Réžia:
Jozef BednárikKamera:
Milan DostálHudba:
Karel SvobodaHrajú:
Daniel Hůlka, Lucie Bílá, Leona Machálková, Jiří Korn, Pavel Vítek, Richard Genzer, Jan Révai, Tomáš Trapl, Martin Pošta, Renata Drössler, Adéla Šeďová (viac)Obsahy(1)
Předposlední hudebně dramatické dílo Karla Svobody Dracula mělo premiéru v Praze 13. října 1995 s Danielem Hůlkou v titulní roli. Muzikál vznikl na námět románu Drákula irského spisovatele a divadelního kritika Abrahama „Bram“ Stokera (1847–1912), kterého se však drží jen velmi volně. Děj se odehrává ve středověku, 19. století a v neurčité blízké budoucnosti. Na počátku Draculovo vojsko drancuje kraj, lidé hledají spásu v klášteře, kam posléze vtrhne i Dracula. Kněz se snaží zabránit rabování, ale když v jeho náručí umírá potulný mnich, vyřkne nad Draculou kletbu a odsoudí jej k věčnému životu a touze po krvi. Po úspěšném uvedení muzikálu v Praze následovala Bratislava, Prešov, Moskva, Gdyně, Basilej, Tecklenburg, Antwerpy, Soul, lichtenštejnský Blazer a německý Rostock. Zhlédly jej už miliony diváků. K úžasnému úspěchu ještě přibylo více než 300 tisíc prodaných nosičů s nahrávkou muzikálu. V roce 1996 muzikál natočila Česká televize, která zprostředkovala dílo dalším divákům. Šlo pravděpodobně o největší životní muzikálový úspěch skladatele Karla Svobody (1938–2007). Takže i při současné televizní repríze je nesporně nač se těšit. (Česká televize)
(viac)Recenzie (104)
Jednoznačně nejlepší český muzikál všech dob, který nikdy nebyl a asi už ani nebude překonán. Hudba a texty jsou tak nadčasové jak dlouhá životní pouť knížete Drákuly staletími. Herecké obsazení je do posledního umělce dokonalé. V podstatě moc jich není, ale Ti co hrají jsou geniálně vyvážení, typově k sobě sedí a při premiéře byli prakticky všichni na vrcholu. A na závěr stačí jen : "Díky pane Karle Svobodo". ()
Zase jednou něco českého, za co bychom se nemuseli stydět ani ve světě.* (* Pomineme-li obvyklé strasti při překladu libreta.) Velkou měrou na tomto je podepsán stage design a kulisy. Smekám tedy před ak. arch. Danielem Dvořákem. Nebylo by však moc na co koukat, kdyby prostor mezi všemi těmi velkolepými kulisami byl prázdný, takže za zmínku stojí i všichni herci a herečky, kteří zdatně zpívají a tančí. Stejně jako jsem viděl v Kleopatře, zde máme také postavy, které se během vystoupení téměř nezastaví - krvinky. Smekám tedy i před trojicí Berna-Kolva-Šeďová a jejich výdrží a pohybovými dovednostmi. U nich je také vidět, jak je evidentně esteticky příjemný bílý makeup s červenými očními stíny. Ale to věděl už Macphisto. A věděly to i bojovnice Kyoshi. Muzikál by však byl nic bez hudby a slov, ty se povedly na jedničku, prakticky co věta, to nějaký ten rým, hudební motivy se vesele opakují a navzdory třem různým časovým érám nezní nikdy, že by tam nepatřily. ()
Vidět tento muzikál až dnes a jen v televizi, bylo by mé hodnocení diametrálně odlišné... Tohle dílo nedosahuje žádných extrémních kvalit, ale ze své návštěvy živého představení v Paláci kultury si pamatuji, že zážitek byl tehdy dechberoucí. Jozef Bednárik dokázal vystavět vizuálně úžasný spektákl, který musel zasáhnout každého. Ano, bylo to především o efektu, bylo to povrchní, postrádalo to jakoukoliv hloubku, byla to jen jednoduchá zábava pro masy, ani Svobodova hudba nebyla nijak původní, ale byl první z řady původních českých muzikálů nové éry a takovou optikou si zaslouží být hodnocen... ()
Podobně jako třeba helianto mám tento muzikál spojen primárně s návštěvou živého představení v Paláci kultury. Když jsem druhou polovičku představení viděl včera večer po dlouhé době v televizi, byla to taková hezká nostalgie. Ten muzikál má totiž (alespoň v porovnání s tím, co se normálně dnes produkuje pod hlavičkou muzikál) svoji kvalitu. Včera jsem si třeba připomněl, jakým plusem pro tento muzikál představuje libreto Zdeňka Borovce. Jeho texty fakt mají svoji kvalitu. Na několika místě jsem si vysloveně uvědomil, jak si Borovec dokáže hezky hrát s češtinou. No a pro Karla Svobodu je tohle asi jeho nejlepší muzikálová hudba (tedy pokud nepočítám Noc na Karlštejně). ()
Jednoznačne najlepší český muzikál zo všetkých, čo som videl predtým aj potom. Dokonalá hudba Karla Svobodu a prvotriedne obsadenie, ktoré som mal možnosť vidieť naživo v roku 1999 v Prešove, je nezabudnuteľným zážitkom. V tom čase s Ivetou Bartošovou namiesto Leony Machálkovej, to bolo možno ešte o niečo lepšie ako v tomto zázname. ()
Galéria (15)
Zaujímavosti (14)
- V představení lze zaslechnout větu: „Smrt, nejkratší jméno podstatné.“ To však není pravda, jsou kratší podstatná jména, např. pes, les, ves, mez, jez, jas atd.). (Petr.Penicka)
- Do role Draculy se uvažovalo o Michaelu Kocábovi, Karlu Gottovi či Juraji Kukurovi. Nakonec byl jako hlavní hvězda muzikálu vybrán Daniel Landa. Ten se však krátce před premiérou zranil při automobilových závodech, takže premiéru musel odehrát Daniel Hůlka, který tak odstartoval svou hvězdnou popularitu. (Pluto_petr)
- Dlouhou dobu se řešilo, kde se bude dílo hrát. Uvažovalo se o divadle Spirála nebo o Hudebním divadle Karlín. Představení se nakonec uskutečnilo v Kongresovém centru, první předpremiéra byla 3. října 1995, oficiální premiéra byla 13. října 1995. (Pluto_petr)
Reklama