Atlasova vzpoura: 1. část

Velmi zaujimavy kusok. Prave vdaka tym ideam a inovaciam v nom pouzitych. Korporacie, politikarcenie, lobizmus, dravost v podnikani, "solidarnost" a manipulacia s trhom. To vsetko je, myslim si v sucasnej dobe velmi aktualne a sposob akym su tieto prezentovane v tomto filme, mi pride celkom uveritelny. Technickej ani hereckej stranke nemam co vytknut. Netrpezlivo ocakavam Part 2. Dufam, ze sa dockame dynamickeho, odhalujuceho a originalneho zakoncenia. Odporucam. (11.10.2012)

Ayn Randová, jej epos, ani jeho divácka (ne)obľúbenosť, mi nehovoria nič moc (jediné moje stretnutie s touto autorkou prebehlo asi pred desiatimi rokmi, keď si z nej v South Parku robili srandu). Išiel som do toho teda bez akéhokoľvek názoru či averzie voči nej, alebo jej dielu a vyšiel som s miernou lobotómiou, spôsobenou mojou úpornou snahou nájsť v tom filme niečo viac. Nuda? Ani nie, scenár má tendenciu nažhaviť vás na ďalší vývoj, až sa vo všetkej tej tajomnosti sám zamotá a nielen že nič neprezradí, na konci vás vypľuje s nepríjemným WTF pocitom, že ste práve total zbytočne, zabili hodinu a pol života. Titulky pre nepočujúcich s ktorými som to omylom stiahol, tomu ešte dodávali "hlbší" rozmer, keď za každou zle zahranou emóciou, príde titulok "smiech" (napríklad), pretože bez nich, by som to asi nerozoznal. Alebo to nebral vážne. A Taylor Schilling nevie hrať. 30%, dvojku si pozriem už len pre účasť Larisy Oleynik (29.11.2013)

Atlas Shrugged, dystopický filosofický epos od Ayn Rand je prý v USA druhá nejvlivnější kniha po Bibli. Ideově patří do objektivismu, liberalismu a individualismu. Autorka je přesvědčenou kapitalistkou, bytostně věří v minimální stát, pasivní lidské svobody, v právo člověka být úspěšný a nezávislý. Odmítá socialismus jako cestu vedoucí k utlumení lidské podnikavosti a k destrukci rozumu. Odmítá náboženství, v němž vidí protiklad rozumu. U nás je román prakticky neznámý. O to víc potěší projekt který si vytkl za cíl převést ho na plátna kin. Výsledek je zhruba takový jaký se dal očekávat. Televizní zpracování, neumělé efekty a druhořadí, nikoliv však nutně špatní herci prozrazují že ambice filmu jsou především zpřístupnit objemný svazek širší populaci. V zásadě se dá říci, že režisér svůj úkol splnil. Dějová linka je dostatečně napínavá a nosná aby zvládla předat podstatné myšlenky ne až tak úplně násilnou formou a divák má zároveň pocit že sleduje celovečerní film a ne vzdělávací video. Komerčněji zaměřeným spektáklům se ovšem rovnat nemůže. Což je škoda, protože námět je velice slibný a kvalitnější zpracování by mělo mnohem větší společenský dopad, o který šlo tvůrcům především. Škarohlídi by mohli poznamenat, že Atlas Shrugged, part I se stal obětí své vlastní filosofie, jeho téma je pro nezávislou produkci nepřijatelné a pro komerční produkci nevýdělečné. Nabízí se otázka proč producenti nešli cestou minisérie, například pod hlavičkou HBO, která mohla spojit kvalitu s nízkou cenou. Protože csfd.cz je filmová databáze, neudělám tu chybu že bych hodnotil film z hlediska ideologie. Poznamenám snad jen že pět hvězdiček je nejen za formu a obsah, ale i za snahu a žánr. Inteligentních dystopií je jako šafránu, a proto oceňuji každý slušný pokus. (28.11.2011)

Kdo nečetl knihu, nemusí se s filmem vůbec namáhat, nemá šanci, aby mu film dával smysl. Kniha o 1112 stranách, která je založena na dlouhých (až dlouhatánských) monolozích, není reálně zfilmovatelná. Jaký smysl dává zkrátit typický dvacetistránkový monolog některého protagonisty do jednověté repliky ve filmu? Když před závorku tedy vytkneme, že celý film může posloužit jen jako ilustrace pro čtenáře knihy, tak jednu hvězdičku bych dal za solidní casting. Pí Schiling se mi jako Dagny docela líbila a i p. Bowler jako p. Reander je dobrý machýrek v dobrém obleku, jak se asi patří. Druhou hvězdičku dávám za to, že autoři se pokusili o nesplnitelný úkol. Pokud jde o posunutí děje ve filmu do současnosti, primárně šlo dle mého určitě o úspory, protože si nemohli určitě dovolit nějaké retro kulisy. Ale tato úprava mi nevadila. (15.07.2016)

První díl zamýšlené filmové trilogie podle neskutečně rozvláčného románu Ayn Rand je překvapivě snesitelný, ba dokonce bych řekl i audiovizuálně přitažlivý! Oproti knižní předloze, kterou nelze nazvat jinak než předlouhou pseudofilosofickou fantasy, je patrné zpřehlednění děje a výrazné otupení objektivisticko-manifestační funkce. Přesto postavy příběhu zůstávají zoufale jednorozměrné a jejich charaktery tradičně objektivisticky černobílé. Děj filmu (a první části knihy) tady načrtávat a rozebírat nebudu; je poměrně jednoduchý a vlastně hraje jen podpůrnou roli pro vyložení objektivistické "filosofie" (tj.: Realita existuje nezávisle na lidské mysli a rozum je jediným použitelným prostředkem k jejímu porozumění. Každý člověk by měl hledat pouze svoje štěstí a žít pouze kvuli sobě samému a nikdo by se neměl obětovat kvuli někomu jinému. Morálka existuje sama o sobě, nezávisle na člověku a pro každého člověka je stejná - tj. dosažení sobeckého štěstí jedince a naprosté odmítnutí altruismu coby největšího zla). Stačí pouze zmínit, že děj se točí kolem průmyslových magnátů (železnice, výroba oceli, těžba mědi apod.) a geniálních lidí (vynálezci), kteří jako jediní svými schopnostmi a čistě racionálním (objektivistickým) myšlením dokážou jako onen mytologický Atlas podpírat a nést svět, jsouce však přitom existenčně ohrožováni sílící skupinou iracionálně altruisticky (subjektivisticky) uvažujících elit. Jak se tito racionální superhrdinové s hrozbou záplavy altruismu, který zde vede k čemusi podobnému komunistické totalitě, vypořádají, je symbolicky naznačeno už názvem díla. Film toto zobrazuje poměrně krotce (není tak odporně ofenzivní jako román a jako Ayn Rand sama) a příběh plyne i díky podstatně jednoduššímu scénáři celkem svižně. Přesto některé dějové okamžiky mohou na neznalce předlohy působit skokovým dojmem, přičemž film už z podstaty končí otevřeně (doslova zavřete knihu v 1/3). Docela se mi líbili neokoukaní Taylor Schilling v roli Dagny Taggart a Grant Bowler v roli Hanka Reardena - a vůbec celá produkce, ačkoli nedosahuje rozměrů hollywoodského velkofilmu, působila z hlediska žánru docela sympaticky... Atlas Shrugged v románové předloze je vyloženě špatná literatura (kterou však lze doporučit kvuli možnosti proniknutí do mysli "racionálních egoistů", kteří se i v české kotlině rojí jako houby po dešti). První část filmové trilogie ale není vůbec špatná, bez ohledu na to, jak hloupá je "filosofie" objektivismu. (23.09.2013)