Polnočná omša

Zfilmované pozoruhodné slovenské drama ve vzorovém československém provedení souvisí s filmem SMRT SI ŘÍKÁ ENGELCHEN; vánoce předposledního válečného roku vnitřně rozpolcené rodiny jsou položeny do kontrastu s typickým nacistickým válečným zločincem; nedefinují před námi schémata, ale živí lidé se svými individuálními osudy. Výborný scénář je podložen neméně znamenitou režií Jiřího Krejčíka a oslnivým hereckým obsazením. Jedná se o jedno z mezních děl první československé filmové vlny. A současně o nevšední pohled na Slovenské národní povstání. Zločinnost, lidská malost i ušlechtilost. V kapce se tu zrcadlí celý vesmír převážně malého lidství. (27.04.2021)

Nekompromisní divácké profackování hned na začátku filmu, které Ti dá jasně a drsně najevo v jaké době se snímek odehrává, odstartuje vynikající narůstání děje, který graduje skutečně skvostně. Dokonale úlisný esesák a zoufalá nastalá situace nenechává diváka nijak zvlášť vydechnout, což podporují i výborní herci. Nejen krásná, ochotná a nebojácná sestřička, či Šméralova slovenština a celkově jeho výjimečná role, ale všichni zúčastnění dávají do filmu potřebný cit a vážnost. Jeden štědrý večer, na který se nezapomíná. Liška se moc nevyjadřuje, ovšem i těch pár tónů stačí na to, aby film pozvedl, jako vždy. Nutná je také znalost (alespoň základů) němčiny. Stejně jako V hodině dvanástej jsou veškeré dialogy v němčině bez překladu, v závěru to filmu dost škodí. I neukončená situace s farářem je dost zvláštní. Nicméně vypovídající síla filmu je neoddiskutovatelná. Poslední dobou se mi ty zásahy do svědomí slovenské historie nějak hromadí, což je jen dobře. (17.07.2013)

Nemilosrdné svědectví doby. Krejčíkův nejen psychologický ponor do mysli narušené terorem.   Hannjo Hanse jako až myticky démonický nacista proti svým slovenským vynuceným nájemcům. Dobře situovaná rodina, která nelehkou dobou proplouvá poměrně snadno i díky synovi v Hlinkových gardách a zejména  svému nájemníkovi. Rodina, která si své stigma uvědomuje, ale není schopna a hlavně ani ochotna se jej jakkoliv zbavovat. Vidle do jejich pohodové nepohody hodí navrátivší se nezdárný syn partyzán a pomalu ale jistě se roztáčí kola nezvratného osudu.  Už tak výborné psychologické drama, kde má začátek i konec sílu odbití  kostelního zvonu. A zrovna ve chvíli, kdy jste ve zvonici ... Další československá pětka, nelze jinak. (17.10.2022)

Dalsi prekrasny dokaz toho, ze najlepsie filmy sa tocili v Ceskoslovensku v 60. rokoch 20. storocia. Drsny uvod do reality + stedry vecer, ktory sa asi tazko zabudne. Vyborni su najma herci : Kroner, Mystryk, Adamcikova, Vasaryova. Smeralova slovencina : no, je to usi piliaci otras, ale budem tolerantny : 89 % (21.05.2014)

Slovenské drama zasazené do období Štědrého dne 1944 sice rozhodně nezapře původ v divadelní hře, ale jako psychologická studie několika lidí s nelehkými dilematy funguje více než dobře. Režisér Jiří Krejčík si k realizaci přizval celou řadu českých spolupracovníků (i pár českých herců), takže je to jeden z mála opravdu československých filmů. Samostatnou pochvalu jako obvykle zaslouží i skladatel Zdeněk Liška, který tu moudře vycítil, že méně je někdy více. (12.05.2020)