Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jan Werich a Miroslav Horníček v legendární hře Osvobozeného divadla. Unikátní záznam zachráněný v archivu České televize. Těžká Barbora byla natočena 14. června 1960 v Divadle ABC a vysílala se tehdy jen jednou - pravděpodobně v prosinci téhož roku. (oficiálny text distribútora)

Recenzie (39)

ABLABLABLA 

všetky recenzie používateľa

Skvělé představení, jež Werich a Horníček předvedli. Nejlepší ze všeho samozřejmě forbíny, které neměly chybu a člověk se u nich vážně nasmál. Imrovizace nade vše. Velký potlesk těmto dvou velikánům našeho českého divadelnictví. Ale i ostatní předvedli skvělý výkon jako Jiřina Bohdalová a překvapilo mě, že zde hrála i Stella Zázvorková. Krásná scéna byla útěk z vězení:) Úprava 2011: Viděna po delší době znova a hra se mi zalíbila snad ještě více. Ovšem nyní mám trošku jiný pohled na to, co se nejlepších scén týče. Scéna útěku z vězení, je sice výborná, ale mnohem lepší je scénka v lese, kdy J. Werich jednou větou popíše, že by být tím vojákem utíkal za maminkou a zakončení - "A dala by Vám buchtu, vy vole." A taky je ještě výborná scéna s Vejdou když vejda s přechodníkem:) "Ona Vejdová má taky přechodník. - Ale vypadá mladě." No a dovolila bych si přidat pár hlášek, spíše citátů bych to nazvala, protože jakmile oni něco vypustí z úst, má to své kouzlo a moudrost:) "Lidi jsou lidi.".... "Každej jsme nějakej."..... "Já hledám někoho, kdo by mi napsal vysvětlivky a já bych na to kydnul trilogii."...... "Pojem dneška vždycky byl, je a bude křehký pojem." ....."Kolikrát ty vysvětlivky jsou tlustší než ta kniha, kterou vysvětlujou. Víte mě se líbí ten optimismus těch nakladatelství, který oni předpokládají, že co čtenář, to blbec." ()

Flego 

všetky recenzie používateľa

Hodnotiť hru ako takú je asi nemožné, ona sa tu len tak mimochodom vyskytla medzi dokonalými dialógmi dvojice Werich - Horníček. Keďže je to súčasť hry, musím dať štyri hviezdičky... brilantné dialógy by si zaslúžili päť +. Inteligentne podaná kritika režimu spôsobila skázu divadelného predstavenia, našťastie zásluhou odvážnych ľudí sa dochoval tento televízny záznam a my sa môžeme kochať nad úžasnou ekvilibristikou českého slova akú azda nedokázal nik iný ako páni Werich a Voskovec. Za všetko hovoria slová záverečnej pesničky : Naschledanou v lepších časích... ()

Reklama

pakobylka 

všetky recenzie používateľa

Něco jako vzpomínka ... na humor, jehož podstatou je lidskost a opravdovost. Kromě nezbytné a všudypřítomné revolty se vyznačuje MOUDROSTÍ i nadhledem - atributy, které ho spolehlivě udržují v kondici i ve věčně zaneprázdněném, konzum vyznávajícím a technikou zahlceném jedenadvacátém století. Mám trochu problém s divadelní zkratkou, která působí docela jinak naživo nežli ze záznamu, ale v každém případě jsem vděčná za filmový pás, díky kterému jsem se na "Těžkou Barboru" mohla podívat. ()

DocBrown 

všetky recenzie používateľa

Při vší úctě k ostatním hercům, tahle hra je pouze o W+H (nejen ve forbínách). Ale i 2h stojí za to vidět celé, už jen kvůli dohadování co s dělem, předpokládám parafráze na Tlustou Bertu. Po těch 2 hodinách už mi ani nevadilo, že Werich rázně usekl konec. Já vám řeknu že před několika málo sty lety málo lidí umělo psát ale ty co uměli psát ty uměli psát protože to se dá číst i dnes. A o filmu a divadlu to platí taktéž. ()

Vesecký 

všetky recenzie používateľa

Forbíny Jana Wericha a Miroslava Horníčka z Těžké Barbory jsou nesmrtelnou nadčasovou klasikou, zvláště ta závěrečná. A tak třebaže je ampexový záznam nekvalitní, obličeje rozmazané a zvuk poněkud zastřený (nebo už mám horší sluch), musím dát plný počet hvězdiček, třebaže samotný děj, burcující proti válce - zde aktualizovaný na dobu hrozící jaderné katastrofy, není až tak výjimečný. Humor rozhodně neschází, ovšem stojí na obou protagonistech. Mezi herci představení bych připomněl Elenu Hálkovou, vnučku básníka Vítězslava Hálka a matku Jany Štěpánkové. ()

Galéria (5)

Zaujímavosti (5)

  • Premiéra 14. 11. 1958, Divadlo ABC (Praha). (NinadeL)
  • Původně ve hře vystupoval i Vladimír Menšík, které ho si vybral sám Jan Werich, avšak po premiéře – jak bylo jeho dobrým zvykem - hojně oslavoval a zaspal první reprízu, což ho stálo okamžitou výpověď. (Olík)
  • Forbíny a vystříhané scény s Werichem a Horníčkem viděla archivářka a dramaturgyně České televize Berková, poprvé v pražském kině Dlabačov u příležitosti Horníčkových sedmdesátin. Šlo o materiál zachráněný filmovým historikem Myrtilem Frýdou a doktorem Goldscheiderem z popelnic ve Vladislavově ulici, kde tehdy televize sídlila. Když se později v archivu zajímala o staré záznamy pro výběr k dalším pořadům, zjistila, že tam jsou uchovány některé předscény a torza obou představení. Byla však rozstříhaná, v katastrofálním technickém stavu a doplněná popiskem: „Neúplné, unikát, nelze dát dohromady.“ Berkové se však podařilo materiály rekonstruovat. Obraz záznamu technicky vylepšil Jiří Volman, s písemnou dokumentací pomohla Werichova sekretářka Jarmila Týlová a vyhozený druhý díl Těžké Barbory donesl zvukař Kamil Příhoda. Vodítkem se staly i rozhlasové nahrávky a gramofonové desky, aby se nejdůležitější útržky vložily tam, kam patří. Technici střihového pracoviště zase po milimetru srovnávali synchronní zvuk a doplňovali chybějící části slov. [Zdroj: ceskatelevize.cz] (sator)

Reklama

Reklama