Réžia:
Jiří Sequens st.Kamera:
Miloslav HarvanHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Jaroslav Marvan, Vlastimil Brodský, František Filipovský, Jiří Smutný, Mirko Musil, Václav Kotva, Tomáš MuchkaObsahy(1)
Seriál Hříšní lidé Města pražského, který již desítky let těší televizní diváky, zrodil novou dramatickou postavu – pana radu Vacátka. Postavu, která se ve skvělém podání Jaroslava Marvana stala nesmírně populární. Také dnešní příběh vám znovu připomene jeho věčný souboj s pražskou galérkou... Je Štědrý den roku 1928. Rada Vacátko (J. Marvan) si chce ve svém rajónu uklidit a prověřuje všechny možné pachatele. Nakonec se soustředí na kasaře Nováka (V. Brodský), který je v podmínce a další rozsudek by tvrdě dolehl i na jeho rodinu. Má v péči malého syna, žena mu právě utekla. Ale pan rada zná kasařskou pověru, která praví, že na Štědrý večer se dají všechny pokladny světa otevřít, a to třeba i jen paklíčem, a jde si Nováka okouknout. Doma je jen jeho malý synek, který se těší na Ježíška, otec odešel pro tradiční rybu do hospody. A tak Vacátko schová kasaři jeho „nádobíčko“ a Štědrý večer stráví s kasařem a jeho synkem, aby zabránil nejhoršímu… (Česká televize)
(viac)Recenzie (75)
Pěkná atmosféra Vánoc, Štědrého dne z doby dávno minulé...První republika, chudoba obyčejných lidí, radost z prostých dárků, chudě ozdobený stromeček....má to své kouzlo. K tomu všemu jest naservírovaná příjemná zápletka, kde nejde o nic závažného...Vynikající Jaroslav Marvan a Vl. Brodský. Příjemná podívaná. ()
Než jsem v programu na 24.12.2006 zaregistroval tento krátký film, měl jsem za to, že kromě třináctidílného seriálu a čtyř celovečerních filmů už s Jaroslavem Marvanem jako panem radou Vacátkem nic nevzniklo. A tu se z televizních archivů vynořila inscenace, kterou Česká televize snad skoro vůbec nevysílá (možná se trochu mýlím). Ovšem díky faktu, že jsem film předtím neviděl, to byl velmi příjemný vánoční dárek, lahůdka, dezert po vánoční nadílce a já nevím co ještě. Obraz byl sice televizní a film ne tak výpravný (kromě pár exteriérových scén se děj odehrává jen ve dvou interiérech), ale rozhodně není o nic horší než další věci o hříšných lidech města pražského. V něčem snad dokonce ještě lepší: herci si o to víc se svými rolemi vyhráli a mluva hrdinů je tu ještě o něco roztomile vytříbenější - co věta, to hláška (dovolte mi tohle moderní slovo v souvislosti s tímto příběhem z první republiky použít). Štědrý večer pana rady Vacátka je milá filmová povídka, co pohladí. ()
Skvělá atmosferická derniéra skvělého detektivního seriálu, pražská mordparta rady Vacátka se patrně již rozpadla, jelikož pan rada je na tenhle případ docela sám...ale nikomu to asi nebude příliš vadit... (mně osobně jako poučenému divákovi vadí pouze vědomí faktu, že tahle role byla tou Marvanovou poslední...hodně symbolicky se tak uzavřela jeho bohatá umělecká životní dráha...) Smekám, pane Marvane... Podobné filmy a seriály: Pěnička a Paraplíčko, Partie krásného dragouna, Vražda v hotelu Excelsior, Smrt černého krále, Hříšní lidé města pražského, Panoptikum města pražského, Hříšní lidé města brněnského ()
Upřímně řečeno je to trochu zvláštní film. Jaroslav Marvan a Vlastimil Brodský jsou sice kvalitní herci, ale přeci jen nemají pořádně co hrát. Rada Vacátko totiž nemá s kým by Vánoce strávil a tak se vydá po kontrole kasařů. Alespoň takhle to chápu já. A pak mu ještě schová brašnu, aby mu vzápětí prozradil kde ji má, což moc smyslu nedává. Kdyby mu ji zabavil, pak ano. Přesto tihle dva špičkoví herci rozehrávají mistrnou partii nervů, kdy oba ví, ale tváří se, že neví. ()
Malý vánoční koncert dvojice Marvan - Brodský, která poklidně rozehrává na dialozích postavený štědrovečerní příběh o chudobě, pokušení, beznaději, ale také o naději a jednom dobrém skutku. Dobře vykreslená atmosféra dýchající mírem vánoc a přece pod povrchem vibrující napětím. Přes poněkud rozpačitou kameru a občasné zaváhání pro mě povedená Marvanova tečka za rolí Vacátka a současbě důstojné loučení s televizními diváky. ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (4)
- Hlavní hudební motiv, který podbarvuje titulkové sekvence, použil Zdeněk Liška již o deset let dříve ve snímku Polnočná omša. (Komiks)
- Pro nářadí k vyloupení pokladen se používá v příběhu slovo „vercajk“, které pochází z německého slova „werkzeug“, tedy „nástroje“. Další pojmenování kasařského nářadíčka je „Chrom Nickel Stahl“. Jedná se o materiály, ze kterých bylo nářadí zhotoveno, tedy chrom, nikl a ocel, navíc slovo „stahle“ je zaměnitelné se slovem „stehlen“, což znamená „(u)krást“. (sator)
- Točilo se v Praze na Malé Straně a Maltézském náměstí. (sator)
Reklama