Adolf Eichmann

Točit takové příběhy je samozřejmě v pořádku, ale tohle šlo opravdu natočit lépe. Když se film věnuje tomu, čemu má, tedy Adolfu Eichmannovi ve výživném podání specialisty na nacisty Thomase Kretschmanna, je skvělý, zajímavý a jako životopis funkční. Jenomže on se mu věnuje tak nějak až ve druhém plánu, a to, co řeší především, tedy nikoho nezajímá, a mně taky ne. Je to natočené dobře, ale zbytečně řeší nesmysly. Ty čtyři hvězdy tomu dám, ale jsou to ty úplně nejslabší, které vůbec dát můžu. A přitom je to škoda. (24.01.2020)

"Eichmann" je poutavější a zajímavější v momentech, kdy má blíž ke skutečnému [záznamy rozhovorů] a hranému [výjevy z Eichmannova „úřednického“ života] dokumentu, zjevně kulhá při výjevech z rodinného života vyšetřovatele resp. když syrové skutečnosti podlévá domněle dramatickou omáčkou, čímž sice zdůrazňuje pro příběh jakoby důležité paralely mezi oběma hlavními postavami [vztah k rodině, zodpovědnost vůči * ehm * povinnostem], ale to zajímavé [podání zprávy o životě muže, jemuž dodávalo neskutečné zadostiučinění vědomí, že sprovodil ze světa 6 000 000 lidí] ve skutečnosti ředí. Herecký výkon Kretschmanna mi celkově i v řadě detailů připomínal Carlyleovo podání slavnějšího Adolfa, Garity nebyl také nebyl zlý, snad jen jako obvykle über-britský Stephen Fry mi v roli izraelského představitele pochopitelně nesedl. Snad jsem neudělal chybu, když jsem film pojal jako zdroj informací... Hezký dovětek brilantního „Conspiracy“, kde se v Eichmannově kůži vyřádil Stanley Tucci. (20.11.2012)

S tímhle filmem mám podobnej problém jako s Katyní - vidim v něm promarněnou příležitost, protože z tématu s tak velkým potenciálem se určitě dalo vytěžit víc. Film sleduje prakticky tři dějový linky, ale v každý z nich citelně chybí výraznější děj a jeho zakončení. V příběhu se nedočkáme téměř žádnýho dějovýho zvratu a snímek tak jen pozvolna směřuje ke svýmu konci, kterej je v podstatě jasnej už od začátku. Narozdíl od většiny zdejších hodnocení si nemyslim, že by dějový lince s izraelským vyšetřovatelem byl věnovanej zbytečně velkej prostor, ale rozhodně si myslim, že by měl bejt větší prostor věnovanej událostem kolem samotnýho Eichmanna, protože v tom by měl bejt stěžejní bod celýho filmu. Na druhou stranu musim vyzdvihnout hereckej výkon Thomase Kretschmanna a zajímavou hudbu. Jinak je ale Adolfa Eichmanna spíš škoda (filmu, nikoli člověka). (29.11.2010)

Tváří v tvář vykonavateli zla. Dokonalý příklad chladnokrevné, mrazivé, lstivé a vychytrale prolhané podoby osobnosti. Člověka, který na povrch působí, že je tvrdý jako kámen. Vystupuje krutě, nepřístupně a neporazitelně, ale uvnitř je zbabělcem, slabochem a neuvěřitelně malým člověkem se svým vlastním strachem a nočními můrami. Při určitých záběrech kamery na Eichmanna, při pohledu na jeho šílenou a přitom tak klidnou tvář, na jeho nepřítomné oči za velkými brýlemi, mi připadal podobově srovnatelný s fotkami ruského kanibala, přezdívaného "The Rostov Ripper" Andreje Chikatila. Thomas Kretschmann musel být v minulém životě mužem pochodujícím v holínkách, oblečeným v uniformě a zvedajícím pravici. Jinak si nedovedu vysvětlit jeho časté, a tak strhující herecké ztvárnění pohlavárů Třetí říše. Troy Garity skvěle ztvárnil vyšetřovatele, jemuž při postupných návštěvách "šéfa" konečného řešení, zůstaly jen neuvěřitelně prázdné oči. Není možné, aby se člověk setkal s různými formami zla a jakési geniální šílenosti, aniž by tím nebyl jakkoli poznamenán. Je to snad jakási zvrácená fascinace smíšená s odporem, která přitahuje člověka ke zlu, jeho formám a nekonečné prázdnotě. Podobným příkladem byť snímky 8 mm, Mlčení jehňátek a Půlnoční vlak. Film mi svým specifickým barevným nádechem a celkovým zpracováním příběhu, připomínal podobně zaměřeného Vraha od Green River. "Ukázal nám naši velikost tak, jako nikdy předtím", "Setkal jsem se s ním během státní návštěvy Palestiny, ale nebyli jsme si blízcí, on obdivoval Hitlera, ne mně", "Ten člověk nás rozdělil, úplně ti vzal duši..." (21.12.2009)

Herecké duo Troy Garity a Thomas Kretschmann rozehrává na poli 100 minut přímo herecké orgie. Ty pohledy a jednotlivé vzdechy, které posléze podtrhují dobrými replikami, je stejně tak zajímavé, jako celý soudní proces s touto nacistickou zrůdou. Toho se zde ale vlastně nedočkáte. Zároveň je to jeden z filmů, který své židovské babičce nepouštějte, pokud nechcete aby dostala infarkt. A přesto vše, je toto drama, které není tak kvalitní jako špička tohoto žánru: Schindlerův seznam či Pianista. Hold konkurence je vysoká a Adolf Eichmann z tohoto pohledu je pouze lepší průměr. Ale i díky Bohu za to. 75% (18.01.2017)