Dobrodružstvo

Ocenění: MFF v Cannes ´60 (Francie): - Cena poroty. - Nominace na hlavní cenu festivalu Zlatou palmu. BAFTA Awards ´61 (Velká Británie): Nomanice na cenu pro nejlepší herečku (Monica Vitti) a za nejlepší film. Scénář : Michelangelo Antonioni. Kamera : Aldo Scavarda. Hudba : Giovanni Fusco. Hrají : Gabriele Ferzetti jako Sandro, Monica Vitti jako Claudia, Lea Massari jako Anna nebo Dominique Blanchar jako Giulia. (04.06.2011)

Divácky velmi přístupný film, který ukazuje prázdnotu blahobytu ve vyšší společnosti. Film pomalu plyne v nádherných černobílých obrazech ať už v exteriérech nebo interiérech. Děj vlastně ani není tak důležitý, v podstatě je to skoro bezdějový film, a přesto se Antonionimu podařil bravurní kousek, a to udržet divákovu pozornost po celých téměř 150 minut,což je obdivuhodné. (17.03.2009)

Když jsem ještě mlád viděl L'Avventuru poprvé, mrzelo mě, že ta hezká dívka, které jsem myslel že bude patřit hlavní role, znenadání z filmu zmizí a už se neobjeví. Když se na ni dívám dneska, vůbec nechápu svůj tehdejší vkus - nehezká, zmalovaná husa s výraznými negroidně-mongoloidními rysy. Jsem rád, že je rychle pryč. To je asi to nejpodstatnější, čím se mi tenhle film zapsal do paměti, vzhledem ke své dobové proslulosti mi přijde hodně slabý. Oproti o rok mladšímu La notte mě vůbec ničím neoslovil, necítím z něj žádnou krásnou melancholii, žádnou existenciální hloubku, jen užvaněnou nudu. Může za to jak podivný scénář, tak i slabí nebo nezajímaví herci, třeba chlap, který hraje Sandra, je naprosto otřesný. A nenadchla mě ani afektovaná Monica Vitti. No a na Sicílii i Liparech už jsem byl několikrát a všechny filmové lokace viděl barevně a naživo, takže fakt nevidím důvod, proč bych si měl L'avventuru ještě někdy v životě pustit. (31.01.2015)

Když odhlídneme od naprosto fantastickýho zpracování, např. co záběr, to krásná černobílá fotografie, zajímavej hudební doprovod, opravdu skvělej výkon Moniky Vitti, tak zde máme vlastně takovou filosofickou filmovou esej, řekl bych že ovlivněnou existencialismem a nastupujícím postmodernismem (možná, že určitý postmodernistický pohledy pomáhal Antonioni i formovat), ovšem existencialismem jinýho typu než třeba Sartrova, ten by byl příliš intelektuální. O Antonionim se sice říká, že to byl racionalista, ale podle mě mu jde hodně o emoce (nakonec byl to přece jen Ital), ukazuje důležitost emocí, důležitost pozitivních emocí, který by byly východiskem z odcizení, v němž se nachází jeho hrdinové, v tomto případě Claudia (M. Vitti). A dále nádherně zkoumá ženu, rozumí jí a jeho ženy jsou vždy stvoření emocí plná a po emocích toužící. Dobrodružství je kritikou, kritikou společnosti, smetánky, pohledu mužů na ženy, falešnosti, mělkosti, ale zároveň je výzvou k opaku tohoto všeho. (29.08.2007)

Filmu nelze upřít revoluční a působivou stylistickou stránku ani jeho místo v historii kinematografie. V první polovině mi měl Antonioniho počin co nabídnout a působil svěžím dojmem, jenže v druhé polovině začal ten pravý "Antonioni" a každá další minuta se stávala čím dál víc ubíjející a postavy více a více vzdálenější a nezajímavější. Efekt odcizení tak byl vystihnut natolik dokonale, až jsem film a všechno v něm začal téměř nenávidět. Hodnocení je proto spíše subjektivní a nesnaží se upřít filmu dobové kvality. (19.06.2011)