Spálené spomienky

Vynikající drama s excelentními hereckými výkony. Hlavně charismatický Benicio Del Toro je opravdu skvělý. Čokoládová kráska Halle Berry nezůstala o moc pozadu a perfektně Del Torovi sekunduje. Příběh není moc originální a přeskakování z jedné časové roviny do druhé také filmu moc neprospělo, ale způsob jakým je zahrán a zrežírován vše plně vynahrazuje. Susanne Bier se její americký debut vydařil a moc se těším na její další snímek. Líbilo se mi to hodně, takže nevidím důvod proč nedát pět hvězdiček, i když jsou trochu slabší........ (20.07.2008)

Nemám nic proti dramatům, mám je naopak rád, protože když nekončí přímo tragicky, bývá jejich závěr často zvláštně neurčitý (či neuzavřený), čímž mi připomínají reálný život. No, a v tomto směru jsem mohl být s tímto snímkem naprosto spokojen, mně ale vadilo něco jiného. Přes všechny tragické okolnosti, které děj přinesl, na mě cesta zasloužilého feťáka k lepšímu životu působila chvílemi až pohádkově. Po herecké stránce jsem neměl s nikým problém, což se o scénáři říct nedalo. Když se totiž lidem začnou dít dobré věci, čekám buď horor, což znamená, že se jim záhy začnou dít věci krajně nepříjemné, nebo jde o pohádku. No, a tohle byl podle mého názoru ten druhý případ. Film to sice nebyl špatný, ale jeho tvůrci projevili jen malý smysl pro realitu. Ale zase na druhou stranu, co já vím? Když u nás může organizovat dětské tábory pedofil, proč by si ve Státech nebrali na výpomoc k dětem profláklou smažku, že jo? / Poučení: Kdo se moc ptá, dozví se i to, co nechce. (31.07.2022)

V produkci Sama Mendese vzniklo vcelku povedené drama s přesvědčivým herectvím Benicia Del Tora, v rámci možností snesitelnou Halle Berry a s lehce naprůměrným Duchovnym. Moc se mi líbila "angažovanost" postavy Del Tora, kdy v první části byl spíše vedlejší postavou, aby poté strhl veškerou pozornost na sebe, za což mu po právu náleží ta čtvrtá *. (19.04.2010)

Na podobném typu takyfilmů mě ani tak neirituje jejich existence, ale převážně kladné divácké přijetí, které je způsobeno kýčovitým dojímáním se sám nad sebou a zdáním zážitku z uměleckého díla. Není to dílo samotné, ale jeho percepce, která mě nutí k napsání komentáře a demonstrativnímu hodnocení (uznávám, že pokud přistoupím na zdejší škálu a nebudu se ohlížet na červené zabarvení a extatické ohlasy, je to za jednu hvězdičku). Chvíli jsem přemýšlel, jestli se v případě amerického debutu dánské režisérky Susanne Bierové nejedná o počin, ve kterém je vše - od castingu až po zvolené formální prostředky (nechronologické vyprávění s netradičními úhly kamery, významotvorným nasvícením a montáž) - motivováno transtextuálně, ale spíše než o film o festivalovém kýči jde o überkýč hrající si na umění; ukázkový midcult. (Ve zkratce: transtextuální motivace je taková, kdy rozumíme konvencím a rozpoznáme jejich odchylky dle obeznámenosti s daným žánrem, typem filmů či rolí atd.) Vše zde má své opodstatnění jenom proto, že se jedná o trendy postupy známé z Forsterových, Haggisových či Iňárrituových filmů, ale zatímco v nich má epizodičnost vyprávění a kauzální (vztah příčina-následek) roztříštěnost vzhledem k návaznosti na určitý typ myšlení či zmapování určitého geopoliticko-národnostně-genderově-sexuálního stavu v omezeném časovém úseku své opodstatnění, zde tomu tak není. Stylisticky pak jde o autenticky se tvářící, ale přitom výrazně estetizovaný potěr, který hlavně nechce rozrušovat nebo znepokojovat, nýbrž posílením jemně vybrnkávacího motivu vyvolat emoce a zprostředkovat metafory, které slouží jako eufemismy a které by pochopil snad i Forrest Gump (manžel: zastřelen /nevidíme, pouze slyšíme, kamera se odklání/ manželka: pád hrnku a rozlití nápoje na zem). A kdyby byl někdo fakt tak pitomý, že by mu nedošlo, vo čem že to jako hele je, tak nám to pro jistotu ještě příšerně nehrající herci (Halle je hysterka i v reálu, u Del Tora pochybuji, že je ono mučednictví pouze součástí role) řeknou... a zopakují, jako kdyby byl divák úplné ťululum. Ale výrobci a prodejci endiaronu a zvracících pytlíků z takových snímků musí mít rádost. (14.09.2010)

Celkem originální vztahovka s velmi silným příběhem a perfektními výkony Del Tora a Halle Berry. Zejména Benicio byl jako abstinující feťák, který snahou pomoci vdově po nejlepším příteli pomáhá i sobě, vynikající. Jen ty flashbacky mi vadily - kdyby příběh postupoval chronologicky, bylo by to lepší, ale i tak je to na 90%. (19.06.2009)