Marcela

Nejsilnější příběh, který byl i v manželských etudách, si přímo říkal o větší prostor. Paní Třeštíková mu ho poskytla. Po právu tento snímek získal svá ocenění. Marcela má scénář, který nemusel vymýšlet žádný pisálek, ale napsal ho sám život. Realita dokáže být někdy dost krutá. Režisérka moc dobře ví, co dělá. Jen tak dál. (17.12.2008)

„Bolo horšie.“ Dokument pravý ako smrť. Bohužiaľ doslova. Zasiahne, keď to najmenej čakáte. Silný ako slzy ženy, ktorá prvých 50 rokov života neplakala. Marcela bola najskôr len jednou zo sledovaných v Třeštíkovej časozbernej televíznej sérii Manželské etudy, ale jej príbeh bol natoľko silný, že v roku 2006 dostala celovečerák, ktorý išiel do kín. Na prvé pozretie úchvatné a desivé. No na druhé? Každý by si mal najskôr pozametať pred vlastným prahom, ale aj tak sa ma uchvacuje, ako Marcela stále hovorí o zlej sociálnej situácii, ale v každej scéne má cigaretu. Ak by si tento drahý (a zdraviu škodlivý, ale to jej je evidentne jedno) špás odtrhla od úst, hneď by mala pre decká pekné peniaze navyše na stravu alebo oblečenie. Otázny je tiež postoj jej dcéry, ktorá si nikdy nenašla poriadne zamestnanie, ale keď si nájde priateľa, tak prvé, nad čím premýšľa, je to, kedy s ním otehotnie (chápem, príspevok z materskej je lepší, než chodiť do roboty). Marcela 25 (25!!!) rokov si hľadajúca prácu? Wtf? Za viac ako dve desaťročia si ju jednoznačne nenájde iba človek, ktorý si ju (z rôznych dôvodov) nájsť nechce, to je snáď každému jasné.Viem, áno, je trocha svinské takto písať o žene, ktorá TOTO zažila, ale nedalo mi to, prepáčte. (15.11.2009)

Marcela aneb ze sraček do sraček, tak by se mohl jmenovat tento dokument. Předtím jsem viděl Reného a to byl, musím říct, lepší exemplář. Marcela se na rozdíl od Reného dostala tam kam se dostala ne vlastní vinou a tak ani nevím proč mi jí něják líto nebylo. Fakt chudák ženská, ale taky dost hloupá. Jinak pan Jiří že byl úchyl, to jsem věděl hned nazačátku. Prostě život nahovno a já bych se zabil okamžitě. (21.03.2010)

Inzeráty jsou na nic, o tom jsem, byla a budu přesvědčena. ___ Ráda bych, aby se na tento film dívali všichni muži, kteří tvrdí, že chtějí ženu přirozenou od přírody, a aby se potom podívali do zrcadla a hleděli si takovým tím hlubokým, přemýšlivým pohledem do svých vlastních krásných dokonalých očí. Kouzlo časosběrného je naprosté, dokonalé, nepřenosné, nepoužitelné nikde jinde. Pořád nevím, jak se na takové filmy dívat, já, fanynka všeho komponovaného, dělaného na efekt, obdivovatelka Charmse a Triera a Hanekeho a Pasoliniho a vůbec všech bizardních absurdních magických nereálných kompozic, které jsou (?) stejné jako život v této nejsyrovější podobě. Lze se podívat skutečnému člověku jako je Marcela do očí a říct mu, že v rámci umění lze vnímat lidi, kteří pojídají jiné lidi a vraždí, protože je to baví, a znásilňují, protože nemají odpoledne co dělat, jako všechny další jiné lidi, dívat se na ně bez zhnusení nebo dokonce cítit obdiv a respekt, že to tak někdo vymyslel a sepsal? Mohu psát po srmti svojí vlastní matky o smrti beze studu nad tím, co jsem to vlastně za člověka? Ale já o tom psala již za jejího života a takové věci mi připadaly jako nevyhnutelné. U Marcely nepřemýšlím nad Marcelou, aspoň já ne, není samojediná a není nijak neobvyklá, naopak ukazuje malost a zveřejňuje to, že takoví jsou všichni, všem se něco podobného děje, každý je takový, nikdo nevyčuhuje. Síla tohoto filmu (vyhýbám se označení dokument) je v tom, že vzbuzuje pochybnosti, vyrojují se otázky, nastolují dilemata, jak se podobnému životu vyhnout. Lze to vůbec udělat, lze si podržet jednu myšlenku po delší dobu nebo snad do konce života, je možné nezabřednout do vlastní neschopnosti a slabosti a nezabřednout do neschopnosti a slabosti ostatních a celého davu, který reprezentují? Chci říct, je člověk člověkem za každých okolností? Nevím, ale budu o tom přemýšlet. (26.06.2010)

Co se formy týče: výborná kamera, můj obdiv k trpělivosti s časosběrným filmem, pěkně nastříhané. K obsahu: Takových příběhů najdete kolem sebe spoustu, což je pochopitelně hodně smutné. Marcela má scénář, který napsal sám občasný kruťas "Život". Je to velice silný příběh a emocionálně vypjatý jako žádné filmové drama, které jsem kdy viděl. (27.04.2007)