Číslo 9

Ľudstvo je minulosťou, nastupujú stroje. Jedinou záchranou v tomto prípade nie je John Connor aj keď to tak môže znieť ale malé handrové panáčiky s číselným označením. A jedným z nich je práve Číslo 9, ktorý môže všetko zmeniť... Priznám sa, rozprávkový námet o malých hrdinoch okorenený prvkom sci-fi tu funguje naprosto bezvadne, po akčnej stránke je to absolútny luxus, design postavičiek a ich look je perfektný a záver je nielenže dojímavý ale aj taký rozprávkový a strhujúci. Hoci nemá príbeh veľa zvratov, v podstate sa vezie na priamej línii a to doslova, je zaujímavý a nenudí. Takisto atmosféra bola miestami hustá, zjavne aj preto, lebo sa na produkcií podieľal aj Tim Burton. (06.08.2010)

Podobně jako u nedávno hodnoceného německého válečného filmu "Most" (2008) nevyjadřuje mé hodnocení technické kvality díla, ale jeho ideologickou rovinu. Akční sekvence jsou spektakulární, atmosféra postapokalyptického prostředí hutná a celý svět lidsky se chovajících panáčků a mechanických bestií nápaditý, až takřka originální. Ale co je to platné, když báječnou vizi z režisérova stejnojmenného krátkého animáku znásilňuje scénář prýštící hrubozrnnou křesťanskou agitkou o zhoubnosti strojů a čistotě lidské duše, jež zaručuje spasení, narozdíl od intelektu, který přináší smrt a zmar? ------ následují argumentační příklady, které se bohužel neobejdou bez zásadních SPOILERŮ ------ Příběh pojednává o konvertování hrdiny se jménem Devítka, který postupuje jako moderní člověk - tedy spoléhá se na intelekt, úsudek a ověřené poznání. Jenže jeho konání přináší smrt jeho souputníků (příznačně první umírá panáček, který je ve skupině hlavní vědátor, vynálezce a obdivovatel technologie). Nakonec ale vše vyústí v jeho prozření a přijmutí duchovního přístupu. Další příznačnou postavou je Jednička v podobě kněze, který zbaběle schraňuje své ovečky v kostele, místo aby šel do boje vůči zlu, ale který se ve finále sebeobětuje pro vítězství dobra a především posvětí hrdinovo konání. Definitivní stvrzení křesťanské linie přichází na konci, kdy místo toho, aby byly duše padlých panáčků přeneseny do náhradních těl (což by zavánělo "cizími" náboženstvími vyznávajícími reinkarnaci, nebo dokonce kyberpunkem) se všechny hezky s úsměvy na tvářích odeberou do nebíčka. Tradicionalistickou linii pojišťuje trapně konzervativní konec, kde z popela nesourodé skupiny vzejde tradiční heterosexuální rodina se dvěma dětmi (Proč ve světě hadrových panenek musejí být postavy genderově specifikované?). Inu, technologie je nástroj zla, všechny ty internety by se měly zakázat a hlavně, jak se praví v úplném závěru filmu, "je to náš svět a je na nás, co s ním uděláme". (07.09.2009)

Nechci být hnidopich, ale když už tvůrci nastíní tak báječný a působivý postapokalyptický svět, měli by vyrukovat i s propracovanou mytologií. Tu Devítka bohužel poněkud opomíjí, máloco vysvětluje, v ostatních aspektech ale tohle všechno bohatě vynahrazuje. Atmosférou více než hutnou (děti nebrat!), akcí dechberoucí (chci 3D!), hadráky sympatickými a zábavnými... Ackner rozhodně umí, už kvůli němu nezbývá, než se těšit na Desítku. 75% (12.09.2009)

ČÍSLO 9 dokazuje, že věda a náboženství (konkrétně - křesťanství) musí být v opozici natrvalo. Formální i myšlenková veteš, která nemá určené, na jakého diváka cílí (děti rozruší některými nevhodnými výjevy a uspí pomalým tempem, dospělé otráví prostoduchostí fabule, schématizmem a klišovitostí, především ale ideovým zpátečnictvím), ani nepředstavuje dostatečně promyšlený svět, jenž bychom chtěli obývat a prozkoumávat po skončení filmu. Neovládatelná, za jedno odpoledne dohratelná adventura, která má dobrou animaci a mix zvukových efektů, ale není hodna jmen producentů, kteří ji zaštítili. Burtonovský motiv výjimečného jedince (stvořeného vědcem, jenž nestihne svůj vynález zcela dokončit) a kontrast dvou světů (postapokalypticky dusného a toho nevinného, představovaného písní z ČARODĚJE ZE ZEMĚ OZ) naráží na měšťácké hodnoty a konzervativní notu filmu (věda a rozum špatná, víra dobrá, heterosexuální pár norma); atrakce jsou ve své eklektičnosti a precizní rytmizaci správně "bekmambetovské", ale výchozí nápad není pořádně rozveden (je vlastně jedno, kolik je hadráků) a k předobrazům se přistupuje s úctou, nikoliv výsměchem. Od ANDĚLŮ A DÉMONŮ mě nic svou hloupostí tak neotravovalo... (24.09.2009)

Navzdory perfektní atmosféře, krásné výtvarné stránce a nabušené akci jede "Devítka" na půl plynu. Hlavně vinou stereotypně vystavěného příběhu, který navíc sází na dost agitační a moralizující notu. S tím by se člověk vyrovnal, kdyby alespoň podání tak neskřípalo chtěností a nezvládnutou dramaturgií. Ani postavičky nejsou ničím jiným než prvoplánovými a nezapamatovatelnými náčrty s hvězdnými hlasy. Je trochu problém, když scénáristka napíše slaboduchou křesťanskou pohádku a režisér ji odvypráví jako surový apokalyptický horror. Ale už pro ten bizarní svět na pomezí 1. světové války a cyberpunku to za vidění stojí... Zejména pokud máte rádi Bioshock nebo Fallout. :o) [70%] (07.09.2009)