Z vězení do éteru

filmik nielen o boji ciernych bratov za ludske prava...ale aj o priatelstve, tuzbe po dosiahnuti si svojho, a toto vsetko v dobre vykreslenom zivotnom osude...Steave Greena. Ked si tak spatne predstavim...celu dejvou ciaru a celkovo namet ako taky, pred filmom by som si asi povedal...oki,za pozretie stoji, ale urcite sa tych 110minut pekne pomaly povlecie. Opak pravdou...ani minutu som sa nepristihol, ze sa nudim...nazdar (29.05.2008)

Tu záplavu patosu v závěru si snad páni tvůrci mohli odpustit, ne..?? Jinak ale moc příjemný zážitek, nacpaný parádní hudbou a hromadou "real niggaz". Dona Cheadlea mám s každým filmem radši. A tady se opět blýsknul - už jen za něj si Talk to Me zaslouží nadprůměrné hodnocení. Sice možná není kdovíjak charakterní herec, ale většího sympaťáka aby člověk pohledal ; )) 75% (10.09.2008)

Tak nejprve k popisu ČSFD: Drama – ano, Životopisný – stoprocentně, Hudební – nevím, jestli stačí hlavní postava rozhlasový DJ, aby si film mohl říkat hudební, Válečný – Maxipes Fík byl válečný víc!!!! Boj „černých bratří“ poznamenaný vraždou Dr. Martina Luthera Kinga vyprávěný příběhem dvou skutečných postav - bývalého mukla a pozdější rozhlasové hvězdy Ralpha Waldo "Petey" Greene, Jr. a jeho manažera Deweyho Hughese. Černošská režisérka Kasi Lemmons (mimochodem manželka V. Curtis-Halla, který ve filmu hraje postavu Sunny Kelseyho) plynule přeskakuje od veselých k vážnějším věcem, bohužel s nevyrovnaným výsledkem. Lehkovážnější nota filmu víc než sluší, zatím co vážné témata jsou zpracovány příliš pateticky a pro černošsky, což nemusí každého zasáhnout na tom správném místě. (17.02.2011)

"Remember this: I'm telling to the hot, I'm telling to the cold, I'm telling to the young, I'm telling to the old, I don't want no laughing, I don't want no crying and most of all no signifying."___Už dlouho se nepovedlo nějakému filmu, aby mě dostal, a já nevěděl proč. Do té doby než na to přijdu, dávám plný skóre. Kouzelné. (27.10.2008)

Kdykoliv se rozhodnu podívat na nějaký biografický film, tak vím, že je to něco jako sázka do loterie, protože v minulosti jsem se už několikrát v případě biografických filmů docela spálil. Naštěstí ale mohu s maximální úlevou konstatovat, že v případě tohoto filmu jsem udělal dobře, že jsem se na něj podíval a rozhodl se strávit s ním svůj čas. Od začátku mě příběh "obyčejnýho šmejda a mukla", jak si sám Petey Greene říkal, nesmírně zaujal a film pokračoval dál závratným tempem, takže nebylo příliš času na to začít se nudit, naopak jsem se docela bavil. A docela mě překvapilo, jak plynule dokázal film přejít od humoru k vážnějším scénám, takže když Petey oznamoval úmrtí Martina Luthera Kinga, tak to bylo velice emotivní, dá se říci dokonce, že to byla jedna z nejemotivnějších filmových scén, kterou jsem kdy zažil. Bohužel však jsem se znovu přesvědčil, že natočit životopisný film, u kterého bych se ani na malou chvilku nenudil, je takřka nemožné, protože jakmile začal jít Petey Greene na vrchol (mám na mysli záběry z těch různých stand-up show), tak se u mě začaly projevovat první náznaky nudy. Ale to bylo až v závěrečné třetině filmu, do té doby se jednalo o kvalitní a zajímavý film, který mě bavil i dojímal a nemám proto důvod hodnotit film jinak než jako nadprůměrný. Je to za čtyři hvězdy. (13.08.2010)