Obsahy(1)
Časosběrný dokument P. Štingla zachycuje v průběhu tří let a během několika setkání v zákulisí, herecké šatně i na půdě DAMU nezapomenutelného herce Borise Rösnera (*25. 1. 1951 – †31. 5. 2006). Rösner odkrývá vlastní duši hluboce přemítajícího tvůrce a nic si nenechává pro sebe, stejně jako před studenty svého hereckého ročníku. Otevírá se divákům, aby popsal herecký život, jak ho sám už od dětství poznával v divadelní šatně své matky, herečky Jarmily Horské. Herectví se mu zadřelo pod kůži a úvahy o jeho vztahu k životu ho doprovázely takřka na každém kroku. Jeho vzpomínky se dotýkají také kolegů, od nichž se učil – především V. Vosky, se kterým hrál v průběhu šestiletého angažmá v divadle ABC. A právě tam jej dokument zachycuje na hereckém vrcholu při jeho návratu ve hře "Frederick". Na jevišti ztvárňovaný život slavného francouzského herce se tehdy začal prolínat s jeho vlastním osudem a bilancováním. V rolích Fredericka, Cyrana nebo Lakomce, jak sám říká, v posledních letech „umíral“ na jevišti nesčetněkrát. Dokument zachycuje čas slávy korunovaný převzetím Thálie, hereckého ocenění z rodu těch nejvyšších, ale i čas nemoci, kdy se herec dozvěděl a přijal svou diagnózu. Nakonec už rozhovor s dokumentaristou nedokončil... (Česká televize)
(viac)Recenzie (14)
Vynikající dokument, stojící na naprosté otevřenosti zpovídaného i na režisérově citlivém zařazování záběrů, v nichž herec neví, že je natáčen... - Nejsmutnější ovšem je závěrečná pasáž, v níž Boris Rösner hovoří o tom, jak je mu již lépe a vyjmenovává vše, na co se těší, co plánuje.. a Smrtka, ta děvka stará, si přitom již brousila kosu... ()
BR o hercích: "Když jsme zraněni, nekrvácíme. Když nás zabijí, neumíráme. Když říkáme: miluji tě, přemýšlíme, co je v další replice. Co je to vlastně duše herce? Průvan. Studený vzduch ve vypůjčeném kabátě..." Výjimečná herecká osobnost, pedagog, gentleman - s ojedinělým talentem i hlasem. Kvalitní časosběrný dokument, jenž mapuje poslední tři roky života umělce-člověka. ()
Portrét vynikajícího herce, který značně převyšuje běžnou úroveň televizních medailonků. Boris Rösner je tu předveden jako herec, pedagog, režisér i člověk. Chvíli je veselý, jindy vážný, možná v nestřeženém okamžiku i cicilní (přestože tvrdí, že když herec vidí zapnutou kameru, tak vždycky hraje, třeba i sebe). ()
Hořko-sladký časosběrný dokument, který měl původně představit život a myšlenky jednoho vynikajícího herce (dnes můžeme díky archivním záběrům z představení, filmům a dabingům obrovsky litovat, že tu s námi tento herec nezůstal minimálně o dvacet let déle) a nakonec se stal jeho labutí písní. Z rozhovorů je zcela patrná Rösnerova inteligence, vzdělanost, smysl pro humor, velikost. Když se v posledních minutách svěřuje s tím, jak se těší na roli dědečka a návrat na divadelní prkna, člověk pocítí smutek nad tou obrovskou nespravedlností, že k těmto věcem již nedošlo. Boris Rösner byl velikán českého divadla, filmu (pohříchu tam nedostával ty nejlepší příležitosti) i rozhlasu a dabingu. Bohužel byl národu odebrán na vrcholu kariéry, která si zasloužila další pokračování. Nejen díky tomu, ale i díky citlivé formě a chytré kombinaci záběrů z divadla s rozhovory, stojí tenhle dokument za shlédnutí. ()
Doteky absolutní pravdivosti až na dřeň... Smekám... Režisér si s Borisem Rösnerem dlouhá léta povídal o tom, kde končí herci role a kde začíná jeho opravdový život. Po sedmnácti letech za ním herec přišel, že právě teď takovou roli, která toto téma řeší, hraje. Jednalo se o divadelní hru "Frederick" od Érica-Emmanuela Schmitta. A tak vznikl tento dokument. V příběhu hlavní postava Frederick, kterého herec hrál, umírá na rakovinu a to se také stalo Boris Rösnerovi. Filmový dialog s hercem tak zůstal nedokončen a dokument končí předčasně. ()
Galéria (1)
Zaujímavosti (1)
- Režisér Pavel Štingl si s Borisem Rösnerem dlouhá léta povídal o tom, kde končí herci role a kde začíná jeho opravdový život. Po sedmnácti letech za ním herec přišel, že právě teď takovou roli, která toto téma řeší, hraje. Jednalo se o divadelní hru „Frederick“ od Érica-Emmanuela Schmitta. A tak vznikl tento dokument. V příběhu hlavní postava Frederick, kterého herec hrál, umírá na rakovinu, a to se také stalo Borisi Rösnerovi. Filmový dialog s hercem tak zůstal nedokončen a dokument končí předčasně. (sator)
Reklama