Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Předposlední hudebně dramatické dílo Karla Svobody Dracula mělo premiéru v Praze 13. října 1995 s Danielem Hůlkou v titulní roli. Muzikál vznikl na námět románu Drákula irského spisovatele a divadelního kritika Abrahama „Bram“ Stokera (1847–1912), kterého se však drží jen velmi volně. Děj se odehrává ve středověku, 19. století a v neurčité blízké budoucnosti. Na počátku Draculovo vojsko drancuje kraj, lidé hledají spásu v klášteře, kam posléze vtrhne i Dracula. Kněz se snaží zabránit rabování, ale když v jeho náručí umírá potulný mnich, vyřkne nad Draculou kletbu a odsoudí jej k věčnému životu a touze po krvi. Po úspěšném uvedení muzikálu v Praze následovala Bratislava, Prešov, Moskva, Gdyně, Basilej, Tecklenburg, Antwerpy, Soul, lichtenštejnský Blazer a německý Rostock. Zhlédly jej už miliony diváků. K úžasnému úspěchu ještě přibylo více než 300 tisíc prodaných nosičů s nahrávkou muzikálu. V roce 1996 muzikál natočila Česká televize, která zprostředkovala dílo dalším divákům. Šlo pravděpodobně o největší životní muzikálový úspěch skladatele Karla Svobody (1938–2007). Takže i při současné televizní repríze je nesporně nač se těšit. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (104)

zdepapepa 

všetky recenzie používateľa

Zase jednou něco českého, za co bychom se nemuseli stydět ani ve světě.* (* Pomineme-li obvyklé strasti při překladu libreta.) Velkou měrou na tomto je podepsán stage design a kulisy. Smekám tedy před ak. arch. Danielem Dvořákem. Nebylo by však moc na co koukat, kdyby prostor mezi všemi těmi velkolepými kulisami byl prázdný, takže za zmínku stojí i všichni herci a herečky, kteří zdatně zpívají a tančí. Stejně jako jsem viděl v Kleopatře, zde máme také postavy, které se během vystoupení téměř nezastaví - krvinky. Smekám tedy i před trojicí Berna-Kolva-Šeďová a jejich výdrží a pohybovými dovednostmi. U nich je také vidět, jak je evidentně esteticky příjemný bílý makeup s červenými očními stíny. Ale to věděl už Macphisto. A věděly to i bojovnice Kyoshi. Muzikál by však byl nic bez hudby a slov, ty se povedly na jedničku, prakticky co věta, to nějaký ten rým, hudební motivy se vesele opakují a navzdory třem různým časovým érám nezní nikdy, že by tam nepatřily. ()

helianto 

všetky recenzie používateľa

Vidět tento muzikál až dnes a jen v televizi, bylo by mé hodnocení diametrálně odlišné... Tohle dílo nedosahuje žádných extrémních kvalit, ale ze své návštěvy živého představení v Paláci kultury si pamatuji, že zážitek byl tehdy dechberoucí. Jozef Bednárik dokázal vystavět vizuálně úžasný spektákl, který musel zasáhnout každého. Ano, bylo to především o efektu, bylo to povrchní, postrádalo to jakoukoliv hloubku, byla to jen jednoduchá zábava pro masy, ani Svobodova hudba nebyla nijak původní, ale byl první z řady původních českých muzikálů nové éry a takovou optikou si zaslouží být hodnocen... ()

Reklama

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

Boha jeho. Jak tohle muže někdo nazvat - naprostá muzikálová klasika - ? Je pravda, že Drákula byl mezi prvními tzv. muzikály, které nebyly převzaty. To mu nelze upřít ale jinak? Konec byl peklem, kdy jsem si přál aby mně už konečně taky něco raflo do krku. Odchovanci americké klasiky a Karlína tuhle show musí nutně protpět. Nejhorší je, že celá řada socialistických hitmakerů a jiných zombie co postupně vylézají ze svých práchnivých kutlochů zjistila, že se na tom dá slušně vydělat a tak se zhudebňuje (tvoří muzikály) prakticky na vše... těch pár co zkrachovalo byl už takový shit, že i český všesnesoucí konzument této komerce to odmítl... Kde je náš vkus? * ()

herr_carter 

všetky recenzie používateľa

Tento muzikál jsem shlédnul ihned v roce vydání a premiéře jako jedenáctiletý klučina a líbil se mi moc. Hůlka, Bílá, Korn - tihle zpěváci sedli do rolí jak prdele do kastrolů, speciálně prvně dva jmenování - upíři jako malování. Dodnes asi jeden z těch přelomových a kultovních muzikálů................moje hodnocení = 8,5 z 10. ()

Trifi 

všetky recenzie používateľa

Hned po Evitě nejlepší muzikál co znám. Ještě teď mám v živé paměti, jak jsme ho tehdy v nemocnici odzpívaly na pokoji se spolubydlící celý, stejně jako při jednom školním výšlapu se spolužačkou. Zkrátka a dobře, Dracula byl, je a bude fenomén. Tolik úžasných melodií v jednom díle, to je jako poklad: sto zlatých váz v jedné truhlici... Díky obnovené premiéře můžeme všichni znovu nostalgicky zavzpomínat... ------ Hodnocení: 100% ()

Galéria (15)

Zaujímavosti (14)

  • Derniéra představení se uskutečnila 5. června 1998. Nebylo to kvůli nezájmu diváků, ale Kongresové centrum čekala dlouho odkládaná rekonstrukce před summitem MMF a Světové banky. Celkem se při prvním uvádění Draculy odehrálo 916 představení. (Pluto_petr)
  • - V pražském Kongresovém centru (v té době Paláci kultury) se Dracula hrál od roku 1995 až do roku 1998 a vidělo ho kolem 1,2 milionu diváků. (GASTON73)

Reklama

Reklama