Na hraně lásky

Na hranici priemeru a dobrého filmu, na hranici straty času a jeho príjemného strávenia. Ak vidím výborný film, pamätám si ho aj po dvoch rokoch. Toľko uplynulo, čo som videl The edge of love a ani neviem, že som niečo videl. Ako jednohubka po nedelňajšom obede je to fajn, za návštevu kina, alebo požičanie (nehovoriac o kúpe) dvd tento film asi nestojí. Možno pre niektoré špeciálne romantické ženské duše. (25.07.2012)

Neoslovilo mě to a že jsem to viděla jsem si vybavila až teď, po týdnu. Děj je rozplizlý, dialogy kýčovité, skoro jako kdyby se paní scénáristka pokoušela napodobit mluvu poválečných filmů, herci z valné většiny jaksi netuší, co mají hrát - jestli tu má někdo slušně napsanou roli, je to Matthew Rhys aka Dylan Thomas, který si taky jediný zasloužil honorář v plné výši. Sienna Miller doháněla selhání scénáristky seč jí síly stačily svou živočišností, chudák Cillian Murphy, obvykle super herec, se v tom potácel stejně jako jeho debilní postava, a nevidět Keiru Knightley v jiných filmech, mám silné podezření, že vůbec neumí hrát, ale jen rozkošně pomžikávat řasama a špulit pusu - bohužel nejsem chlap, takže to na mě jaksi nepůsobilo tak, jak asi zamýšlela. Nějak nechápu, proč tenhle film vůbec někdo natočil, a srovnání s Pokáním považuju za urážku jak autora, tak i režiséra a všech zúčastněných, včetně diváků. Nikdy více! (19.07.2010)

Verdikt: Tady tvůrci přestřelili. Film nepřináší nic nového, ohrané téma a prostředí, které jsme viděli nedávno v Pokání, nicneříkající vlečící se příběh, který po většinu času nut(d)í ke spánku. Jediné, co film zubynehty drží nad cigaretovým oparem, jsou Siena Miller a Keira Knightley, které zúročili své opravdové nefilmové přátelství. Keira hraje standardně výtečně, ale její roli matky působí neuvěřitelně, naštěstí v ní nepůsobí tak komicky, jako válčení a následný poválečný stav Cilliana Murphyho s tím jeho kukučem. (18.01.2009)

Na hraně lásky na první pohled vypadá jako filmový parazit snažící se zopakovat úspěch o rok staršího Pokání. Nasvědčovala tomu účast Keiry Knightley v podobné úloze, zařazení do období 2. světové války, trailer, který servíroval scény ne nepodobné právě těm z Pokání (Keira na pláži, odloučení vlivem války, atd.), dokonce i jeden z plakátů na tento film na mě působí jako vykrádačka plakátu určeného pro propagaci majstrštyku Joe Wrighta. Po shlédnutí filmu ale mohu s klidem říct, že tato podobnost je jen a pouze marketingovou záležitostí, kdy se producenti snažili Na hraně lásky prodat jako "něco, co je podobné a tudíž i stejně dobré jako Pokání". Na hraně lásky je ve skutečnosti méně rozmáchlým a intimnějším příběhem lásky, přičemž kdybych chtěl oba zmíněné film nějak odlišit, nazval bych Pokání epikou, zatímco v Na hraně lásky vidím převážně lyriku - příběh zde není tak košatý a komplikovaný, o to více prostoru je zde věnováno samotným postavám, což je třeba, neboť všechny postavy z milostného čtyřúhelníku jsou stejně důležité a je tedy třeba, aby jim byla věnována vesměs stejná pozornost. Nenapadá mě lepší označení pro tento film než melodrama, které je příjemně staromódní a postavy v něm mluví, jakoby předčítaly z "krásné literatury", jako by každá z nich byla nadaným básníkem (tím je ve skutečnosti jen jedna z postav), který dokáže bez většího rozmýšlení proměnit normální dialog v krásný kus poezie, což sice nepůsobí moc věrohodně, ale ve výsledku to filmu přidává na poetice. Divadelní kořeny jsou z tohoto filmu velmi cítit. Dialogu jsou opravdu skvěle napsané a příběh celkově, i když zpočátku vězí nějakou dobu v mrtvém bodě, s přibývající stopáží graduje a závěrečná katarze je dojemná, tragická a velmi efektivní. Někdo bude mít možná zpočátku problém se samotnými postavami, neboť ty jsou v úvodu jen letmo načrtnuty, což je problém který se s každou další minutou a jejich postupným vývojem pomalu rozplývá a v druhé polovině se z nich vyklubou vrstevnaté charaktery, které jsou hlavními pilíři celého filmu. Pokud jde o vizuál, jedná se o čiré orgie - barevná škála, kompozice, prolínačky, tónování...prostě nádhera. Pro takový druh filmu jsou velmi důležité herecké výkony, které dávají scénáři konkrétní tvar. V Na hraně lásky se sešli talentovaní zástupci mladé generace - Cillian Murphy snad ani špatně hrát neumí, Keira Knightley dokazuje, že dobová dramata jsou její parketou a v tomto filmu ze sebe vyždímala to nejlepší (vedle Pokání samozřejmě), Matthew Rhys mi byl po většinu stopáže velmi nesympatický, což se dá vzhledem k jeho roli považovat za úspěch a Sienna Miller po Interview opět dokázala, že vedle béček typu G. I. Joe utáhne i seriózní film. A zpívající Keira je úžasná! 90% (09.08.2009)

Běžné téma trojúhelníku v lásce. Dvě ženy milují jednoho muže, tento muž (ačkoliv je ženat) miluje sobecky jinou ženu, na kterou má jistou choulostivou vzpomínku z mládí. Obě ženy se přátelí, ale má to své hranice, protože každá nejlepší kamarádka je obvykle i nejlepší milenkou (jiného) manžela. Zkrátka : ve vyhrocené situaci se pozná charakter svůdníka, který sobecky lže u soudu jen, aby zpřetrhal rodinné svazky a vztah své bývalé milenky ke svému manželovi a dítěti. Nic převratného, dá se na to koukat, ale já jsem se nudila. Filmy tohoto typu nemám ráda a nesnáším falešné kamarádství a už vůbec ne lidi s charakterem, jaký nám tento film ukazuje. (05.04.2010)