Recenzie (5)
Na to, že to bylo natočené ve dvacátých letech to není špatný film. Nemůžu ale také říci, že by mě nějak extra zaujal. Děj je poměrně jednoduchý- Není zlato, podceňovaný zlato najde, následuje jeho diskriminace, on se vzepře a chce krevní mstu, a pak se bohužel víc jak půlka filmu věnuje tomu, jak je svázaný a jak musí být souzen podle britského práva. Tato část mi celkový dojem na film docela pokazila, prakticky nic se tu neděje a moc nechápu důvod, proč je tak dlouhá. Nakonec je tedy právu učiněno za dost a "rebel" je popraven- všichni pláčou. Mně to bylo ale tak nějak jedno- přežije nebo nepřežije. Hlavně že už není nikde uvázaný a film může dospět do zdárného konce. ()
Manželský pár řeší v divočině, jestli potrestat vraha. Například ve scéně, kde plují v domku na řece a kolem nich je povodeň jsou záběry velmi působivé, silné vizuální obrazy, světelná atmosféra (hraje tu Kulešovova žena). V snímku vidíme několikrát slavný "Kulešovův efekt" .Kulešov si jako první uvědomil, že film vzniká mimo záběry a divák mezi dvěma střihy neustále zpřesňuje. Mezi jednotlivými střihy tedy vzniká určitá intelektuální práce diváka. Jeden záběr s druhým nějak interaguje a vy z toho vytvoříte nějakou odezvu a rodí se z toho něco třetího. Ve snímku také vidíme pozůstatky melodramatu z minulého sovětského období. ()
Podľa poviedky Jacka Londona "The Unexpected". Dej je zasadený do nehostinného prostredia a rozpráva príbeh zlatokopov, z ktorých jeden podceňovaný muž zabije dvoch členov skupiny a ďaľší dvaja ho chcú odsúdiť podľa britského práva. Začiatok a koniec je zaujímavý a má dynamiku. Nedá sa to povedať o strednej časti, ktorá navzdory zobrazovaným útrapám je zbytočne naťahovaná. Druhý komentár. ()
Zítra mám jít na operci kýly a dneska nachladil nebo dostal kovida, vida. Je to sice nepříjemné, ale zato jsem odhalil vztah mezi nemocí a finematografií. Dalo by se předpokládat, že k nemoci se hodí spíš nějaký lehký dobrodružný film či snad nějaká laciná komedie. Ale pro mě to neplatí. Já se pod vlivem zdravotních poruch dívám na ruské filmy. Z toho také dovozuji, že nemocen jsem byl už včera... Čtu si o slavném "Kulšovově efektu" a myslím na to, jaký třetí význam lze v závěrečné scéně odvodit z viselce a čipery, který se přijde do srubu rozloučit. Ale možná to zrovna onen efekt není, možná mezitím prošlo mnoho času a interakce už není možná... Zato Jack London je pro ruskou duši jako dělaný, aniž by si sám uvědomil. ()
Po zakonu by patrně mohl být označen i jako psychologický thriller s přechody do horroru. Po krátkém úvodu, kdy dojde k vraždě dvou členů skupiny, sledujeme interakci tří postav - vraha a manželského páru, kdy ona zastává přesvědčení, že nemůže zabít člověka, i když je vrah, zatímco manžel by s tím problém neměl. A tak tito tři prožijí neurčitě dlouhé období spolu v děsivém srubu, který bičují živly, teče tam voda ze všech stran a nestále musí být ve střehu, takže spí na střídačku a se zbraní. Když je čekání už moc dlouhé a zákon nemůže přijít, manželé uspořádají soud, kde zastanou všechny role, kromě vraha, aby to už mohlo skončit. Kromě skvělého střihu, výpravy a výběru doprovodné hudby je fascinující sledovat herce, kteří jsou zároveň špinaví, šílení, na pokraji zhroucení. Bylo to opravdu psycho. ()
Reklama