Kráľovná Alžbeta: Zlatý vek

Pokud čekáte velkolepé námořní bitvy ve stylu Pirátů z Karibiku, rovnou si nechte zajít chuť. Triky mi přišly neuvěřitelně slabé, a námořní bitvy tu spíš než dechberoucí akci připomínají jako byste s kamarádem hráli lodě na papíru. Prostě párkrát se vystřelí z děla a v podpalubí se řekne: Zásah, potopili jsme 2 lodě. A úplně nejvíc mi tu vadil Clive Owen. Ten člověk je prostě z jiné doby. Do 15. st. opravdu nezapadá, sorry. Pěkné kostýmy a skvělá Cate Blanchett. Nic víc, nic míň. A ani jako naučná lekce z dějepisu Zlatý věk neobstojí, pff (01.02.2008)

Nuže předstup Alžběto před krále Flankera.27, vládce Andalů a prvních lidí, a vyslechni rozsudek. Co stránky historické se týče, výhrad by několikero se našlo. Jmenovitě tvé uvrhnutí Raleigha do žaláře se událo až roku 1591. Po vládnutí tvém nedá se příliš o míru a blahobytu hovořiti, jakož i situace španělská dramatická tolik zase nebyla příčinami válečnými, leč devalvací obrovským přílivem zlata z nového světa způsobenou. Též vyobrazení tvé co matky národa s dítětem Raleighovým (což k jedné z předešlých výtek se váže), nebyloť mi zcela po chuti. Některé osoby významné zde nevidíme, v opaku toho jiné jsou zde naddimenzovány jaksi. Pak stránku filmovou a dramatickou zde máme. Zde rozhodně smysl pro efektní záběry neupíráme, jakož i výborná práce s barvami, světlem a hudbou jeví se mi. Dialogy však váznou místy, toliko tezemi o významu tvém stávají se pro poučení generace budoucí a tvých skutků neznalé shledávám. Rovněž tak vyznění celkové místy glorifikací národní stává se. Charakter Filipa II. a Španělů vůbec pak příliš jednorozměrný zdá se mi. Bitva závěrečná pak symbolem se stává rčení ustáleného "ilustrační záběry". Přesto nenudíš a společnost tvá příjemnou jevila se mi. Proto verdikt můj jest smířlivý a pozitivní celkem. (26.11.2007)

Obecné nenadšení a zamáčknutá slza za předešlou Kapurovou Královnou mě předem nahlodalo tak, že vstříc tomuhle filmu to nebyl sprint ale líná plážová chůze a jak to dopadlo? Jako téměř vždycky, když se mi do něčeho nechce .... byla jsem moc spokojená a taková nějaká menší a ještě menší. Cate od minule ohromným způsobem herecky vyrostla. Z jejího hraní, polohy hlasu, výrazu i z nošení oblečení mi běhal mráz po zádech..... i z kamery, když královnu zabírala v kontextu s mohutným sloupem jako nepatrnou postavičku, aby z ní v jiném udělala giganta, který se zapíše do dějin. Ani ta romantická linie mi nevadila, ani Alžbětina hysterie, když zjistila, že její přátelé jsou pár - že ji "opustili", to všechno k ní patřilo jako k člověku a to všechno musela v sobě jako královna popřít. (18.02.2008)

Moc nerozumím o tolik slabšímu hodnocení druhého dílu. Stejně jako první film dobře a vizualně vytříbeně vypráví osudy zajímavé etapy anglických dějin. Sled událostí není o nic méně zajímavý než v předchozím filmu. Spíše naopak, protože zde je k vidění vláda Alžběty coby vyspělé panovnice. A neustálý vnitřní konflikt jejího soukromého života s veřejným napsal Michael Hirst také dobře. Jediné co bych režisérovi vytknul, je že mohl snad lépe natočit velkou námořní bitvu, jejíž potenciál i přes pár epických obrazů moc nevyužil. Třetí díl by této panovnici slušel. (07.12.2012)

Jakkoli má Clive Owen drtivé charizma a při jeho upřeném pohledu se nejedné divačce podlamují kolena, jeho postava Sira Raleigha je opravdu velkou popkornovou úlitbou a jeho z prstu vycucané milostné avantýry (potažmo jak s Bess, tak i s Alžbětou) dělají z celého filmu telenovelu. Chtělo to více středověké temnoty, špíny, sy(u)rovosti a zákulisních intrik (které tak činily zajímavým předchozí díl) a méně nevěrohodného cukrkandlu. Cate Blanchett zpočátku znamenitá, ale postupem času, s čím dál více houstnoucí atmosférou, kdy se nad Anglií stahují mračna, se její Elizabeth stává afektovanou, teatrální a pro mě málo uvěřitelnou. Výsledek takový nijaký průměr - ani plnohodnotný historický biják, ani vzrušující sonda do Alžbětiny duše a jejích niterných pocitů. (02.02.2008)