Vyšetrovanie skončilo - zabudnite

Zajímavý snímek z vězeňského prostředí s velmi dobrým Francem Nerem (zde prokázal, že je skutečně kvalitní herec a vyvrátil tak mé pochyby), který je však až příliš rozvláčný a nedokáže si udržet pozornost po celou dobu stopáže. Mám také jisté pochyby o realističnosti vězeňského života, jenž je nám zde podán – nemyslím korupci a mafii, ale spiš ty vztahy mezi vězni. I chování některých postav (včetně hlavního hrdiny) mi připadalo trochu zvláštní, ovšem konec byl naprosto perfektní. A s ním související vývoj Nerova architekta. (06.08.2020)

Tvrdá obžaloba systému, v němž mají moc bohaté vlastnické korporace, které se neštítí ani toho nejhoršího, aby zachránily svoji pověst a moc. Film není ani tak o architektovi, který je omylem zatčen pro spáchání dopravní nehody se smrtelnými následky, ani o nelidských podmínkách v italských věznicích, ale především o tragédii, která stála tisíc lidských životů při protržení přehradní nádrže, jejíž stavba a spuštění do provozu byla uskutečněna přes varování nezávislých auditorů, neboť by jinak zainteresovaným společnostem přinesla ohromné ztráty. Proto musí "sebevraždou" zahynout jediný svědek, který ukrývá ofotografované doklady o zločinu, jejichž originály byly úmyslně zničeny. A to je film starý padesát let. Tenhle systém se dodneška nezměnil. (12.08.2018)

Sžíravou kritiku poměrů v italských věznicích a politice Damianimu trochu kazí pár nesrovnalostí v logice jednání zejména těch zlých. Všemocná koza Nozdra nechává bez povšimnutí jedinou příbuznou muže, který by ji mohl podojit. Řekl bych, že vydírání a únosy rozhodně patří do její denní krmné dávky. Nu což, po dlouhých peripetiích se nakonec rozhodne zarazit svůj roh do srdce onoho nešťastníka přímo. Načasování toho útoku však pro mne zůstalo záhadou, těsně před tím se totiž dozvěděla, že existují písemné důkazy jejího nekalého okusování rostlinstva na veřejných prostranstvích, přesto jí to bylo zcela u vemene a k likvidaci přistoupila. Hmm, minimálně trochu riskantní krok. Ponechám-li však stranou tyto a pár jiných podivností stran logiky, zůstane toho pořád dost, za co se dá tahle deprimující exkurze do světa korupce a moci pochválit. Zdařilý popis cesty od naivity k prozření či názorná ukázka toho, jak tenká je hranice mezi zbabělostí a pudem sebezáchovy. A nakonec jasně položená otázka, skutečně existuje něco, čemu obvykle říkáme svědomí? Damiani říká ne a já mu to věřím. Depresivní čtyřka. (09.12.2016)

"Vy jste živý doklad absurdity našeho právního systému." Jistě je snem každýho nevinnýho architekta nechat se zabásnout a užívat si vězeňskýho systému, ve kterým není úplně jasný, jestli jsou větší gauneři ti, co si odpykávají trest, nebo ti, co je hlídají. Pro mě tedy nebylo příjemný ani to, že jsem se na to díval, i když mě dostala teorie, že myšlenka na sebevraždu pomáhá přežít noc. To je hluboký. Bylo to prostě celý takový temný, stísněný a ani pobyt v cele s nejkrásnějším vrahem na světě by mi na klidu nepřidal. Přál jsem Vanzimu, aby si udržel rovný záda, vzbouřil se proti nepravostem a slavnostně uvedl vše do pořádku. Ale brzy jsem se smířil s tím, že tady nejsme v Hollywoodu. (08.02.2022)

Franco Nero sa opäť ako "občan búri", lenže vo väzenských podmienkach to nie je také "jednoduché" ako na slobode. A vzbura má predsa len svoje hranice. Úspešný architekt je nespravodlivo uväznený za neúmyselné zabitie pri autonehode, pričom ide pochopiteľne, ako sa zdá, o justičný omyl. Za mrežami však zisťuje, že sa bude hrať oveľa vyššia hra ako dokazovnie vlastnej neviny. Damiani ide nekompromisne na vec, až sa človek čuduje, že ho doma nikto neodrágloval na ulici. Shawshank bez redemption. (14.08.2018)