Death Note - Zápisník smrti

Neskonale temná a přitom energická anime série, která vám rozproudí krev tím správným způsobem a v každém díle do vás nasolí takovou dávku briskně sesumírovaných informací a stále vyhrocenější zápletky, jež nadměrným vytěžením svého nesmírného potenciálu rovněž získala seriálu pár rekordů, až se vám z toho protočí panenky. Bohužel, vinou toho je Death Note jen jednorázovou záležitostí „Raketový vzestup, náhlý pád“, která je s přibývajícími díly, kdy se na sebe jen vrší stále neuvěřitelnější hlavolamy a dva mozky s velkým M na sebe šijí jednu boudu složitější než druhou (jejich předpoklady navíc mnohdy nevycházejí ani z toho, co ví oni, jako spíš z toho, co ví pouze divák – kam se hrabe The Mentalist), čím dál průhlednější. Postupem času, kdy se už nelze jen nechat unášet rychlým spádem děje, ale tvořit si komplexní představu, vyplouvají na povrch dříve opomíjené malichernosti a scenáristická bezradnost jak ve skládání vytvořených dílků příběhového puzzle, tak v od počátku nastolených trademarků (např. neustálé dovysvětlování motivů skrze monology postav, jenž bohužel namísto záměru jen potvrzuje jednorozměrnost postav a slaboduchost scénáře v detailech, které přímo nesouvisí s hlavní linkou). Při případném sledování doporučuji zhustit seriál do prvních 10-15 dílů, pak je to za čistých 5*, v dalších se pouze prohlubuje zklamání z vyvěrajících chyb a pramalých posunů v ději, potažmo v celkové skladbě na povrchu excelentního, v jádru omezovaného anime. 7/10 (07.09.2009)

Zo začiatku dokonalá naháňačka na mačku a...no, mačku. Obaja súperi boli vyrovnaní a ich súperenie bolo také silné, že stačili slová a predsa mal človek problémy s nervami. Zlom nastal po 17. časti, kde do deja vstúpila spoločnosť Yotsuba, no aj tu sa po pár častiach podarilo vybudovať zdanlivo stratenú atmosféru a pasca na Kiru z Yotsuby sa dala vyrovnať lepším scénam z Bournovho ultimáta (čo sa týka napätia). Bohužiaľ nastal ďalší zlom po 26. časti a tu sa už s novými hrdinami zoznamuje ťažko a s nechuťou. Je pravda, že pri predposlednej časti sa to vrátilo do starých koľají, no pocit, že menej je niekedy viac sa len tak nezmyje. Rozhodne ale treba vidieť kvôli sympatickej animácii a psychologickej hre ktorá sa len tak nevidí. (17.09.2008)

K Death Note jsem zpočátku přistupoval s jakýmsi despektem a očekáváním. Jelikož v žebříčcích na prvním místě vystřídal mého oblíbeného Kenshina, říkal jsem si v duchu "tak se ukaž, co v tobě je". A skutečně, už od prvních dílů se děj rozjede a nezastaví. Light najde Deník smrti, zjišťuje, co všechno se s ním dá dělat, a zároveň se musí mít na pozoru před policií a obzvláště "L". Nenapadlo by mě, že může být napínavý seriál, kde se velká část odehrává ve vnitřních monolozích hrdinů, ale tenhle myšlenkový souboj Light x L je strhující a skvěle promyšlený. Kolikrát jsem se přistihl, že zkouším uvažovat s nimi. ..Tolik k první polovině, která si snad i zaslouží ne úplně čistých 5 *. Ovšem, seriál má ještě druhou polovinu. Nevím, jestli to byl přesně díl 17, kde se to zvrtlo, jak zmiňují ostatní, ale prostě od určitého momentu se to zlomí. Z Miso Aname, zprvu roztomilé a i docela uvažující holky udělají trapně infantilní kr*vu a z Matsudy trapně infantilního v*la. Ne že by tam předtím nebyl humor (Ryuk rulez), ale zapadal do docela vážného a seriózního tématu. Ovšem pak vyloženě rušil. A taky změnili znělku, ho**da, příjemně poslouchatelnou rockovou písničku vyměnili za rádoby drsnou metalárnu. Ach. Nicméně, nicméně, stále se to ještě dalo sledovat a bylo to docela zajímavé a napínavé. Až někam k dílu +/- 26. Aniž bych chtěl moc spoilovat, nová postava mi byla veskrze nesympatická a konec bych si taky představoval jinak. Snad jen ta hudba byla skvělá pořád. ___ Procentuelně asi 90 % za první polovinu, 75% za 3./4 a slabých 60 za poslední čtvrtinu. (07.11.2007)

Skvostem je především první část seriálu, na níž oceňuji její filosofický rozměr. Sledujeme, kterak nadaný student dostane do rukou "hračku", která má moc změnit svět tak jak ho známe a my se nemůžeme ubránit etickým otázkám "Co je vlastně správné?" a co bychom na Lightově místě dělali my. Přiznávám, že jsem Kirovi tiše fandil a díly kde s Ryuukem za zády svádí dechberoucí, psycholgickou bitvu se svou nemesis, geniálním "L", mě chytly tak, jak možná ještě žádný seriál předtím. Kvalita seriálu v mých očích úměrně klesá s tím, jak postupně na scéně ubývá Ryuuk a větší screentime naopak získává Misa Amane. Seriál se postupně mění v tuctovou kriminálku, která, pravda stále má své skvělé momenty, komornějšímu úvodu se však již bohužel nedokáže vyrovnat. (03.10.2017)