Kocúr v čižmách

Mňoukající dobrodruh ve vysokých botách dostal příležitost obohatit své portfolio samostatným celovečerním výstupem. Šance, že dostane další nabídky, je vzhledem k jeho nasazení nemalá. Těch devadesát minut nepřetéká dějem, vyprávění by potřebovalo výraznější padouchy a jasnější vymezení cílů (kočičí heist movie, na nějž je zpočátku zaděláno, se nakonec tak úplně nekoná)… film ale ladně pádí vpřed a nebrzdí ho ani vysvětlující flashback, jehož tušenou otravnost shazují samotné postavy. Záminky k akčním scénám, vedle kocourova vyděračského výrazu dominantnímu lákadlu filmu, scenáristé vytvářejí poměrně nápaditě, i když originalita netkví zdaleka tolik v zápletce jako v multikulti propojení různých pohádek, z nichž, obávám se, české dítě identifikuje minimum (Mother Goose, Humpty Dumpty nebo Jack a kouzelná fazole jsou v anglofonních zemích minimálně tak zlidovělé jako u nás Jeníček a Mařenka nebo Popelka). Nedokážu odhadnout, nakolik kompatibilní s vkusem dětského publika bude kompilační pohádka tohoto typu, vyznavači „čisté“ klasiky, prosté vtipů vhodných do cenzurované verze Prci, prci prciček, ale potěšeni nebudou. Nabídka humoru pro rodičovstvo se z větší části omezuje právě na různé umírněné sprosťárny. Práce s konvencemi dospělých žánrů není tak častá a neagresivní jako v prvních dílech Shreka (kromě zlodějských filmů jsou znevažovány hlavně chorizo westerny a Čičin převlek, nevím, zda záměrně, připomíná zápasníky luchadores), pročež nedětskému divákovi nezbývá, než si užít předně to, jak hezky film s Garfieldovou antitezí v titulní roli šlape. Komu by to nestačilo, může zapřemýšlet nad cílovkou z hlediska genderu. Napohled klukovské dobrodružství spárovalo narcistního kocoura s vejcoidním čímsi (co zřejmě vejce nemá) a emancipovanou kočičí zlodějkou, nemluvě o holčičí náplni filmu s vydatným zastoupením pomilovánihodných zvířátek plyšákovitého typu a choreograficky propracovaných tanečních scén. Apendix: český dabing je stejně nevýrazný jako využití 3D, které souboje činí akorát nepřehlednými. 70% (24.11.2011)

V Česku má obutý Kocour tu smůlu, že pracuje s narážkami na pohádky a postavičky (říkankový Humpty Dumpty aka Valda Cvalda nebo dvojice Jacka a Jill), které jsou populární v anglosaském prostředí, ale u nás o nich něco matně ví jen ten, kdo trávil dětství se zahraničními televizními animáky. Avšak sám ústřední protagonista je natolik charismatickou, sympatickou a zábavnou postavou, že film utáhne i v místech, kde na to nestačí nedostatečně vyklenutý dějový nosník a zejména v těch chvílích, kdy se odhazuje svou polidštěnou masku a vrací se ke kočičí identitě, dovede bohatě pobavit i ty diváky, kteří skrze kulturní bariéru přehlédnou některé subtilnější vtípky. (07.12.2011)

Pozor všetci chovatelia domácich mačičiek, pretože nikdy neviete kedy môže prísť vaša mačička o panenstvo, keďže svetom sa voľne premáva energický, nezastaviteľný a šarmantný kocúr v čižmách. Je ako plná debnička červených šúľkov dynamitu, v ktorej exploduje jeden šúľok za druhým, až sa vám zdá, že tento ohňostroj zábavy a dobrodružstva nikdy neskončí. Režisér Chris Miller u mňa už stál na najvyššom stupni víťazov s animovaným projektom Madagaskar, no a dnes tam stojí zase, ale o pár stupienkov nižšie. Nepochybne jeho animáky, sú veľmi dobrým prevedením ľudských vlastností a spôsobov do ríše zvierat, ktoré zábavne a dobrodružne stvárnia spomenuté skutočnosti a v ktorých stále nájdete pointu. (31.03.2012)

Kocoura už zřejmě nebavilo dělat křoví unavenému Shrekovi a tak si střihl sólo. A střihl si ho parádně. Svižný příběh vystavěný jako originální kompliát klasických pohádek je plný dobrodružství, akce i humoru, kterým je to celé spíš příjemně okořeněné než naládované proto, aby to drželo při životě, jako je tomu u jiných animáků. Kocour hláškuje, hladce střídá polohy macho a hravá číča, a celé představení kočíruje s jistotou ostříleného borce, který dokazuje že má na víc než přihrávat zelenému zlobrovi a otrvanému oslovi. Nenechá se rozhodit dokonce ani tak bizarním spoluhráčem jako je přerostlé vejce. Tedy kocoure, do kolen jsi mě nedostal, přesto klobouk dolů. (19.01.2013)

No to mě podrápej... Čekal sem nevýrazného pohrobka zazděné série o zeleném zlobrovi. Kocour v botách se ale postavil na zadní s grácií sobě vlastní a vykřesal svébytný dobrodružný flák, který si vystačí s vlastní poetikou, vlastními postavami a všechno mu to šlape mnohem lépe a tak nějak samozřejměji, než vlastně libovolný Shrek, toho prvního nevyjímaje... Přepíná mezi burleskou, žánrovkou a parodií naprosto precizně a výsledný dojem tak kazí v podstatě jen absolutně nevýrazní a upozadění záporáci. Překvapení jako kráva. Chci říct - Jako obří husa... (22.12.2011)