30 dní dlhá noc

Na městečko Barrow se blíží Bouře století spolu s Prokletím Salemu. Aneb takto nějak by to vypadalo, kdyby tato dvě díla mistra hororu Stephena Kinga spolu měla literární poměr, a z jejich spojení by vznikl potomek:) Někdejší idol dívčích srdcí a absolvent Fakulty je šerifem zapadlého městečka kdesi na Aljašce. Nutno říct, že Josh na tomto postu obstál velmi věrohodně. Jeho "sacrifice" je vskutku odvážné, ačkoliv on sám se z něho dlouho radovat nebude. 30 dní dlouhá noc upoutá především slušným vizuálem i obsazením. Již několikrát mě Ben Foster přesvědčil, že vyšinuté a nevyrovnané charaktery mu sedí. Jistou dobu jsem ho měla zapamatovaného jako dobrotivého Angela z X-Menů, avšak s téměř každou další rolí mě jen utvrzuje v tom, že kladné a klidné postavy nejsou jeho nejsilnější stránkou:) Film mě lehce zklamal snad jen v celkovém pojetí. Myslela jsem, že mrazivé prostředí ve spojení s nekonečnou nocí je ideální "hostinou" pro pomalu budované napětí, nastupující děs a houstnoucí atmosféru. Jenže příběh je pojat přesně obráceně. Je akční, dynamický a krvavý. Pro samotné upíry mě napadlo přízvisko "Zompíři.":) Jako něco mezi zombie a upírem. Agresivní, rychlí a nenažraní. Nejvíce mě zamrzelo, že postava Bena Fostera nepobyla na scéně příliš dlouho a navíc jsme se nedozvěděli ani, co byl zač, stejně jako nebyl objasněn původ upírů. Proč vlastně přišli a odkud třeba. (10.05.2012)

Rok 2006 měl nekompromisní řezničinu Hory mají oči, což byl nejvydařenějši hororový remake a nejlepši horor toho roku, 30 dní dlouhá noc je nejlépe uchopenou adaptací comicsu za poslední roky a nejlepšim hororem roku 2007. (Aniž by obsahovala jakýkoliv sociálně-politicko-kritický osten, stačí metažanrová podívaná par excellence). Rodriguez, Snyder a Satrapiové by se povinně měli podívat, jak se adaptuje comics do filmové podoby, přičemž se zachová jeho look a přeloži se jedna řeč (komiksová) do té druhé (filmové) a dynamika a drajv se neztratí, navíc všechny odchylky od comicsu jsou k dobru věci a děj i postavy v něm dělají plastičnějšim(i). Chce to přitom jenom tak málo: trochu saturovat barvy, začit ustavujícím velkým celkem, poté prostřihnout na pečlivě komponovaný záběr s chytrým rámováním a dle comicsového políčka rozestavenou postavou a dát kameře volnost a hybnost, nechat ji propojit dvě políčka do jednoho promyšlenou jízdou. _____ S čistým svědomím můžu řict, že takhle povedená upířina tady nebyla od Near Dark, upířina, která si je vědoma svého předobrazu a silně z něj těží v budování heterosexuálního vztahu hlavní dvojice, jenž je obrácen na ruby, a takhle atmosferická a nekompromisní podívaná tady nebyla od Mlhy. Co sejde na tom, že dialogy jsou horši a plné klišé, když je pronášejí herci, kterým to - a překvapivě včetně zarosteného Harttneta - věřim a co na tom, že ty přechody mezi jednotlivými dny ubírají filmu na efektivitě, když hororů, v nichž patnáctiletí kluci sekají o dobrou polovinu let mladšim holčičkám hlavu sekyrou, je tak zatraceně málo... (05.01.2008)

Bylo to desátého ledna, zrovna v době, kdy se většina lidí začíná pomalu smiřovat s tím, kolik novoročních předsevzetí už porušili, a venku foukal sakramentský vítr od severovýchodu. Než se setmělo, napadlo patnáct centimetrů a od té doby pořád dál hustě a vytrvale sněžilo... Tak začíná fenomenální Kingova upírská povídka Na dobrou noc. A proč ji cituji? Plně totiž vystihuje atmosféru, kterou 30 dní dlouhá noc oplývá. V prvních několika záběrech. Slade ji natočil dosti syrově a atmosféricky. Navíc je to "sawovské" lacinosti, co se týče zobrazovaného násilí, prosté a o to více působivé. Kouká se na to dobře a celý úvod až do ovládnutí města (resp. scény z ptačího pohledu - až uvidíte pochopíte) je naprosto dokonalý. Ovšem poté již tvůrci nedokáží vzdorovat neduhům, které plynou z tuctové předlohy, která dokázala zaujmout snad jen netradiční kresbou. Jsou to především dějová faux-pas, přílišná zkratkovitost, nekonzistenčnost rozkouskovaného vyprávění a kašlání na psychický dopad situace na jednotlivé charaktery. Čím více se stopáž blíží konci, tím více to padá na žebříčku kvality. V mezích ucházejícího filmu to drží pouze Josh Harnett a Sladova snaha okrášlit to tu tam nějakou šťavnatou scénou. Celkově jde o nesporně solidní počin, který dosti těží z toho, že pobodný snímek tu delší dobu scházel. Jakkoli "Třicítka" vypadá k světu, a je svým způsobem sympatická, tak stigmatu jednoduchosti a tuctové průměrnosti komiksové předlohy prostě přes veškerou snahu nemá šanci utéci... (01.11.2007)

A čakám aj naďalej, kedy už konečne niekto vytiahne dokončený, prepracovaný scenár pre zombie-vampire tematiku. 30 Days of Night patrý medzi obrazovo novodobé, celkom podarené pokusy, lenže má toľko scenárových chýb a hluchých miest, že to priam irituje. (np na začiatku filmu majú upíri ešte superrýchlu pohyblivosť, no potom, keď už ide do tuhého, kráčajú si jak na poobedňajšej prechádzke, a to napriek tomu, že ich kosia s buldozérom na ľad.) Prečo si každí tvorca siahajúci pre tento žáner myslí, že hĺbky postáv a logickosť do nej nepatria? (23.04.2010)

Moje pocity ze Sladeova pojetí velmi svérázně nakresleného a na mě osobně na pohled ne zrovna příjemně působícího comicsu jsou dost rozporuplné. To už tak ale se mnou bývá, když mi někdo naservíruje úvod, který svou atmosférou připomíná do vnitřností hluboko zaťaté spáry Carpenterovy Věci, pak to přiživí neskutečně makabrózním masakrem v měřítku při zachování takových podrobností nepříliš často vídaném a pak už to až do konce jen tak chladí něčím, co ze zásady nenazývám horrorem, neboť jediným klacíkem šťouchajícím do diváka je to, jak na pohled hnusní jsou zde přítomní vampejři (Podotýkám, že jsou naprosto úžasně nechutní;)). Ano, sem tam se sice objevil záběr či věta, která navodila na mé tváři uznalý úsměv, ale jinak jsem většinu času přemýšlel nad tím, proč ten, jenž stojí v čele svého lidu na počátku nového tažení proti našemu lidu, musí pořád vypouštět z huby takové nesmysly a proč se věci dějí tak podivuhodně jako se dějí. Mám radost z toho, že některé záběry vypadají jako oživlé stránky z té drsné knížečky, kterou si pamatuju z jednoho svého velmi oblíbeného hradeckého knihkupectví, ale některé věci naopak na plátně nefungují ani zdaleka tak jak si tvůrci zřejmě přáli. Jediné co zbývá říct je, že Melissa George je stále ta bad bitch pusinka jakou si pamatuju z Alias;) což sem sice vůbec nepatří, ale na druhou stranu je to pro mě argument hovořící ve prospěch jedné poměrně krátké polární noci. Nakonec tedy vyštrachám ze svého kapsáře 70% a budu čekat, jestli to příště třeba nebude lepší. (22.07.2008)