Réžia:
Fredi M. MurerScenár:
Fredi M. MurerKamera:
Pio CorradiHrajú:
Fabrizio Borsani, Teo Gheorghiu, Julika Jenkins, Urs Jucker, Bruno Ganz, Eleni Haupt, Kristina Lykowa, Tamara Scarpellini, Heidy Forster, Daniel Rohr (viac)Obsahy(1)
Vitus je chlapec, který vypadá, jako by pocházel z jiné planety: má sluch jako netopýr, hraje na klavír jako virtuóz, od pěti let studuje všemožné encyklopedie a diriguje orchestr. Není tedy divu, že jeho rodiče mu začínají předvídat skvělou budoucnost. Chtějí, aby se Vitus stal klavíristou. Nicméně zázračné dítě sní o létání a o normálním dětství. Nakonec - až na jedno dramatické zaváhání - Vitus poznává kouzlo skromného života a jeho opravdových hodnot. Vitus źískal cenu za nejlepší švýcarský film roku 2006. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (47)
Tématika nadprůměrně nadaných dětí mě docela zajímá, čili jsem se velmi těšila až budu mít příležitost tento snímek zhlédnout. A naprosto mě dostal! Víc nic se nedá říct, abych neprozradila pointu. Vitus prostě svou upřímnou touhou být "normální" musí dostat každého... Poslední třetina je jako splněný dětský sen. Konec pak je výborně napsaný, divák společně s Vitem dospívá k důležitým životním momentům i rozhodnutím. Čistých 5 hvězdiček s přáním, aby takových filmů bylo víc (třeba i jako obdobně laděné "Nevinné tahy"). ()
Zpočátku to vypadalo na další drama o tom, jak to má nadprůměrně nadané dítě v životě těžké. Ale v okamžiku, kdy se malý Vitus rozhodl vzít život do vlastních rukou se to změnilo ve velmi příjemný příběh, sice s dost nepravděpodobným dějem, ale to mi ani nevadilo, protože jsem se dobře bavila tím, jak Vitus prováděl všechny své fígle a eskapády. Navíc bylo občas roztomilé s jakou vážností pronášel své názory o lásce nebo obchodu a také to, jak hezký vztah měl se svým dědečkem. Ano, je to tak trochu rodinná pohádka, ale velmi originální a to se určitě počítá. ()
Obrázky ze života mladistvých géniů patřím k mým oblíbeným žánrům. Slouží jako taková pánská harlequinka k náhražkovému plnění snů. I tento film, dobře provedený, mě tedy bavil, ale vposledku také trochu zklamal. V půli se totiž tvářil, že bude o něčem víc: o osamělosti velmi nadaných, o touze po normálnosti, o nebezpečí skrytém v přehnaných rodičovských očekáváních... Žel se to nakonec zas všechno zvrhlo v tradiční příběh o triumfu výjimečnosti. Vitus je supermanem pro intelektuály, komiksovýcm superhrdinou, jenž se pro okolní svět na čas (a pro zvýšení diváckého účinku) skrývá za obyčejnou tváří Clarka Kenta a potajmu zachraňuje svět (anebo alespoň tatínkovo a dědečkovo jmení). Škoda přeškoda... Jak rád bych (zas) jednou viděl snímek o třídu věrohodnější: film o tíze geniality i těch nadějí, které druzí do malých Einsteinů vkládají, a třeba i o zklamání, které pak často přichází. Takhle je to alespoň hezká pohádka s pěknými klavírními kusy a pozoruhodnou, skoro jak vlámština znějící, švýcarskou němčinou. ()
„-Paní učitelko, učitelé jsou chytřejší než žáci? – Samozřejmě, Vite. – A víte, kdo vynalezl parní stroj? – Samozřejmě, Vite. James Watt. – A paní učitelko, proč ho tedy nevynalezl už Wattův učitel…“ Už úvodní letecká scéna naznačuje okouzlující podívanou. Tím, že je Vitus hlavně nadějný klavírní virtuos, tak je nádhera podkreslena krásnou hudbou (Mario Beretta). Chvílemi sice příběh upadal do průměru, ale svými symboly – netopýr, let, hra – znovu dokázal okouzlit. Vitus se snaží být normální, jeho přání chápe pouze dědeček. Příjemná rodinná podívaná, v níž pro mě byla zbytečná linie s Vitovým fantomstvím na burze, naopak víc mohla být rozvedena romance s „hlídačkou“ Isabel. ()
Vitus se vyznačuje zajímavým námětem (zázračné dítě, které si zoufale přeje být naprosto normální), silnými hereckými výkony (především dědeček v podání Bruna Ganze, známého jako Hitlera z Pádu třetí říše) a tragi-komickými situacemi. Přesto mě film chvílemi nudil, ze 120 minut zaplácat 30 pouze klavírními koncerty a zkouškami mi přišlo poněkud přehnané. ()
Galéria (18)
Zaujímavosti (7)
- Natáčení filmu trvalo 40 dní, z toho Teo Gheorghiu točil 28 dní. (5150)
- Postavu dědečka napsal Fredi M. Murer podle svého vlastního dědy, který měl rovněž dílnu a byl truhlář. (5150)
- Scénář vznikal dva roky a existovalo na 25 verzí. Finální verze scénáře musela být ještě zredukována, zejména na úkor postav rodičů Vituse. (5150)
Reklama