Marcela

85% - Tento příběh v Manželských etudách byl podle mě lépe udělaný, už jen tím zakončením, které nezapomenu - černá obrazovka a na ní jen nápis, že otci té své dcery Marcela poslala parte, ale on na pohřeb nepřišel. A potom už jen titulky... Zde to naopak na konci bylo možná trochu zdlouhavé. Každopádně to nic nemění na tom, že dokument. film to je kvalitní, dobrý, zajímavý a vlastně jeden z nejlepších, které jsem kdy viděla. (06.02.2008)

A že vraj reality show je vynález kapitalistov a komerčných televízií. Takéto manželské etudy sú ich nenásilnou formou, ale vyžiadali si obrovskú trpezlivosť pri zaznamenávaní dlhého obdobia, a divák si potom za hodinu premietne 25 rokov skutočného života. Života, ktorý sa s osudom ľudí nemaznal, a nedoprial Marcele ani jej vysnívaného fúzatého športovca. Tentokrát sa absolútne vyhnem hodnoteniu konania postáv, naozaj sa to nehodí pri takomto intímnom nahliadnutí do života. –––– Člověk by měl žít tak, aby se za to nemusel stydět. (11.01.2016)

Pro toho, kdo viděl Manželský etudy, to moc jinej (natož průlomovej) rozměr nepřináší - kromě pár novejch scén, ze kterejch za zmínku stojí předevšim Marcelina hospitalizace na psychiatrii a konečný přestěhování se do Prahy za pomoci veřejnosti. Zajímavej je teletragéd, kterej se k Marcele a Tomášovi chtěl (nakonec i celkem násilně) vesrat, a kterýho Marcela k mýmu údivu asi nějak odhalila a nemusela se tak životně potýkat s dalšim nešťastnym partnerstvím. Čekal jsem ale přece jenom něco o reakci Haberlanda na smrt svý dcery, tady nebyla ani zmínka o tom, že by neodpověděl, odmítal kontakt atd. Vím, že to je dokument o Marcele, ale Jiří byl přece její manžel a hlavně otec jejich dcery... - takhle toho o něm po těch dvaceti letech od prvního natáčení bylo už víc v těch Etudách než tady, v samostatnym dokumentu. (08.04.2016)

Srdceryvný a silně depresivní dokument o ženě se kterou si osud opravdu nepěkně zahrává a ve chvílích, kdy si připadá alespoň trochu šťastná se přihodí nějaká tagédie. Oproti Katce (zatím poslední dokument Třeštíkové) si svůj osud ústřední postava nevybrala a možná právě proto je její příběh pro diváka zajímavější a všemu dopomáhá skvělý dokumentární styl režisérky, která se zde vůbec neprosazuje a vše nechává na svých "hercích". Jedná se o silný příběh, který by nevymysleli ani hollywoodští scénáristé. Nejsilnější Třeštíková (13.03.2010)

Uvítal by som, keby si pani Helena vo svojich dokumentoch vyhliadla a našla aj nejaký kladný, alebo lepšie povedané pozitívny talent, na ktorý by sme sa všetci pozerali s otvorenou pusou, fandili mu, tlieskali a zdieľali s ním viac radostí ako útrap. Ale mám dojem, že nás ľudí viac priťahuje nešťastie a utrpenie a preto majú tieto príbehy v očiach ľudí omnoho vyššiu cenu... (28.01.2011)