Strážca zákona

Po vynikajícím 36 Quai des Orfèvres (Válka policajtů) jsem očekával od Oliviera Marchala lepší film než MR 73. Tématicky v pár věcech podobný, ale jinak odlišný a snad i temnější film však poměrně dost zklamal. Lepší okamžiky střídají ty o dost slabší až nudné, kdy se prakticky nic neděje a divák jen čeká, kdy to konečně hlavní postava začne trochu řešit. Výsledkem jsou pouhé 3 přestřelky a hořké finále. Pro někoho je to možná dost, pro mě po Válce policajtů opravdu málo. Velká škoda vláčného tempa, které se dlouho nikam neposouvá a zbytečné zdlouhavosti bez výsledku. Slabší 3* snad jen za stále skvělého Daniela Auteuila a uhrančivou Olivii Bonamy. (05.05.2009)

Dokonale podaná anatomie rozkladu mimořádně schopného a čestného člověka, v tomto případě policisty, kterému je znemožněno potrestat lidskou zrůdu a jenž je ubíjen hrůzným osudem své rodiny. Působivé kontrasty odkrývají ledví postindustriální společnosti a její změkčilosti, která couvá tam, kde by měla udeřit, a trestá ty, kteří se snaží řešit skutečné problémy. Je těžké říct, co je lepší: Auteil, scénář, režie, kamera. Každý člověk má své limity v snášení zla a nelze se divit, když to posléze dá veřejně najevo. Optimistická linka, Olivia Bonamy, působí přirozeně i ve svém synovi, který je v kulturním slova smyslu tak trochu možným pokračovatelem padlého policisty. Symbol zrození má v tomto ohledu také co říci. (04.05.2022)

„Přivádíme děti do tohoto světa, žijeme ve strachu z jejich ztráty, uklidňujeme se tím, že říkáme, že neštěstí je pro druhé, ne pro nás. Pak se to jednoho dne stane. Všechno se zničí, všechny vaše vzpomínky, všechny vaše pocity vyprázdní vaše srdce od slz. Zvyknete si a pozorujete vaše utrpení. Říkáte si, že to nevydržíte, a pak…a pak život nad vámi převezme kontrolu. Nevíte proč.“ MR 73 je vcelku solidní, temné, špinavé krimi s jedinou vadou…oběma hlavním hrdinům se docela těžce fandilo, neb nezodpovědný ožrala a traumatizovaná hysterka možná budí lítost, ale sympatie příliš ne. Justine můj názor nezměnila (ani hormony neospravedlní její zcela dementní chování), sešlý Louis přes počáteční odpor ano, směrem ke konci jsem mu fandil stále víc. A co říct k nekompromisnímu závěru? Inu, Louis konečně našel „koule“ a udělal zkrátka to, co považoval za nezbytné. Právě i kvůli konci dávám slušné 4*. „Co to je?!“ - „Zatčení, které se zvrtlo.“ - „Jak můžeš vydržet v tom svinstvu?“ - „Jsem jako ty, Louisi. Ztrácím naději.“ (18.07.2021)

Temný zatraceně temný film. Hned v úvodním proslovu se od Daniela Auteuila dozvídáme že bůh je zkurvysyn a že ho jednou zabije. Musím uznat že mě film zpočátku moc nechytil, přece jen nějaké ty flashbacky do minulosti hlavních postav mě trošku mátly. Film začne ovšem ve druhé polovině perfektně sedět a vše do sebe zapadne jak má. Hlavní dějové linie jsou dvě, na konci je režisér nechá zajímavě spojit. Myšlenek k zamyšlení nabízí MR 73 více než dost a je na každém divákovi, která jej osloví nejvíce. Já se ztotožnil s vizí že vše se může změnit, ale bestie zůstává bestií. Vyzvihovat použití hudby v klíčových okamžicích mi příjde jako naprosto zbytečné. Dnes prostě hudba dělá film z 90%. (23.06.2009)

Herec Daniel Auteuil zosobňuje vždycky zajímavé postavy, takže nepůsobí jako utrmácená hvězda z Hollywoodu. Zločinecká historka působí docela autenticky, až na pár nelogických podivností. Jo, prosadit někdy spravedlnost ve skutečném světě zločinu je někdy téměř nemožné. Jinak jde o docela drsnější podívanou. (20.03.2011)