Armáda démonů: Matka slz

Tam za hřbitovní zdí ležela truhla a rakev ovázaná řetězem. MATER LACRIMARUM se vrací…. PŘÍBĚH:**z Říma se stává ,,šílené“ město. Vraždy, sebevraždy, sjíždějí se čarodějnice…a vše zastaví jedině A.Argento. Asi v půlce zjišťuji, že samotný příběh už není tak zajímavý, jak původně vypadal. Sama hlavní postava se mi zdá divná a začíná to být nuda omotaná trapnými keci. Korunu všemu nasazuje duch, který ji doprovází. Něco jako Casper, jen zde má podobu její matky./ HUMOR:i na ten bohužel dojde. Směji se totiž stupiditě tvůrců, herců a nevím, jestli to fakt myslí vážně./ AKCE: *ani ne. Pár vražd. Je tu však celkem fajn zvuk a zajímavá hudba. Soundtrack si určitě seženu!/ NAPĚTÍ:**dobře jsem se lekl jednou. Režisér sice ,,hutní“ atmosféru zajímavými zvuky, ale nic se neděje. Trapný je i finále, které může vyvolat pocit hnusu, ale napětí nic moc. Jde tu hlavně o krev, vnitřnosti, drsné záběry. A taky o okultismus, knihovny, úzké chodby – znáte to. Na tohle jsem už starej. (26.04.2008)

Pri niektorých 5* komentároch som sa teraz spätne dobre pobavil. Ostatne kvôli nim som si tento film stiahol, holt nemal som to robiť. Najlepší horor poslednej doby? ha ha ha dobrý vtip až mám podozrenie že bol napísaný 1. apríla. Nechutné, zvrhlé, zvrátené, pôsobiace lacným televíznym dojmom. Hlavná hrdinka- knihovníčka Sarah (A.Argento) vzdialene pripomínala Rachel Weisz z Múmie až na to, že nebola zďaleka tak sympatická a o herectve si môže nechať zdať. Dialógové pasáže celkom ušli, až do chvíle keď prišla k slovu samoúčelná brutalita. Ale jedno pochváliť musím. Konečne sa hlavná hrdinka v životnej situácii nechová stupídne a dokonca si vyzuje podpätky aby jej beh po schodoch nebol počuť :-) (20.04.2008)

Len s námahou potláčam sklamanie. A uvažujem, nakoľko fungovala nostalgia u Obitusa, Adriana, Hellblazera a ďalších, ktorí tu píšu o majstrštyku, napätí a atmosfére. Čože?! Videli sme ten istý film? Áno, je to o povestný chlp z ohanbia lepšie ako argentovky z uplynulých cca 15 rokov, ale je to Majstrov úžasný comeback? Ani náhodou. Argento vymenil hru s farbami, surrealistickú atmosféru a precízne budovanie napätia za príbeh, ktorý má mať akože hlavu a pätu. Nefunguje to. Tá báchorka o boji zlých a dobrých čarodejníc a druhom páde Ríma je bez bizarnej atmosféry starých argentoviek... proste trápna. A veľmi zle zasadená do súčasných reálií. Výsledkom je utrmácané a s pribúdajúcimi minútami čoraz nudnejšie béčko bez štipky napätia, s jednou jedinou slušnou ľakačkou, s mizernými digitálnymi efektmi, náhle odseknutým a nevygradovaným (rozumej odfláknutým) vyvrcholením a otravne afektujúcou a prekvapivo nesympatickou a nesexy Asiou (keď tam začala na ducha pokrikovať: "Maminko, maminko!", tak som mal chuť to vypnúť a pustiť si radšej nejaký remake od Platinum Dunes). Čo zostalo? Zopár mastných oldschoolových gore efektov. Im asi podľahli tí, ktorí tomuto podpriemernému filmu nasolili absolútne hodnotenia. Mňa dedo Dario na jednej rozvarenej špagete trčiacej z tučného zadku do hororového raja neodtiahne. 50%, aj to len tak-tak. (05.06.2008)

DARIO ARGENTO, ARMÁDA DÉMONŮ: MATKA SLZ (2007) ________ Očekával jsem surrealistické hrátky, expresivně stylizovanou barevnost, orgii ničím nespoutaných šílených a osobitých nápadů, v jejímž víru budu jako divák zneuctěn, sežvýkán a zase vyplivnut - ale nějak si teď, asi deset minut po zhlédnutí, nemohu vybavit cokoli, co by mohlo být onou často zmiňovanou lekačkou, která snad jednoho z Vás dokonce skopla ze sesličky... vlastně mi v mysli utkvěla jediná scéna, která měla navíc mizernou stopáž, rozuměj příliš krátkou pro dokonalé vychutnání: Šlo o lepé tělo mladé (no není to relativní..?) čarodějky s nádherně vyvinutými ňadry, přes něž si úhlavní nepřítelka všeho DOBRA oblékala rozevlátou, dlouhými-věky-potrhanou košilku barvy krve se zlatým nápisem ve stylu "to, co spatříš není, co nespatříš je ", ovšem zřejmě pozpátku a v nějaké cizí řeči. Těžko totiž budu moci kdy opomenout, že ta rozkošná košilka místo kdesi u kolenou skončila asi tak (SPOJLER:) v půli nahého zadečku. Tento poněkud "vilný" okamžik byl pro mne jediný opravdový šok, jenž mi neškodný Mistr Argento uchystal... (10.12.2009)

Když vás na hororu od legendy žánru, jenž je plný over-the-top brutality, nechutností a snahy o napětí a nepříjemnou atmosféru, nejvíce potěší stylové úvodní titulky a několik odhalených koz, je něco (hodně) špatně. Pro některé zaryté "argentovce" možná dobrý drsný horor v duchu jeho kultovních děl, pro mě pouze těžce béčkový sick shit hodný (rychlého) zapomnění... (04.12.2016)