Atlasova vzpoura: 1. část

Kdo nečetl knihu, nemusí se s filmem vůbec namáhat, nemá šanci, aby mu film dával smysl. Kniha o 1112 stranách, která je založena na dlouhých (až dlouhatánských) monolozích, není reálně zfilmovatelná. Jaký smysl dává zkrátit typický dvacetistránkový monolog některého protagonisty do jednověté repliky ve filmu? Když před závorku tedy vytkneme, že celý film může posloužit jen jako ilustrace pro čtenáře knihy, tak jednu hvězdičku bych dal za solidní casting. Pí Schiling se mi jako Dagny docela líbila a i p. Bowler jako p. Reander je dobrý machýrek v dobrém obleku, jak se asi patří. Druhou hvězdičku dávám za to, že autoři se pokusili o nesplnitelný úkol. Pokud jde o posunutí děje ve filmu do současnosti, primárně šlo dle mého určitě o úspory, protože si nemohli určitě dovolit nějaké retro kulisy. Ale tato úprava mi nevadila. (15.07.2016)

Atlas Shrugged, dystopický filosofický epos od Ayn Rand je prý v USA druhá nejvlivnější kniha po Bibli. Ideově patří do objektivismu, liberalismu a individualismu. Autorka je přesvědčenou kapitalistkou, bytostně věří v minimální stát, pasivní lidské svobody, v právo člověka být úspěšný a nezávislý. Odmítá socialismus jako cestu vedoucí k utlumení lidské podnikavosti a k destrukci rozumu. Odmítá náboženství, v němž vidí protiklad rozumu. U nás je román prakticky neznámý. O to víc potěší projekt který si vytkl za cíl převést ho na plátna kin. Výsledek je zhruba takový jaký se dal očekávat. Televizní zpracování, neumělé efekty a druhořadí, nikoliv však nutně špatní herci prozrazují že ambice filmu jsou především zpřístupnit objemný svazek širší populaci. V zásadě se dá říci, že režisér svůj úkol splnil. Dějová linka je dostatečně napínavá a nosná aby zvládla předat podstatné myšlenky ne až tak úplně násilnou formou a divák má zároveň pocit že sleduje celovečerní film a ne vzdělávací video. Komerčněji zaměřeným spektáklům se ovšem rovnat nemůže. Což je škoda, protože námět je velice slibný a kvalitnější zpracování by mělo mnohem větší společenský dopad, o který šlo tvůrcům především. Škarohlídi by mohli poznamenat, že Atlas Shrugged, part I se stal obětí své vlastní filosofie, jeho téma je pro nezávislou produkci nepřijatelné a pro komerční produkci nevýdělečné. Nabízí se otázka proč producenti nešli cestou minisérie, například pod hlavičkou HBO, která mohla spojit kvalitu s nízkou cenou. Protože csfd.cz je filmová databáze, neudělám tu chybu že bych hodnotil film z hlediska ideologie. Poznamenám snad jen že pět hvězdiček je nejen za formu a obsah, ale i za snahu a žánr. Inteligentních dystopií je jako šafránu, a proto oceňuji každý slušný pokus. (28.11.2011)

,,KDO JE JOHN GALT?....“/// Rok 2016. Byznys. Ten netvrdší. Politika majitelů firem. Těch nejlepších. ,,MÝM JEDINÝM CÍLEM JE VYDĚLÁVAT PENÍZE“ (jak zvrácený). Ale bacha: se světem je všechno špatně! Nikdo neví komu věřit! ... Film sleduje osudy lidí, kteří nechtějí spoléhat na ,,laskavosti“ politiků. Film o víře v úspěch. Ve vlastní schopnosti. A o tom, KDO JE JOHN GALT? Podnikatelská agitka, kde má slzy do vočí vehnat jedoucí (digitální) vlak, a která díky T A J E M S T V Í získává mysteriózní příchuť. Má to myšlenku. IDEU! Politika a ekonomika. Lobbisti (nebo gauneři?). Kurva, kde je druhej díl???? Žrouty popcornu chci (jemně) upozornit - napsala to Ayn Rand. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsala v roce 1957 Ayn Rand číst nebudu. 2.) Zajímá mě motor, kterej využívá Casimirův efekt. 3.) Thx za titule ,,Fuseklos“ a ,,UnicornCZE“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (21.06.2012)

Zvláštní mix akčního filmu, politického thrilleru, scifi, katastrofického filmu a televizní inscenace nabízí podivný příběh o konci demokracie v USA. 1) Je to ukecané, chvílemi nesmyslně nelogické a především dost nudné. Inu, zajímavý námět sám o sobě nestačí. 2) Alisa Zinovjevna Rozenbaumová z rodiny petrohradské židovské buržoasie v 21 letech emigrovala do USA (1926), kde o 31 let později publikovala svou nejznámější práci Atlas Shrugged - vášnivou obhajobu kapitalismu z pozic tzv. objektivismu, vlastního filosofického konceptu světa. Nechť si ctěný čtenář vygůglí, co mu třeba. Za sebe mohu říci, že jsem knihu nečetl a po dvou dílech filmu vím, že ani nepřečtu. (03.08.2016)

Tak nějak nevím. Na jednu stranu to má vynikající atmosféru, plně pozvolna, ale dokáže vtáhnout, lidé se chovají tak nějak uvěřitelně, dokonalá je hudba (zvláště ten jemný jazzový podkres ve scénách oslavy výročí) i kamera, triky už jsou horší, ale pořád to jde. Tajemný motiv tajemného muže a únosce jen dodává na zajímavé atmosféře. Ale to vyznění - mankote, levicové snahy dohnané ad absurdum, aby bylo jasné, jak znevýhodňují všechny ty hodné a schopné podnikatele, kteří se starají s láskou o své zaměstnance div ne charitativně - tak přehnaný manažerský blábol jsem už dlouho neviděl. Samozřejmě že v reálu by tihle schopní majitelé továren makali jen na růstu zisku každé čtvrtletí a pořádali powerpointí prezentace, zatímco by pod nimi dřeli lidi za pár šupů, a nikoliv oceněných podle schopností, jak se nám snaží film nabulíkovat. Jinak - protože jde o první díl - ve mně budil film dojem spíše telenovely, která by kdykoliv mohla pokračovat jakkoliv, bez pevnějšího vedení příběhu. (15.06.2013)