Death Note - Zápisník smrti

Fascinující výlet do světa nelítostných soubojů, kde se ke střelným zbraním uchylují jen ti nevyvolení, každé napsané jméno na malý útržek papíru může znamenat klíčový zlom a anarchie se až neuvěřitelně těsně dotýká absolutismu. Death Note ale fascinuje hlavně hmatatelnou atmosférou strachu z Kiry a s tím souvisejícího respektu z obou hlavních protivníků. Ale právě jejich genialita je jediným zádrhelem. Stíhat sledovat počet zápisníků, Shinigami, Kirů nebo promyšlených dlouhodobých plánů je někdy opravdu velká dřina a občas jsem se přistihl, jak už bezradně čekám na nějakou vysvětlovačku. Jinak je ale tento vyšperkovaný thriller jedinečným anime, po kterém už zápisníky v černých deskách nikdy nebudou stejné. (28.02.2009)

Silný a ukázkově nosný námět, který to i v těch (nej)slabších pasážích (a že jich je; kupříkladu kompletní druhá polovina seriálu, kdy se veškerá ta geniálnost ústředních postav stává nechtěnou parodií sebe sama) drží nad vodou. Ovšem aktivně mě to štvalo i v těch (nej)silnějších pasážích (a že jich je; kupříkladu kompletní první polovina seriálu), protože autoři nehrají fér hru a klíčové informace této psychologické šachové partie intelektů, které postavy ovšem znají, vyjevují zásadně až zpětně. Navíc to celou dobu působí jako rozhlasová hra, ke které se až následně dodělal vizuál. Najdou se celé bloky epizod, ve kterých není byť jen pět vteřin souvislého ticha. A tak krom scén, kdy ty postaví mají co říci a mají mluvit, je tu i přehršel scén, kdy mají raději mlčet, ale ony žvaní a žvaní a... A kdyby to nemělo konec, tak pravděpodobně žvaní dodnes. Dělají tak z diváka hlupce, protože tu jsou na každoepizoidním pořádku scény ve stylu "vidíme smutnou postavu, víme z předchozího dění proč je smutná i že má sakra důvod být smutná, přesto slyšíme vnitřní hlas postavy, že je smutná, proč je smutná a že má sakra důvod být smutná." Grrr. (08.05.2013)

K Death Note jsem zpočátku přistupoval s jakýmsi despektem a očekáváním. Jelikož v žebříčcích na prvním místě vystřídal mého oblíbeného Kenshina, říkal jsem si v duchu "tak se ukaž, co v tobě je". A skutečně, už od prvních dílů se děj rozjede a nezastaví. Light najde Deník smrti, zjišťuje, co všechno se s ním dá dělat, a zároveň se musí mít na pozoru před policií a obzvláště "L". Nenapadlo by mě, že může být napínavý seriál, kde se velká část odehrává ve vnitřních monolozích hrdinů, ale tenhle myšlenkový souboj Light x L je strhující a skvěle promyšlený. Kolikrát jsem se přistihl, že zkouším uvažovat s nimi. ..Tolik k první polovině, která si snad i zaslouží ne úplně čistých 5 *. Ovšem, seriál má ještě druhou polovinu. Nevím, jestli to byl přesně díl 17, kde se to zvrtlo, jak zmiňují ostatní, ale prostě od určitého momentu se to zlomí. Z Miso Aname, zprvu roztomilé a i docela uvažující holky udělají trapně infantilní kr*vu a z Matsudy trapně infantilního v*la. Ne že by tam předtím nebyl humor (Ryuk rulez), ale zapadal do docela vážného a seriózního tématu. Ovšem pak vyloženě rušil. A taky změnili znělku, ho**da, příjemně poslouchatelnou rockovou písničku vyměnili za rádoby drsnou metalárnu. Ach. Nicméně, nicméně, stále se to ještě dalo sledovat a bylo to docela zajímavé a napínavé. Až někam k dílu +/- 26. Aniž bych chtěl moc spoilovat, nová postava mi byla veskrze nesympatická a konec bych si taky představoval jinak. Snad jen ta hudba byla skvělá pořád. ___ Procentuelně asi 90 % za první polovinu, 75% za 3./4 a slabých 60 za poslední čtvrtinu. (07.11.2007)

Death Note je vec, ktorá ma akosi preniesla a usadila do anime sveta. Vďaka skvele napísaným charakterom postáv, vďaka jednému z najlepších a najoriginálnejších príbehov vôbec, vďaka Death Note som mal možnosť skúknuť si množstvo zaujímavých kúskov a nakuknúť do tohto japonského animovaného sveta. Death Note síce má svoje rezervy a nie každý diel je geniálny (v druhej sérii kvalita upadla výrazne dole), no ja som aj tak ostal (dva-krát) prekvapený, šokovaný a tento animovaný seriál mi navždy ostane v hlave. Toto (z prvej polovice geniálne, z druhej už "len" dobré) anime ponúka množstvo prvkov, ktoré docení každý divák hľadajúci kvalitu. Prekvapivé a rozumné zvraty, ktoré nejedného aspoň trochu zamrazia, výborný soundtrack, bez ktorého by tieto momenty nefungovali, perfektne napísané postavy, ktoré nás sprevádzajú dejom, vysoko inteligentný scenár, ktorý má logiku, geniálny príbeh, ktorý stále prekvapí,.. Death Note je skrátka seriál, ktorý veľmi pekne reprezentuje japonskú kultúru a aj vďaka nemu anime smeruje niekde, kde by to pred dobou vzniku ešte nečakali. Na záver by som ešte rád, ako verný a trvalý fanúšik seriálu spomenul, ako veľmi spadla kvalita tohto anime dolu. Problém nie je v druhej polovici. Teda je, ale tá by pochopiteľne bola navzdory všetkému stále dobrá, keby sa nezmenila jedna jediná vec - postavy. Nie že by som bol akýmsi priaznivcom L-a (vždy sa mi páčil viac Light, navzdory jeho god komplexu), ale celú sériu nás sprevádzal súboj medzi dvoma rovnako inteligentnými, no prakticky úplne odlišnými indivíduami a jedna z nich odíde, už to nebude fungovať tak, akoby malo. Teda mohlo by to byť zachránené, ak by na scénu prišiel rovnako zaujímavý charakter - nestalo sa tomu tak. Proti Lightovi sa postavil síce ešte inteligentnejší protivník a dostal ho do slepej uličky, jeho charakter bol slabo rozvinutý. Dve postavy vychovávané Watarim, tak isto ako aj L. Jeden sa síce podobá na L, ale len výzorom, nezaujímavý, nedobrý. Druhý je ukážka totálne pokazeného charakteru - nezaujímavý grázel, žiadny charakter, cholerik, egoista, žiarlivec,... Nefungovalo to. Prebehla aj zmena chovania u Lighta, nudné zvraty, žiadny veľký "šach". Akoby na tom začal pracovať iný človek. Aj tak si ma však Death Note 100% získal. Bez ohľadu na to, či koniec dopadol dobre či zle, práve on mi ponúkol možnosť pozrieť do sveta anime a zaslúži si pozornosť každého diváka. No masterpiece, but actually great.. (04.07.2018)

Zo začiatku dokonalá naháňačka na mačku a...no, mačku. Obaja súperi boli vyrovnaní a ich súperenie bolo také silné, že stačili slová a predsa mal človek problémy s nervami. Zlom nastal po 17. časti, kde do deja vstúpila spoločnosť Yotsuba, no aj tu sa po pár častiach podarilo vybudovať zdanlivo stratenú atmosféru a pasca na Kiru z Yotsuby sa dala vyrovnať lepším scénam z Bournovho ultimáta (čo sa týka napätia). Bohužiaľ nastal ďalší zlom po 26. časti a tu sa už s novými hrdinami zoznamuje ťažko a s nechuťou. Je pravda, že pri predposlednej časti sa to vrátilo do starých koľají, no pocit, že menej je niekedy viac sa len tak nezmyje. Rozhodne ale treba vidieť kvôli sympatickej animácii a psychologickej hre ktorá sa len tak nevidí. (17.09.2008)