Súkromná vojna pána Wilsona

Na Nicholse překvapivě hloupý film (hlavně v závěru), který neví, čím by chtěl být. Vtipným náhledem na minulost, dramatem či čirou komedií? Nevím. A mám strach, že to nevěděl ani tvůrce, jenž mě ještě před třemi lety uhranul famózní hrou s lidskými osudy v parádním Na dotek. Soukromá válka pana Wilsona je napůl vážná, napůl vtipná a dohromady je to celkem nuda bez výrazných momentů, chuti a zápachu. Herci jsou fajn, ačkoliv nebýt Hoffmana, skončil by bodrý pan Wilson hodně rychle v nevábném šrotu. Takhle je to aspoň průměr, který občas zavání vychytralým kalkulem směrem k akademické porotě. A takhle, takhle tedy ne, Mikeu. (29.01.2008)

Několik efektivních odkazů na prapodivné fungování vládního systému USA a značný počet pálivých dialogů, které se však ztratí v přehršli pochybných odkazů a nefungujícím feelingu osmdesátých let. Je to docela škoda, protože kongresman Tom Hanks a jeho "první dáma" Julia Roberts si role náležitě užívají. O autentických záběrech akčních scén sestřelování, které střihači a kameramani kombinují s vizuálními efekty (zřejmě aby se ušetřilo) se nemá cenu příliš zmiňovat. Na tom film nestojí ani náhodou. Avšak ani klíčové věci, na kterých by měl film fungovat nejdou úplně tak na sto procent a občas se tak stává celek povážlivě vratkým. I přes relativně dlouhou stopáž mne spoustu scén nebavilo a některé byly přes všechnu snahu herců vyloženě studené a odtažité. (01.02.2009)

Tak přesně tyhle filmy miluji. Chytré dramaticko-satirické komedie o věcech, které sice vypadají neuvěřitelně, ale doopravdy se staly. Soukromá válka pana Wilsona nabízí scénář plný extra suchého humoru, okouzlující trojici hlavních postav (lepší představitele vybrat nešlo), skvělé scény jako první setkání Wilsona a "Guse", rozhovor v koupelně, audienci u pákistánského prezidenta, návštěvu uprchlického tábora i sestřelování vrtulníků... Filmu dávám čtyři a půl hvězdy, které zaokrouhluji nahoru, protože se mi zkrátka chce. Jo a taky za to vytřískané okno v kanceláři a za závěrečný citát.__P.S. Na DVD jsou sice jen dva dokumenty, z toho jeden (Kdo je Charlie Wilson) je ale překvapivě zajímavý. (24.07.2010)

Sic to o cenách není, přesto mi dovolte: zaoceánský miláček Tom Hanks byl pětkrát nominován na Oscara, přičemž dva „plešouny“ získal (Velký, PHILADELPHIA, FORREST GUMP, Zachraňte vojína Ryana, Trosečník), sedmkrát pak na Zlatý glóbus – cenu si přebral čtyřikrát (VELKÝ, Samotář v Seattlu, PHILADELPHIA, FORREST GUMP, Zachraňte vojína Ryana, TROSEČNÍK a Soukromá válka pana Wilsona) a i nadále se zdá být jeho postavení neotřesitelné!! I když; vrchol už má pravděpodobně za sebou. Zatím posledním úspěchem byl tu a tam satirický, místy úsměvný, rozhodně inteligentní, ale jinak nestrhující pohled na jednoho požitkářského kongresmana, viditelně se lišícího od svých usedlých kolegů, který toho času zlomil vaz celému Sovětskému svazu. Pomalu ubíhající snímek nakonec ve finále vyznívá jako sázka na jistotu, kterou si už podle všeho nezopakuju.. (26.02.2008)

Rozkošně ironický a výborně obsazený satirický šleh! Vlastně jsem ani nečekal, že podobné téma lze zpracovat natolik vtipně a neotřele (i když drobné srovnání s Obchodníkem se smrtí se nabízí samo), přičemž se nikam nevytratila ta potřebná prostořeká trefnost. Philip Seymour Hoffman a Tom Hanks jsou jako vždy bezchybní a některé jejich hlášky aspirují na zkultovnění (potlesk pro scénáristu!). A nakonec - byl bych se oháněl i vyšším hodnocením, ale ten (hvězdy a pruhy) začátek konce nebo spíš konec začátku, jak je libo, oslavující dalšího z amerických hrdinů je příliš neotesaný a sebeoslavný. Také smůla, že kdyby nebylo několika zeleninových kadeřnických úletů, ani bych nepoznal, že se s libertinem Charliem pohybuji 80. léty...:) (20.05.2008)