Mlčanie

Po majstrovských žánrovkách, ktoré uspeli u más, si dáva Scorsese zase raz niečo ťažšie. A rovnako ako v Poslednom pokušení či Kundunovi, opäť o náboženstve. Pomalý film takmer bez hudby, postavený na dialógoch, atmosférických obrazoch prostredia a jemných zvukových ruchoch. Štruktúrou tak trochu Coppolova Apokalypsa. Ako ateistu ma prekvapivo bavil, psychologickým rozpitvávaním postáv, filozofickou úvahou o dôlezitosti i následkoch viery, i odpovednosti ich šíriteľov. Hodne, ale fakt HODNE dobrý Garfield. (16.01.2017)

Na to že se film jmenuje Mlčení se v něm docela dost kecá. Navíc jsou to kecy boží a trvají skoro tři hodiny. Kupodivu mně ani jeden z těch tří efektů nevylifroval ze sálu ven, a nebudu psát, že za to může Martyho režie, protože kdybych předem nevěděl, že to natočil právě on, těžko bych to sám poznal. To mně spíš vadí Garfieldův ukňouraný hlásek štěněte, který se vzhledem k jeho věku asi už nezmění... Film o tom, že vyčuhovat z řady se náležitě trestá. Moje tři hvězdy ale berte spíš jako odměnu. (09.03.2017)

Existenciálna dráma o pochybách prečo treba tak trpieť, keď Boh existuje...Snímok silne polemizuje o sile kresťanskej viery a zrade a tvorcovia sa v týchto otázkach jatria až masochistickým spôsobom. Konfrontácia dvoch náboženstiev, kresťanského a budhistického, je silná až útrpná a natíska myšlienku, prečo niekomu vtláčať iné vierovyznanie mysliac si, že to moje je najsprávnejšie. Patrí to navzájom, v tomto je Scorsese objektívny, hoci sledujeme primárne príbeh kresťanských misionárov. Strastiplný cesta Japonskom v polovici 17. storočia je stvárnená obrazovo dokonale, v podstate bez hudobného doprovodu, možno by sa dalo povedať, že aj pomalým tempom ( mne tento štýl vyhovoval ). Dialógy sú na úrovni, filozofické monológy zosilujú myšlienky. Andrew Garfield ( v roku 2016 vynikol aj na kopci Hackshaw Ridge ) je famózny a uveriteľný. Silence je hĺbavým filmom, ktorý nie je pre každého, vyžaduje určité znalosti danej problematiky v danom období a treba v ňom hľadať filozofické posolstvo. (12.02.2017)

Mlčení režisérského génia. Má to hodně pohlednou kameru, ale to považuji u prvoligových světových tvůrců za samozřejmost a povinnost, dialogy mají něco do sebe a sdělení je morálně nezpochybnitelné, zařezávané do diváka chirurgicky přesně vyrovnaným tempem a metodickým rytmem vyprávění. ALE vyrovnané tempo ani zdaleka neznačí tempo kvalitní a já osobně jsem se nestal zarytým obhájcem filmového umění proto, abych v něm trpělivě rozdmýchával víru v režisérovy božské schopnosti, která se již po pár desítkách emocionálně katatonických minut začala vytrácet a ani po 160 dlouhých minutách svého znovunalezení, na rozdíl od neoblomného hlavního hrdiny, ani zdaleka nedošla. Abych film plně docenil čistě příběhově, asi bych nesměl být tak zarytý ateista a zatvrzelý ignorant lidské slepé víry v nadpřirozené síly a v pekelné následky zrady vlastního přesvědčení; abych si ho mohl užít jako vizuální sebezpytující katarzi, nesmělo by se v něm až tolik povídat a až tolik opakovat jednoduché, všeobecně srozumitelné náboženské motivy. Bůh ochraňuj Scorseseho za to, že se do tak těžké a masově neprorazitelné látky vůbec pustil, ale tentokrát si na jeho svátost dovolím šlápnout a upřímně prohlašuji, že kdyby se v závěru za zády Liama Neesona vynořil Bruce Wayne a rozdal si to s ním v kung fu, byl bych možná z výsledku mnohem veselejší. Kundun, byť s méně závažným námětem, mě naplnil daleko více.. (21.02.2017)

„PRO JAPONSKÉ KŘESŤANY A JEJICH PASTORY. PRO VĚTŠÍ SLÁVU BOŽÍ…“ /// Hele Scorsese, nezdá se ti to bejt trochu nuda? A BŮH TAM VŽDYCKY BUDE! bude nebude… šíření křesťanský víry a slova prej bylo v Japonsku nebezpečný. No jo, ale proč se na mě místo příběhu valej tuny modliteb? Co jsem Ti kurva udělal? DĚKOVAL JSEM BOHU, ŽE MĚ SEM ZAVEDL. No fajn, ale já teda rozhodně nemíním děkovat, páč jsem spíš dost votrávenej a hlad po duchovnu nepociťuju! Jsem držák, a proto hodinu držím. Pak vítězí rychloposuv (modlím se za vodpuštění!). Po půl hoďce přestujupu do normálního módu, páč KREV MUČEDNÍKŮ JE ZÁRODKEM CÍRKVE, takže ty polemiky vo křesťanství a buddhismu snad začnou mít nějakej příběhovej smysl. DRAHÝ BOŽE, PROČ JSI MĚ OPUSTIL? (já bych ti to vole řekl…) Křesťanská pornografie, u který má pro bezvěrce smysl ten cca hodinovej zbytek, kterej by si snad 4* zasloužil. Ale jako komplet… (2* + 4* = 6* ÷ 2 = 3*) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 1966 napsal Šúsaku Endó, neznám. 2.) Zjistím, že Míra Kalousek má předky až v Japonsku. 3.) Thx za titule „cybero75“ a „zizen“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (23.04.2017)