich vesnici. A to vše si bez jakéhokoliv svědomí natáčeli. Není toto to skutečné zlo? Když člověk provádí všechny odpornosti a hrozné věci, kterých si je dobře vědom, a pokračuje v tom? To mě přivádí k závěru, že těch nejšílenějších, nejkrutějších a nejodpornějších věcí budou vždycky schopni jen lidé. To oni dokáží rozpoutat to největší peklo. Nebyli to vlastně ti čtyři, kdo jsou mnohem, mnohem horší, než ty, civilizací nedotčené kmeny? (11.07.2011)

Film se mi dost líbil, to musím říct hned na začátku. Ne, že bych se někdy nějak vyžíval v násilí nebo ho vyhledával, ale nezatratím něco jen proto, že se tam ukáže pár galonů krve nebo metrů střev. Pravda, násilí tu zobrazují dost naturálně a dokonce opravdu zabijí i několik zvířat přímo před kamerou. Ale já se ptám, komu to vadí? A proč vůbec? Co je horší, sportovní střelec, kterej zabíjí zvířata jen kvůli trofejím nebo filmař, kterej je zabije kvůli filmu a mrtvolky jsou následně všechny snězeny? Co tedy říkáte na všechny ty možné různé kosmetické přípravky, viagry, parfémy a jiný zbytečný sračičky zkoušený na zvířatech (ajo, tamto nejsou želvy ale jen vobyčejný psi a kočky a králíci a je to pro dobrou věc). Co byste řekli, kdyby před kamerou chytili rybu, zabili a vykuchali? Nebo lapli králíka, dali mu jednu za ucho a pak zařízli? Nebo zakroutili slepici krkem? Hnus, jak tady mnoho ostatních uživatelů píše, jsem pravda vůbec necítil. Tedy takto, necítil jsem ho při zabíjení zvířat. Proč? Jsem masožravec a i já pár zvířat na jídlo zabil. Hnus jsem cítil spíš ve spojení s lidma a jejich činama. A občas nedůvěru, protože některé násilnosti na lidech páchané vypadaly opravdu jako skutečné, přestože nemůžu říct, že by si je ti čtyři zmetci nezasloužili a že bych jim to nepřál. Za skvělej považuju nápad, že v první části filmu profesor Monroe hledá celou skupinku dokumentaristů a vidí důsledky jejich chování a až potom, co bylo příčinou. Taky je zajímavý srovnání "civilizovaných" a divochů. Občas jsem netušil, kdo je kterej. Film to určitě není pro děti, ale za nedůležitej ho nepovažuju. Poselství přeci jen nějaký nese, a to abychom se na sebe mohli podívat do zrcadla bez uzardění, abychom se chovali jako zvířata a ne jako lidé. Protože zvířata nikdy nejednají ve vzteku, nenávisti, hlouposti, malichernosti, sobectví nebo z nudy. Zvířata nezabíjejí pro radost, neukájejí se sledováním násilí a reality v televizi, neznají nic z toho špatného, co znamená být člověkem. a přiznejme si, existence člověka přináší vesmíru spíš to špatné. (27.08.2006)