Skins

Skvělá hudba, skvělí herci, perfektní scénář a koncert Crystal Castles. Jen by mě zajímalo, kde našli tolik lidí s nosem nahoru... Za ty dva poslední totálně ulítlé díly si Skins zaslouží bodové absolutorium, hlavně za posledních pět minut. A nejlepší na tom všem je, že druhá sezóna v nastaveném tempu vesele pokračuje. Život dojebané anglické mládeže, tak skvělý a tak posraný. Tak je to správně. A Adam Sandler je sladký, když ztišíš jeho hlas. Dokonalé. Nepamatuju si, kdy mě naposled něco tak emocionálně rozdrtilo. Napoprvé, napodruhé, pokaždé. But it’s all over... It’s all over. O tragédii 3 sezóny decentně pomlčím, čtvrtá se až do sedmého dílu jevila ok. (29.03.2009)

Znáte to, jsou filmy, které jsou i na 90 minut příliš dlouhé a chvílema prostě nudí a pak jsou seriály, které trvají mnohem mnohem déle a nedokážete od nich odtrhnout oči. Už pár minut mám za sebou čtyři série Skins, které jsem zkoukla naráz během jednoho týdne a nemůžu se zbavit dojmu, že jsem viděla mimořádné dílo plné skvělé muziky, výborných hereckých výkonů mladé herecké generace (doufám, že se časem dočkám příležitosti mnohé z nich zase někde vidět) a dynamického děje. První dvě série - první generace je jednoznačně ucelenější, charizmatičtější a různorodější, po první sérii jsem si je naprosto zamilovala a druhá jela jak po másle. Každý díl měl co říct, každý díl měl spád a vtip, každý díl byl doprovozen excelentní muzikou a každý díl mě donutil pustit si ten následující a po tom všem mi s posledním dílem druhé série bylo hůř, než když jsem se po maturitě loučila se svými real kamarády... Třetí a čtvrtá série, druhá generace, zachovala Effie a super-dooper pipku Pandoru, díky čemuž se divákovi alespoň vzdáleně oblíbená parta připomene, protože někteří hrdinové nové generace nedosahují charismatu té předchozí, tudíž se na ně o něco hůře zvyká, a když jsem začínala s prvními díly třetí série, uvědomovala jsem si, že mi chybí z prvních dvou i ti, které jsem obzvlášť nemusela. Přesto jsem ale neodolala a udržela jsem u obrazovky stejnou pozornost jako u předchozích dílů. Díl za dílem, osm hodin v kuse, stále napjatá a natěšená, co se bude dít. Na druhou stranu, což je má jediná opravdová výtka, bych uvítala více odkazů na první generaci, jako Sidova skříňka v prvním díle, či vzpomínky na Tonyho v předposledním. Nakonec jsem si zamilovala skoro všechny postavy obou generací, úžasnou strukturu jednotlivých dílů (každý díl má jednoho hlavního hrdinu, ale na ostatní se nezapomíná) , která mě nejdříve zaskočila, nakonec uhranula, skvělou muziku a vůbec celý seriál, který k tomuto dni považuji za jeden z nejlepších, né-li nejlepší, který jsem kdy viděla. Well done a co teď?.....Počkám si až bude kompletní pátá série, protože nejde čekat na další díl, to se musí na Ex. Edit: První čtyři série za 100%, další dvě za 60%. Sedmá série Effie 70, Cassie 60, Cook 40... % (20.02.2011)

1. série: 'Every fucking year.' Teda takovou pecku jsem fakt nečekala. Nevím co mám chválit dřív, tak začnu originalitou. Každý díl je prezentován z pohledu jiné z mnoha hlavních postav a tak člověk všechny postupně dobře pozná a taky si ke každému vytvoří až překvapivě pevné pouto. Právě postavy jsou asi nejlepším aspektem celého seriálu. Všechny jsou špičkově propracované a zatraceně realistické. Ať už se dostanou do jakékoli situace, ať už řeší jakýkoli problém, vždycky se chovají uvěřitelně a lidsky, takže je jednoduché se s nimi sžít a člověk nakonec lituje i těch, kteří mu ze začátku nebyli sympatičtí. Co se děje týče, jednotlivé epizody a příběhy jsou buď vyloženě oddechově komediální (Tony, Maxxie & Anwar), celkem depresivní (Cassie - obzvlášť pokud jste stejně jako já takovou Cassie v životě doopravdy znali, Effy), oboje zároveň (Chris), nebo tak nějak vyváženě mezi (Jal, Sid, Michelle). Ještě musím zmínit skvělé obsazení (nejen hlavních hrdinů) a soundtrack. 2. série už je na tom o poznání hůř. Komedie vymizela, místo ní je tu ještě víc drama a místy to až zavání telenovelou. Taky chování některých postav se úplně změnilo, celkově vymizelo předchozí kouzlo a začala jsem neuvěřitelným způsobem nenávidět Cassie. Ale fuck it. Do dalších sérií už každopádně se pouštět nebudu. (05.06.2015)

Komentář i hodnocení patří prvním dvěma sériím, těm dalším (s kompletně vyměněnou partou) jsem se na doporučení vyhnul. Rád se připojuji k nadšeným ohlasům, které tenhle seriál nasbíral - opravdu patří v rámci svého žánru (teenage lifestyle/comedy/drama) k tomu nejlepšímu, co jsem měl možnost vidět. Je to malé, je to milé, je to vtipné a ostré, tu a tam to člověka dojme... a režíroval to (mimojiné) Harry Enfield :-) Kámen úrazu pro mě spočívá především v jisté nevyváženosti - některé postavy (a tím pádem i samotné epizody) jsou zábavnější a lépe propracované než jiné (Tony, Chris, Cassie, Sid > Michelle, Jal, Anwar, Maxxie). Nejlepším dílem prvních dvou sezón je pak Tonyho introspektivní trip na univerzitní kampus. Jděte a bavte se. 80% (22.11.2013)

- první generace aneb první dvě série - Příznačně byli "Skins" nominovaní na kupu cen v kategoriích drama a ne komedie. Navzdory zavádějícímu, nebo přesně řečeno navnazujícímu prvnímu dílu se nejedná o teenagerskou komedii vystavěnou okolo obvyklých motivů ztráty panictví a nezřízených večírků. S každým dalším dílem více krystalizuje drama zaměřující se na vztahy a profilaci jednotlivých postav. Seriál přichází s důmyslným dramaturgickým konceptem, kde se každý díl zaměřuje na jinou postavu. Díky tomu všechny figurky schematicky načrtnuté v prvním dílu (hulič, panic, sexbomba, suverén, troska) dostávají osobnost, mnohoznačnost a své vlastní konflikty, pocity i tužby. V charakterech postav stejně jako ve zvoleném stylu zůstávají "Skins" plně věrni svému cílovému publiku. Zatímco všechny dospělé postavy, tedy rodiče a učitelé, jsou v souladu s optikou teenagerů vykresleny jako karikatury, náctiletí hrdinové jsou plně vyprofilované bez jakýchkoli předsudků či přednastavených vzorců. V případě první generace seriálu to znamená, že hrdinové nespadají do žádné outsiderské či rebelské subkultury, de facto jsou to členové jádra třídy, kteří se ve volném čase oddávají hlavně paření. Ale i parties, hulení a pilule jsou jen kulisa pro to hlavní, co hýbe světem teenagerů - vypjatě dramatické vztahy, které tvoří alfu a omegu celého seriálu. Krom toho, obzvláště druhá série první generace "Skins" bravurně vystihuje hořkosladkost na konci posledního ročníku ročníku střední, coby doby prosycené pocitem blížícího se konce a strachem z bolesti vycházející z konfliktů a hroutících se idealistických plánů. "Skins" jsou seriál pro mladé o mladých, který je ve všech aspektech (včetně stylu a skvělé hudby) až unikátně věrný své cílové skupině, ale při tom nelze říct, že by byl naivní. (22.09.2013)