Kanibali

„Nie sme vari väčšie zvieratá, ako oni?" Šokujúci základný pilier talianskych kanibalských hororov. Scenár nestojí za zmienku. Na to je vedľajšia rovina s antropológom a tým, či sme väčšími divochmi my alebo obyvatelia Amazonky, príliš plytká (hoc zároveň paradoxne istým spôsobom pravdivá). Takisto herecké výkony nestoja za reč (Francesca Ciardi je zaujímavá len vďaka tomu, že ukáže temer všetko). Ale čo sa týka fyzických orgií, o ktoré koniec koncov v tomto drsnom pod-žánre ide "až" na prvom mieste, nemajú Deodatovi Kanibali konkurenciu. (01.11.2004)

Tak jsem se k tomuto dilu konecne dostal a musim priznat, ze i pres to, ze film je vice jak ctvrt stoleti stary, na "pusobivosti" mnoho neztraci. Jelikoz jsme na strance, ktera se zaobira filmem, tak me hodnoceni odrazi filmarskou praci odvedenou na tomto snimku a jiz mnohokrat proklamovane zabijeni zvirat ciste pro filmove ucely nechavam stranou (ac je to jakkoliv opovrzenihodne). Kdyz se budu soustredit na filmovou stranku, tak nelze opomenout to, ze pres stari snimku je natocen velice kvalitne a zajimave. Dokumentarni ladeni snimku dodava autenticitu a velice mu to prospiva. Hudebni stranka filmu je kapitolou sama pro sebe. Dovoluji si rici, ze je genialni - lepsi kontrast mezi obrazem a zvukem v jinem filmu tezko hledat. Dejova linie o mladych "reporterech" je z lidskeho hlediska naprosto ale NAPROSTO nechutna a je plna nejruznejsich zvracenosti od upaleni domorodcu v jejich chatrci ci znasilnovani bezbrannych domorodkyn (v jejich zargonu "opicek") postupne vsemi muzi "vedeckeho" tymu. Maly ustrizek, ktery me naprosto dostal byl ten, kdy skupina nataci mistni zenu nabodnutou na kul a jeden z americanu se pri pohledu na telo viditelne bavi a usmiva se a az po upozorneni, ze je natacen nahodi vaznou tvar. Pokud by mel film ukazat, ze toto vsechno je mozne, tak je to naprosta nechutnost a lze si na tomto snimku testovat, kam je divak az ochoten zajit. Ruggero Deodato byl svym zpusobem genialni, ale zaroven neskutecny uchyl, kteremu se ve filmove branzi muze rovnat malokdo... (17.08.2007)

Rozhodně jeden z lepších příspěvků do kanibalského subžánru, alespoň tedy po formání stránce. Deodato snímek originálně prezentuje jako polodokument postavený na objevených snímcích štábu dokumentaristů po kterých se v zeleném peklu slehla zem. Účinost snímku je v dnešní době nejspíš prchavá, ale dokážu si představit, že v roce 1980 se muselo jednat o šokující záležitost. Co zůstává a zůstane nepřekonané je určitě geniální soundtrack Rize Ortolaniho. (25.10.2017)

No az zas tolik hnusnejch scen tu nebylo, ty co tu byli staly za to, to jo, ale zbytek je spis jako dokument s prirodou. Tezko hodnotit takovej film, na jednu stranu fakt humusarna, ale zas na druhou stranu nic podobnyho jsem jinde nevidel. Co se tyce triku, tak i kdyz je jasne, ze to je jen jako, vypadaj dostatecne realne, hnusne a diky rozklepane kamere to ani neni nijak zvlast poznat, ze jde o triky. Vubec mi k tomu nesedla hudba, kuchaj lidi a do toho skoro az romanticka hudba a navic stale ta stejna melodie po celou dobu filmu, obcas se to hodilo, ale obcas byla totalne mimo. Herci sice nic nehrajou, ale zas na druhou stranu vypadaj jak lidi od dokumentarnich filmu a kanibalove vypadaj jako skutecni kanibalove. Pokud to nebudu hodnotit jako normalni film, ale spis jako zajimavy experiment, misty hodne amatersky, misty hodne brutalni a misty "dokumentarni", bude to na 4*. (07.11.2005)

I wonder who the real cannibals are... Spojení cinema verité a snímku à thèse. Srdce temnoty převedené do (post)modernity, film, který se při svých omezených možnostech neustále pokouší reflektovat sám sebe (onen dokument je vlastně přenesením principu filmu samotné dovnitř fikčního světa) a nastoluje otázku pudovosti / násilí / civilizačních mechanismů, které nás domněle drží daleko od primitivní podstaty, ale ve skutečnosti jí neustále podléhají (často ve jménu ušlechtilosti). Není to hluboce akademické, spíše jasně tezovité, místy to není natočené zvlášť obratně, ale message i smysl to prostě má - pokud dokážeme abstrahovat od pohoršení, že má někdo tu drzost ve jménu filmu zabít prasátko či želvičku, záhy zjistíme, že přesně o tomhle "spravedlivém rozhořčení" celý film vědomě pojednává. Přesněji o tom, co se za ním skrývá. (04.04.2013)