Táto krajina nie je pre starých

No country for old men je kvalitná filmárčina, narúšajúca zažité naračné postupy a je až neuveriteľné, že práve tento film si Akadémia vybrala medzi ostatnými (hoci tiež poriadne antioscarovskými) kandidátmi ocenenie film roka. Počas troch štvrtín Coenovci výborne gradujú atmosféru. Predkladaná hra na mačku a myš je napínavá a isté nie je ani to, či na vás skvelý Javier Bardem (absolútne zaslúžené ocenenie, len nechápem, prečo sa nepobil s Day-Lewisom o plešatca za hlavnú úlohu) nevykukne s plynovkou či brokovnicou s tlmičom aj zo záchodovej misy. Dej sa darí výborne gradovať a jednotlivé scény úderne pointovať až do mexickej epizódky, odtiaľ to ide pekne dolu vodou. Práve rúcanie naračných must-be, ktoré je na NCfOM zaujímavé, je tu nahustené a v konečnom dôsledku u mňa láme väz možnému päťhviezdičkovému hodnoteniu. Pretože pokiaľ sa s postavou Josha Brolina vysporiada režisér tak, že divák nevie čo sa vlastne stalo a pozná len výsledok podobný koncom bežných štatistov vo filme, je to tak trochu „podrazácke nóvum“. Dozaista je to čierny vtípek od Coen Bros, na ktorom sa museli veľmi dlho zabávať avšak na mňa ako diváka to nepôsobí veľmi seriózne, lebo viac než Brolin si to odnesú moje divácke očakávania. V neposlednom rade nechápem zaradenie postavy Tommy Lee Jonesa. Predlohu som síce nečítal, takže neviem porovnať, ale jedinou úlohou TLJ vo filme je potácať sa odnikiaľ nikam a na konci vyklopiť nejaké to „povinné múdro“. Ak má ísť o zobrazenie nemohúcnosti predstaviteľov zákona, nech sa páči, avšak presne tento element je to, čo v záverečnej štvrtine spomaľuje a triešti dej. Coeni skrátka nesklamali, na druhej strane ani neohúrili. 8/10 (17.03.2008)

No čekal jsem mnohem více od filmu, který má takovou pověst. Jednoznačně mě zklamal nedořešený konec a docela mě naštvalo to "duchaplné" povídání Tommy Lee Jonesa, které mi přišlo víc než zbytečné a akorát odvádělo pozornost od hlavní dějové linky. Alespoň ta pumpička byla stylová. Celkem vzato, průměr. (27.02.2008)

Geniální Coenovský thriller coby variace klasického westernu, drsných thrillerů 70. let a dramat s etickým rozměrem, příliš sofistikované a po formální stránce dokonalé dílo. Už ten příznačný začátek - postsynchron s monologem šerifa vzpomínajícího na staré dobré časy se statickými celky příznakové jižanské krajiny, které svou délkou nutí k zpozornění a akcentují vyřčené... Coenové rozehrávají svou typickou fabulační hru, tentokráte ale jakoby navážno, s hlubokým dopadem převážně podprahového sdělení - ty obrazy tichého, obyčejného zabíjení jakoby měly vyvolávat aluze na Takové normální zabijáky, Javier Bardem však dává svému přirozenému zabíjení ještě nový rozměr - rozměr zásadovosti, zvrhlého etického kontextu a jakési obskurní čestnosti (je to jeden z nejlépe zahraných psychopatů, které jsem kdy viděl...), nese v sobě navíc ještě rozměr osudovosti; Josh Brolin zase v roli vietnamského veterána a zapomenutého svářeče dává vzpomenout na hrdiny westernů, vizuálně však jakoby tento cowboy vypadl z thrillerů 70. let, jejichž drsná atmosféra se prolíná celým filmem. Opačným nosným prvkem je stárnoucí šerif Tommyho Lee Jonese, který není sto vyrovnat se s uspěchanou a stále se zdrsňující dobou a nostalgicky se uchyluje k mýtu o starých dobrých časech (který je ovšem pouze chimérou, jak zazní přímo ve filmu). Typická generační propast, o čemž by mohli své povědět všichni stárnoucí učitelé a obecně staří lidé, kteří již světu a době svých vnuků nerozumějí... V tomhle zmítání je trocha existenciálna, trocha predestinace a zacházení s náhodou, Coenové hodně zvláštně pracují s příběhovou linií, záměrně narušují kontinuální strukturu vyprávění a nechávají diváka jednak na pochybách, proč co která postava udělala (motivační provázání je mnohdy hodně nezřetelné) a někdy záměrně uhnou linii příběhu zcela nečekaným směrem (bouračka, události v motelu v El Pasu...), je to taková hra s divákem (pro bratry Coeny hodně typická). Jejich film je plný toho nejbrutálnějšího násilí, ale vyznění je vlastně zcela opačné - latentně přítomný vypravěč ústy dosluhujících mužů zákona odsuzuje zvrhlou dobu (i když je otázkou, zda dříve nebyla ještě zvrhlejší...). V dnešním filmovém světě je až neskutečné, že se tvůrci ve svém vyprávění obejdou takřka úplně bez filmové hudby... To nejlépe svědčí o síle a přesvědčivosti snímku... Snímku o současné Americe, která se neliší příliš od té pionýrské...Poklona tomu mýtickému světu a jeho mužské podstatě...která je ovšem až příliš často vykoupena krví... (30.03.2008)

No Country for Old Men není filmem pro všechny. Spíš bych řekl, že je pro velmi malou část divácké obce. Coenové jsou se svým dílem určitě spokojeni, snímku nelze upřít silnou stylovost, ale k čemu to je mně, když jsem u něj málem usnul. Děj se sune kupředu neuvěřitelně pomalu, místy se dokonce, jak bych to tak řekl, nesune vůbec. Záběry na pustou krajinu (pokoj, auto...) jsou sice moc pěkné, ale to by nemohli trvat trochu kratší dobu a být méně statické? Vypíchnout musím neskutečného Javiera Bardema, nebýt jeho výkonu, byl by zážitek z filmu stěží poloviční. (04.08.2008)

Snímek je především masterclass v budování napětí. S dialogy se neplýtvá a dostatek prostoru je věnovaný neustále přítomné hrozbě jménem Anton Chigurh. Nekompromisní zabiják se leckdy vyžívá ve znepokojivě rozvleklých a vyprázdněných dialozích, jindy dokáže zaútočit zcela nečekaně. Kreace Javiera Bardema se zařadila mezi nejvýraznější filmové záporáky nejen kvůli nezaměnitelně odpudivému účesu, ale i díky vcelku věrnému vykreslení psychopatické osobnosti. (13.11.2022)