Uhol pohľadu

Terorismus, 11. září, americký prezident.. bum bác, odhalení, košatý happy-end!! Za oceánem o tom zřejmě chtějí vyprávět, tak jim to nechejme. Na střechách domů vykukují k zásahu připravení odstřelovači, všude se to hemží nejtajnějšími agenty, tamními policisty.. Do španělské Salamancy totiž míří světoví hlavouni, přičemž ten největší a nejcennější má mít momentálně důležitý projev. Zazní výstřely; jenže všechno bude docela jinak. Ve zmatku, krvi a falešných agentech se má vyznat „typický americký klaďas“ Dennis Quaid a úsporná stopáž má jedno výrazné plus.. Nosná sekvence samotného atentátu je totiž neustále vracena a nabízena pohledem několika zásadních svědků. Je to vskutku zajímavá mozaika, do které přibývají další dílky, odhalující celou konspiraci. Zhruba v polovině daný flashbackový postup začíná kapánek nudit, nicméně „úhel pohledu amerického prezidenta“ dá ději nový impuls, stejně jako fakt, že jsou nabízeny postavy (holčička Anna, rozplétání dalších atentátníků), které nás s ohledem uplynulého o to víc zajímají. Divák se tak stává součástí „vyšetřovacího“ týmu. Do nadprůměru snímek tahají i lidé po boku režiséra. Kamera (Amir Mokri) je v neustálé permanenci, střihová (Stuart Baird) propracovanost je na nejvyšší úrovni. Občas to sice zavání lehkou neuvěřitelností (automobilová honička, jeden sám zlikviduje vycvičenou prezidentskou ochranku) a propagandou těch pravých amerických hodnot, nicméně to má neuvěřitelný spád, klíčové okamžiky jsou čitelné a celé je to smíchané s úctyhodným přehledem. I herecky je snímek s ohledem na žánr radost sledovat, například takového Foresta Whitakera v roli turisty, který snímku dodává trochu toho humanismu. Nějakou zásadní hloubku nehledejte, nicméně ke konci vyvstává otázka, zda-li je život jednoho člověka (i když je to prezident nejmocnější velmoci) ceněn víc, než život desítek lidí kolem.. 70%. (12.07.2008)

Uhol pohľadu bol nakrútený v roku 2008, ale ja som si ho s pani manželkou pozrel až o 10 rokov neskôr. Vždy ma lákal, ale nakoniec mi vždy do filmovej cesty prišli iné priority. A roky utekali a utekali, až sa z nich stalo okrúhle desaťročie. Koncom roka 2017 sme pozerali seriál Punisher a v ňom bola jedna epizóda poňatá práve ako Uhol pohľadu – krvavý teroristický útok vyrozprávaný z pohľadu viacerých osôb. A keďže šlo o dobrú časť, rozhodli sme sa pozrieť si konečne aj „originál“. A "musím" mu dať 4*. Je príliš originálny na to, aby som mu dal "len" 3*. Žiadna srdcovka to nie je. A zrejme ani nikdy nebude. Nie je to film, ktorý potrebujem vidieť štyri razy do roka. Vlastne si myslím, že ho zase ďalších 10 rokov neuvidím. Ale je to proste svojím spôsobom jedinečné, hra s časom je miestami až bravúrna (hoci mám pocit, že pár detailov tvorcom nenápadne uniklo, ale aby som to vedel potvrdiť, musel by som si to pozrieť viackrát po sebe) a herci dostali veľmi stručne, ale v konečnom efekte pôsobivé postavy, ktoré väčšinou mlčia, ale u každej je naznačených aspoň pár zaujímavých drobností, ktoré z nich robia človeka, ktorého životný príbeh by nás zaujímal, keby... keby naň bol čas. Lenže nie je. Hoci film začína sprudka a vy sa možno budete preto pýtať, či to môže byť ešte besnejšie, keď už začiatok je šialený, tak vám odpoviem, že – môže. Najmä v druhej polovici, kedy do seba jednotlivé veci začnú zapadať, sa z toho stáva v podstate nonstop akčný film. Ponúka veľa mrazivých, intenzívnych, naturalistických a desivých scén. (02.01.2018)

Mozno niektorim z vas bude trosku liezt na nervy niekolke vratenie sa spät ku 12-stej hodine, kde sa ma odohrat utok na prezidenta Spojenych statov z pohladu redakcie spravodajstva (Sigourney Weaver), ochrankara (Denis Quaid), turistu (Forest Whitaker), alebo aj samotneho prezidenta (William Hurt). Preto sa aj film vola Uhol pohladu. Avsak pacilo sa mi postupne rozuzlovanie pribehu ako puzzle a hlavne konecna, celkom slusne natocena nahanacka. Avsak celkom slusne mali tvorcovia premyslene aj to, v akom poradi sa ktory uhol pohladu divakovi ukaze. Mozno by som sa uplne na konci vratil este k tym osobam, ktore boli ukazane na zaciatku filmu, napriklad na redakciu spravodajstva, teda aspon k ludom, ktori to prezili... 14.05.2015 _______ Dennis Quaid - (Thomas Barnes) +++ Matthew Fox - (Kent Taylor) +++ Forest Whitaker - (Howard Lewis) +++ Bruce McGill - (Phil McCullough) +++ Édgar Ramírez - (Javier) +++ Zoe Zaldana - (Angie Jones) +++ Sigourney Weaver - (Rex Brooks) +++ William Hurt - (Prezident Ashton) +++ Hudba: Atli Örvarsson +++ ________ (Videl v kine 11.03.2008) +++ (12.03.2008)

Wau, to byl fofr, že jsem nestíhal ani počítat z kolika úhlů pohledu jsem to nakonec vlastně viděl. Skvělej nápad natáčet vlastně jednu scénu a tu s každým novým úhlem pohledu dalšího člověka dějově posouvat pomalu dál. Netřást občas tou kamerou, to prostě ve filmu nesnáším /vyjma Paula Greengrasse / neměla by filmová akcička nejmenší chybu, ale i tak byla hodně vymazlená. Letos je zatím v kinech opravdu velmi chudá úroda akčních filmů, takže na tohle jsem běžel nadrženej jak stepní vlk a odcházel zcela uspokojenej a to je zásádní. Hlavně ta městská honička no hmmmmmm ja se úplně olizoval nad tou dobrůtkou co mi kluci americký uvařili. Na zážitku z filmu přidává i sexy hudba. Matthew Fox v tom obleku se sluchátkem v uchu je přímo k sežrání a kdyby byl stejně jedlej i konec filmu, dal bych plnej počet hvězdic. (17.04.2008)

Z mého úhlu pohledu se jedná o velmi napínavý film, který ale funguje... eh, čo to tárám, leptá vaše mozkové jarní závitky jen jednou, totiž napoprvé. On si totiž zakládá na různém nahlížení na jeden kritický okamžik a tak z nepříliš zajímavého a náhodami propleteného vyšetřování učiní skutečně napínavou a zajímavou šou. Ale opravdu jen na poprvé. To kouzlo z druhým sledováním filmu rapidně zmizí. Jednak víte, kdo je ten zlý... eh, čo to tárám, kdo jsou ti zlí a jednak i ty různé úhly pohledu... eh, čo to tárám, různé pohledy zúčastněných přestanou být tou hlavní devízou filmu. Na poprvé čtyři na prodruhé tři, nechávám tři, protože ten hrdinný prezident to na konci filmu úplně poslal k šípku. To si pak člověk akorát řekne: "O čem to, doprdele, bylo? O tom, jakej je americkej prezident fuck kůl borec? Nebo šlo jen o akci?" No, můj dojem je, že nejdřív šlo nejspíš o akci, ale pak tvůrci ukázali karty a jasně dali najevo, že chtějí naznačit, že americký prezident je fuck kůl borec. (22.01.2013)