Strážca zákona

Temná a depresivní noirovka, ze které mi bylo místy dost úzko. Ve středu filmu mi sice trochu přišlo, že scénáři došel dech a děj přešlapuje na místě, snad proto, aby nabral síly na závěr, ze kterého mě mrazilo. Ovšem z té všudypřítomné beznaděje a fatalismu, ať již v osobním životě nebo ve složité policejní mašinerii, mě pořádně skličovalo a pomalu jsem dostával pocit absolutní bezvýchodnosti. Brilantní výkon beze sporu podal Daniel Auteuil a zaslouží si plný počet hvězdiček. (05.10.2010)

Dlouho jsem si odkládal tento Marchalův filmík. Od různých zdrojů jsem slyšel samou chválu, takže očekávání jsem měl nepřekvapivě dost vysoko. A teď mohu s čistým svědomím bohužel oznámit, že režisér oplývá ve své sbírce povedenějšími kousky. Herecky to je extratřída, o tom žádná. Daniel Auteuil se vyznamenal již ve Válce policajtů a zde opět předvedl svou one-man-show. Problémem ale je ukrutně pomalé tempo, kdy se za celou stopáž skoro nic nestane. Čekal jsem napínavé nahánění hlavního vraha, ale na to jaksi vůbec nedošlo. Jasně, vizuál patří do nejužší špičky. Dlouho jsem neviděl detektivku, která by na mě v každém záběru křičela takovým nedozírným pesimismem. I hudba potěší. Ale to tempo filmu odpustid nemohu, fakt ne. Konec se malinko utrhl ze řetězu (tam jsem pocítil starého dobrého Marchala), ale nestačilo to. Za mě 6,5/10 (07.05.2023)

Rozklad osobnosti a to v přímém přenosu. Jenže ne zpovzdálí, ale zevniř. Divák je vtažen přímo do žaludku a jater policajta zničeného rodinnou tragédií a následným chlastem. Odtamtud, z vnitřností rozežraných beznadějí a alkoholem sledujeme svět plný hnusu a špíny lidských myslí. Svět, který ztratil barvy a vše je jen šedé a bezútěšné. Dokonce ani ty zvratky nejsou výrazně oranžové, jen divně šedozelené a krvavé šmouhy na zohavených ženských tělech nejsou jasně rudé, ale špinavě hnědé až černé, jak u rozkládající se mršiny tlející na skládce odpadků, jako na kusu páchnoucího masa ušpiněného popelem a hnijící zeleninou. Vítejte ve světě policajta kriminálky Louise Schneidera. Ve světě, ve kterém spravedlnost je slepá a bezzubá stařena (svázaná do kozelce a umlácená masovým vrahem, jehož totožnost nesmí být zveřejněna kvůli „vyššímu zájmu“ a zachování čistého štítu policie). Ve světě, kde zachránit sám před sebou zbytky své duše znamená vzít MR 73, to jediné, co zbylo po kamarádovi a vydat se do kláštera, ne za Bohem a jeho nespolehlivými mlýny, ale uklidit ze světa jeden lidský odpad. A pak uklidit i po svém zmršeném životě. Velmi působivý, ovšem neskutečně depresivní film. // Mimochodem, natočeno podle skutečného případu. S jednou naprosto šílenou scénou. Doživotní vězeň Charles Subra stojí před propouštěcí komisí a jsou mu čteny předchozí tresty: loupež – 2 roky, pokus o vraždu – 4 roky (?!), znásilnění nezletilé – 7 roků (propuštěn po 5!), dvojnásobná vražda – doživotí. A pak má ten člověk (já bych ho tak nenazýval) dojemný proslov o tom, jak ve vězení šel do sebe a našel Boha a jak po propuštění chce pomáhat lidem. To sedlo. Matka Tereza by slzu zamáčkla. Můj názor? Jakkoli nejsem pro trest smrti, tak naprosto nesouhlasím s tím, aby se vrah (a teď nemyslím toho Subru, který mimochodem hned týden nato oběsil spoluvězně, ale jakýkoli vrah) mohl ještě někdy v životě dostat na svobodu. Za vraždu automaticky doživotí, bez jakékoli šance na propuštění. A žádné zasrané humanistické řečičky o resocializaci a „nápravě“ odsouzeného mě nezajímají, to je přece zcela irelevantní!!! To jako, když se zločinec „napraví“ (čti bude tak velmi laskav, že už dál vraždit nebude), tak jím zavražděná oběť zase obživne a bude si taky moci užívat života, stejně jako si bude užívat života na svobodě ten vrah? (11.05.2014)

Ponurý film-noir krimi thriller v duchu Fincheroviek Se7en či Zodiac. Silná atmosféra beznádeje, skvelý Daniel Auteuil, krásna a krehká Olivia Bonamy, dialógy so špinavými servítkami v popolníku, poliatom studenou whisky. Technicky brilantne zvládnuté. Ale scenár mohol byť zdržanlivejší v utápaní sa Auteuilovho poliša v alkohole. Vypije toho azda viacej než Nick Cage v Leaving Las Vegas a film kvôli tomu pôsobí ako o 20 minút dlhší než skutočne je. I tak ale poctivo vydepresené štyri hviezdy. (15.02.2009)

Po "Válce policajtů" se bývalý policista a takový francouzský "Michael Mann" opět vydává do vod, které zná nejlépe. Na první pohled by se mohlo zdát, že se bude jednat o standardní kriminálku, kde neohrožený policista pátra po maniakálním vrahovi ale už začátek filmu naznačuje, že to tak nebude. A musím uznat, že to je škoda. Právě "pátrací" část je na filmu to nejlepší ale režisér do toho ještě rozehrává (podle mě trochu zbytečný) příběh propuštěného vraha a dcery jeho obětí. Daniel Auteuil patří mezi nejlepší francouzské herce současnosti a jeho roli policisty (který přišel o dceru a jeho nejlepší společník je alkohol) mu uvěříte. Film má i velice dobrou temnou atmosféru, kterou nejspíše odkoukal od Fincherovi "Sedmičky", jelikož je celý zahalem do šera a deště. Největší problém snímku je v malé gradaci a v tom, že hlavní případ filmu je vyřešen příliš brzo a na můj vkus poněkud zbrkle. A ikdyž se režisér ohání nálepkou "natočeno podle skutečných událostí" konec filmu tomu moc nenasvědčuje. Slušná kriminálka, která ve mně bohužel moc nezanechala. (04.05.2009)