Anjeli a démoni

Když vám film připadá zábavný akorát ve chvílích, kdy se naplno ozvou noty Hanse Zimmera, je něco špatně. O to víc, když se neozývají zase tak často a zbytek je jen přehlídka stupidních dialogů, které sice mlátí diváka po hlavě nejrůznějšími slovíčky, k jejichž přeložení potřebujete výkladový slovník, ale dvakrát velký smysl přesto nedávají. Znuděný Hanks dvě hodiny a něco běhá po nejrůznějších památkách, u každé z nich udělá vyjevený kukuč a nastartuje přednášku, kvůli jejíž zdlouhavosti umřou další lidé. Což vám ale bude stejně jedno, protože během první půl hodiny upadnete do stádia TOTÁLNÍ znuděnosti, kdy se lze vážně jen drbat na hlavě a kroutit hlavou nad tím, jak je možné, že Howard v jeden rok natočí famózní Duel Frost/Nixon a v závěsu za ním takovouhle prokřesťanskou (omluvnou?) agitku, v níž sice běhají dobří herci a celé to kočírují zkušení hollywoodští bardi, ale přesto je výsledkem vizuálně nuzná detektivka, jejíž IQ nemá daleko k houpacímu koni. Langdonovo hledání Galileovy knihy je pro mě ale neotřesitelné "guilty pleasure". Tolik imbecility jsem totiž hodně dlouho neviděl. A ten naducaný honorář měli dát radši McGregorovi. Ten aspoň nejel na neutrál. 5/10 (15.05.2009)

Scénář: David Koepp, Akiva Goldsman .. Pařížské pátrání mi bylo mnohem bližší. Tahle Římsko-Vatikánská pátrací linka byla s každou další (vyšetřovací) hodinou stereotypnější, byť občas přeskočil mezi stovkami slovních výměn a naivních-přesně časovaných objevů nějaký ten poutavější moment bičovaný především výtečnou hudbou Hans Zimmera. To vše se navíc hrne v příjemně vysokém tempu. Řemeslo mají tvůrci, jakožto postavy, v ruce a herci jim naštěstí škodu nedělají. Tom Hanks je již (bez paruky) normálně zastřižený, ale ani tak moc života filmu bohužel nedodává. Tak se snaží alespoň kolegyňka Ayelet Zurer a výborný Ewan McGregor. Celkově pro mě ne tak zajímavé jako Da Vinci Code; navíc ve finále s naštváním za smířlivá gesta k církvi. (18.05.2009)

Robert pátrá o život, nenápadně flirtuje a dělá si nepřátele kde jen může. Znovu. Ale proti Šifře tentokrát pár věcí drhne. Nejvíc asi křičí pár žánrových klišé. Hlavní postavy hrají o životně důležité minuty, ale stejně za každým rohem čeká vysvětlovačka náhodné symbolické zajímavosti. A hlavně se dostavuje syndrom druhého dílu v té nejsilnější podobě. Zase zohavené tělo, zase atraktivní a náhodně nalezená parťačka a zase pointa, která leckterým předchozím zvratům lehce podtrhává nohy. Ale stejně se na lepších 70% dostat prostě musím, ať už za to, že v podání jiného herce by se Langdon stal jen figurkou, čemuž bravurně zabraňuje Hanks, nebo za to, že Ewan McGregor slaví fenomenální comeback. Ale hlavně za to, že ty dvě hodinky bych netipoval ani na polovinu, protože všechno rychle sviští, děj se nezastavuje ani na chvíli a škatulka archeologicko-dobrodružného filmu je naplněna maximálně. (20.05.2009)

Dnes jsem si osvěžila v paměti tento film a musím uznat, že zde není opět nouze o akci, napětí a to správné mystično. Je příjemné, že příběh má spád, rychlost, člověk se u něj nenudí, stále se něco děje. Opět se zde, stejně jako u Šifry, ponořujeme do zápletek s tajemnými odkazy dávných mistrů, v tomto případě máme co dočinění i se samotným Vatikánem. Za co ale srážím hvězdičku byl otřesný dabing Toma Hankse. V prvních momentech jsem si myslela, že film kvůli tomu vypnu, protože mi to trhalo uši, ale vydržela jsem to a jsem ráda. (16.06.2013)

FILMOVÁ NOC 2009. Jakékoliv kontroverze (a tudíž zajímavosti) zbavený pokus o žánrový film (ve kterém jsou cca. dvě relativně zdařilé žánrové scény zabity patosem či neschopností filmu vzbudit napětí a zájem o postavy), který se marně snaží vyprávět o tom, že vymyšlení hodní Ilumináti usnadní Konkláve volbu nového papeže (protože ze 4 kandidátů odstraní většinu) a dopomůžou blábologovi Robertu Langdonovi dopsat druhou část jeho knihy, za kterou si vyslouží uznání na Harvardu a vydělá si velké peníze. Kolem ŠIFRY MISTRA LEONARDA byla alespoň diskuze (protože to byl otravný mid-cult) a divák se její blbosti musel smát, ale její pokračování tak okázale vrší jednu absurditu za druhou, je schématické a s tunou klišé, že se u něj nedá bavit, když je naprosto bez života a nenabízí ani jednu stylisticky opojnou scénu a z hlediska vyprávění a žánru fatálně selhává. 3/10 (za hudbu) (13.06.2009)