Série(7) / Epizódy(61)
Obsahy(2)
Tento břitký seriál sleduje napjaté životy skupiny teenagerů v posledních dvou letech střední školy. (Netflix)
Recenzie (390)
- první generace aneb první dvě série - Příznačně byli "Skins" nominovaní na kupu cen v kategoriích drama a ne komedie. Navzdory zavádějícímu, nebo přesně řečeno navnazujícímu prvnímu dílu se nejedná o teenagerskou komedii vystavěnou okolo obvyklých motivů ztráty panictví a nezřízených večírků. S každým dalším dílem více krystalizuje drama zaměřující se na vztahy a profilaci jednotlivých postav. Seriál přichází s důmyslným dramaturgickým konceptem, kde se každý díl zaměřuje na jinou postavu. Díky tomu všechny figurky schematicky načrtnuté v prvním dílu (hulič, panic, sexbomba, suverén, troska) dostávají osobnost, mnohoznačnost a své vlastní konflikty, pocity i tužby. V charakterech postav stejně jako ve zvoleném stylu zůstávají "Skins" plně věrni svému cílovému publiku. Zatímco všechny dospělé postavy, tedy rodiče a učitelé, jsou v souladu s optikou teenagerů vykresleny jako karikatury, náctiletí hrdinové jsou plně vyprofilované bez jakýchkoli předsudků či přednastavených vzorců. V případě první generace seriálu to znamená, že hrdinové nespadají do žádné outsiderské či rebelské subkultury, de facto jsou to členové jádra třídy, kteří se ve volném čase oddávají hlavně paření. Ale i parties, hulení a pilule jsou jen kulisa pro to hlavní, co hýbe světem teenagerů - vypjatě dramatické vztahy, které tvoří alfu a omegu celého seriálu. Krom toho, obzvláště druhá série první generace "Skins" bravurně vystihuje hořkosladkost na konci posledního ročníku ročníku střední, coby doby prosycené pocitem blížícího se konce a strachem z bolesti vycházející z konfliktů a hroutících se idealistických plánů. "Skins" jsou seriál pro mladé o mladých, který je ve všech aspektech (včetně stylu a skvělé hudby) až unikátně věrný své cílové skupině, ale při tom nelze říct, že by byl naivní. ()
Veľmi vyspelý seriál o nie veľmi vyspelých ľuďoch. A tiež mám pocit, že je takmer nemožné, aby to rovnako dobre natočili Američania. Pochybujem, že by sa vedeli vyhnúť stupídnemu humoru, ktorý je u nich príznačný pre teenagerskú problematiku. Čiže 1:0 pre UK. A navyše, nová partia (ktorá prišla v 3. sérií) je rovnako kvalitná ako tá pôvodná. Teda neviem či rovnako. Možno menej, možno viac. Sú to iní ľudia, ale tiež veľmi zaujímavé osobnosti. A dokonca sú tu podstatne krajšie dievčatá. Takže tento nekompromisne odvážny ťah s výmenou kolektívu nie len že nič nepokazil, ale zaúčinkoval. Keď mal dokázať, že tváre, na ktoré sme si zvykli, nie sú jediným lákadlom pre fanúšikov, podarilo sa mu to v plnej miere. A je mi jedno, že dôvod možno pramenil z nedostatku inšpirácie tvorcov pre ďalšie motivácie postáv z pôvodnej generácie. Je mi to jedno, pretože it works! So záverom 4. série predsa však končím s týmto seriálom. Tretia partia by bola už možno trochu veľa. Aj keď som zaskočený zo zakončenia druhej generácie. Čakal som nejaké poriadne zadosťučinenie, po tom, čo sa stalo v predposlednej časti. Neviem, mám zmiešané pocity, ale v globále to bol výborný seriál. ()
V prve rade jde o serial. O britsky serial (nutno zduraznit). V te druhe rade jde o takrka dokonalou sondu do zivota starsich teenageru (cca. 17let) z maleho predmesti, kde se na prvni pohled nic nedeje, ale na ten druhy je to sakra rychla jizda plna zvratu, zmen, zivotnich vzestupu i strmych padu. Kazdy dil je venovan jednomu clenu party vzdy podrobneji (8), nicmene se s tim kazdym prolinaji situace i osudy ostatnich. Kazdy resi jine, sve problemy (kazdy pochazi z "jine vrstvy", je tu zastoupen jak hulic, "don juan", homosexual, otloukanek, muslim, tak cernoska, anorekticka ci zamilovana stabajzna) a je neuveritelne, v kolika situacich se sami vidite a chapete... Neni to komedialni serial, mist k zasmani je pomalu (ale zase pak stoji za to), je to spise psychologicke drama... Druha serie je dokonce jeste lepsi nez ta prvni. A to nejlepsi nakonec: naprosto, ale naprosto dokonaly vyber hudby. ()
Obměňovat po určité době obsazení není vůbec špatná myšlenka a jistě by se díky ní dalo natočit mnoho sérií bez výraznějšího kvalitativního úpadku – s čímž tvůrci zřejmě počítali. S čím už ovšem pravděpodobně nepočítali, je fakt, že když si člověk na postavy za dvě sezóny zvykne, těžko se mu s nimi pak loučí. Takže to nakonec až tak dobrý nápad vlastně není. Ale to rozhodně není jediný důvod, proč šly Skins po dvou sériích do kopru. Scenáristé totiž s výhledem na větší dramatičnost začali postavy druhé (třetí a čtvrtá série) a třetí (pátá a šestá série) generace přepisovat ze dne na den, z epizody na epizodu. No a to seriálu láme vaz, protože nejenže jsou „hrdinové“ zmíněných generací povětšinou hrozně nesympatičtí, ale oni se i chovají absolutně nesmyslně. To také zapříčinilo, že zatímco první dvě série jsem zhltnul během týdne a rád si je kdykoli zopakuju, se zbylými čtyřmi jsem se trápil dobré čtyři měsíce a už je nikdy nechci vidět. Trochu závidím těm, kteří byli (ať už z vlastní vůle nebo souhrou šťastných náhod) všemu od druhé série výš ušetřeni a těm, kteří se na Skins teprve chystají podívat, rázně doporučuju udělat to samé. Nejoblíbenější postava: Chris (plus celá první generace). Nejneoblíbenější postava: Effy (plus prakticky celá druhá a třetí generace). // Znovu jsem se podíval na první dvě série a musím hvězdičku v hodnocení přidat, tohle je prostě dokonalost za plný počet a ani čtyři následující debilní sezóny na tom nic nezmění. Jenom škoda, že kdy vznikly. ()
Galéria (265)
Zaujímavosti (69)
- Na konci 1. epizody 2. série ''Tony and Maxxie'' Maxxie (Mitch Hewer) pomáhá Tonymu (Nicholas Hoult) podepsat se, rukopis se ale mezi snímky mění. (GreatestFan)
- Postava Mattyho (Sebastian de Souza) je shodou okolností jediná hlavní postava, která nemá "vlastní" epizodu. (GreatestFan)
- Postavy Maxxieho (Mitch Hewer) a Anwara (Dev Patel) nemají ''svou'' vlastní solo epizodu, ve ''svých'' epizodách mají pouze partnera, v 1. sérii jsou spolu a ve druhé má Maxxie Tonyho (Nicholas Hoult). (GreatestFan)
Co napsat o seriálu, který je ve všech ohledech jiný než jeho "zámořští kolegové" (Dawsonův svět, One Tree Hill, 90210,The O.C....), ale co se týče žánru, je naprosto jedinečný a poněkud drsnějším způsobem otevřený a realistický, což je ale v případě Skins jedině dobře a je to právě ta skutečnost, která dělá ze Skins něco jiného a něco naprosto výjimečného na poli teen-seriálů. Režie je překvapivě na seriál nápaditá, citlivá, pan Harry Enfield (nebo později kdokoli jiný:)) dokáže poměrně přesně a citlivě zobrazit emoce a psychiku jednotlivých postav, veškeré peripetie, do kterých se Sid, Michelle, Tony, Effy, Anwar, Maxxie, Chris, Jal a Cassie dostávají, jsou zobrazeny až neuvěřitelné reálně (ani nebudete věřit, jak moc se v tom sami uvidíte). Perfektně jsou zde zejména zachyceny vztahy mezi rodiči a dětmi, které tu bývají mnohdy kompilovanější než vztahy mezi hlavními hrdiny. Prostřednictvím jednotlivých epizod je divák seznámen postupně se všemi členy "gangu" (hodně velké uvozovky.)), každá epizoda je věnována jedné konkrétní postavě, přičemž se na pozadí odehrávají zdánlivě nesouvisející osudy ostatních, které se ale postupem času prolínají a dávají prostor k dalším "fuck it situacím":)) Nejcennější na celém seriálu je, že ukazuje a zobrazuje věci tak, jak skutečně jsou (nebo je k jejich reálnému zobrazení nejblíže) a nejede po pro mnohé osvědčené linii áála Dawsonův svět (bez komentáře), 90210 (každý s každým, miluju tě, nanávidím tě, přece jen tě miluju, stejně tě nenávidím...), The O.C. (oproti Skins vyloženě trapné) a nakonec se neubráním srovnání i s mým poměrně oblíbeným One Tree Hill, které se ale naštěstí kvalitou ze všech zmíněných Skins nejvíce přibližuje. Hold britská produkce má trochu jiný pohled na život náctiletých, na jejich problémy a na jejich místo v dnešní společnosti. Daleko více než ta americká sází místo patosu a sentimentu na tvrdé zobrazení reality, občas prodchnuté suchým humorem (díky za něj.)). Tvůrci tímhle "kouskem" určují nová pravidla žánru a dokazují, že i již mnohokrát zpracované téma o teenagerech zdaleka není vyčerpané a že prostřednictvím pečlivého a promyšleného vyprávění lze vytvořit dílo, které diváka emocionálně zasáhne a nutí jej si klást spoustu otázek a to je podle mě to nejcennější, čím Skins oplývá. Budu se opakovat, ale každému střízlivému člověku musí po zhlédnutí Skins připadat seriály jako již zmíněné BH, Dawson nebo O.C. neuvěřitelně trapné a hubené chudinky skrz naskrz "provoněné" komercí (netvrdím, že Skins nejsou vůbec komerční, ale v porovnání s ostatními...) a strategií, která je přesně nasměrována na pubertální děcka mezi 10. - 14. rokem. Možná, že je to až moc subjektivní, ale ta "realistická a poněkud ostřejší forma" mi vůbec nedala možnost pochybovat o poselství, které tenhle seriál nese. A že je fuc(k)t velké.)) P.S.: poslední epizoda 2. série je v jedné chvíli příjemně odlehčená :)) a hlavně je to takové finále, které se na poli seriálů jen tak nevidí. Třetí sezónu nehodnotím a nekomentuju. () (menej) (viac)